Články s tagem: migrace
Nový zákon o vstupu a pobytu cizinců: jaké změny v oblasti zaměstnávání cizinců lze očekávat?
České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).
NSS přirovnal kampaň SPD k propagandě totalitních režimů, avšak nezasáhl
Brno 31. října (ČTK) - Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud.
Krajský soud v Brně navrhl ÚS, aby zrušil část zákona o pobytu cizinců
Brno 20. května (ČTK) - Krajský soud v Brně navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o pobytu cizinců. Stanovuje, že pokud si cizinec k výslechu nepřivede vlastního tlumočníka, řízení o jeho pobytové žádosti skončí.
Za zpronevěru dotací pro uprchlíky potrestal soud Gergela 5,5 lety vězení
Praha 14. dubna (ČTK) - Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení.
Ústavní soud odmítl stížnost Čermáka a Tušla, svoboda projevu není absolutní
Brno 9. října (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení.
Hradecký soud uložil všem ze skupiny převaděčů tresty vězení, nejvíc na 5,5 roku
Hradec Králové 5. září (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes v kauze organizování nelegální migrace z Turecka do Česka, případně dalších zemí EU, potrestal všech 14 obžalovaných cizinců nepodmíněnými tresty a většinu z nich i peněžitými. Nejvyšší trest, pět a půl roku vězení, dostal jeden z nich. Ostatní vyslechli tříletý trest odnětí svobody.
Uznávání postavení uprchlíka
Jak posuzovat žádost o mezinárodní ochranu žadatele, kterému hrozí nelidské či ponižující zacházení v členském státě, který mu mezinárodní ochranu již přiznal?
Rovnost žen a mužů jako identita
Mezinárodní ochrana: postavení uprchlíka může být přiznáno ženám, které se ztotožňují se základní hodnotou rovnosti žen a mužů
Vybrané otázky institutu dočasné ochrany v rozhodnutí EU číslo 382/2022 v českém právu
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině je vhodné si po 3 měsících osvětlit některé otázky týkající se institutu dočasné ochrany v zákonech č. 65/2022 Sb. („Lex Ukrajina“) a 221/2003 Sb. V současnosti se plánuje změna „Lex Ukrajina“.
Pět otázek pro Marii Janšovou: Českému pracovnímu trhu může ukrajinská krize pomoci
Marie Janšová z advokátní kanceláře LEGALITÉ je specialistkou na pracovní právo. Ačkoli „Ukrajina“ bude jen jedna z částí jejího příspěvku na blížícím se 10. ročníku kongresu Právní prostor, dnešních pět otázek věnujeme právě této závažné a nadmíru aktuální situaci.
Odnětí azylu v případě spáchání zvlášť závažného zločinu – zásadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
V praxi se již objevují rozhodnutí správního orgánu, která upouští od odnětí azylu v případech, kdy trestná činnost azylantů nesměřuje proti bezpečnosti státu či národní bezpečnosti.
Princip non-refoulement v azylovém a migračním právu
Princip non-refoulement v mezinárodním právu a konkrétní studie zaměřená na Afghánistán s ohledem na problematiku navracení uprchlíků do tohoto státu.
Ombudsmanka chce přístup ke stanoviskům policie a tajných sužeb
Brno 6. listopadu (ČTK) - Ombudsmanka Anna Šabatová chce získat přístup ke stanoviskům policie a tajných služeb, které slouží ministerstvu vnitra jako podklad při rozhodování o státním občanství. Jde o utajované informace, které vnitro veřejné ochránkyni práv v plném rozsahu zpřístupňovat nechce. Šabatová se proto obrátila na Ústavní soud (ÚS) s návrhem na zahájení kompetenčního řízení. Návrh je dostupný na webu soudu.
EK: Rozsudek okolo kvót bude potvrzením pravidel vlády práva v EU
Lucemburk 15. května (zpravodaj ČTK) - Evropská komise žádá unijní soud, aby potvrdil, že Česká republika, Polsko a Maďarsko nesplnily v souvislosti s jednorázovým programem přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót své povinnosti plynoucí z unijního práva. Před soudem, který se dnes žalobou na tři země začal v Lucemburku zabývat, to uvedla zástupkyně komise Zuzana Malůšková s tím, že takový rozsudek bude potvrzením zásad vlády práva v EU.
Novela zákona o pobytu cizinců: zjednodušení studentské a vědecké migrace a zavedení mimořádného pracovního víza
Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Hlavním důvodem změny právní úpravy pobytu cizinců je potřeba implementace směrnice EU, která upravuje podmínky pobytu cizinců za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.
Soud EU zamítl žalobu na kvóty, neplnění může vyvolat další soud
Brusel/Bratislava/Budapešť/Varšava 6. září (ČTK) - Evropský soudní dvůr dnes zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné. Odmítavě reagovala i Varšava. Verdikt naopak uvítala Evropská komise, která zároveň znovu varovala Česko, Maďarsko a Polsko, že jim kvůli odmítavému postoji vůči kvótám hrozí žaloba u unijního soudu. Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že v nejhorším případě by bylo lepší se vzdát eurodotací, než se podrobit migračním kvótám.
2 stupně Celsia, 4 stupně Fahrenheita
Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků přiznává osobám status uprchlíka z mnoha důvodů. Překročení mezinárodní hranice kvůli zhoršení stavu životního prostředí mezi nimi však chybí. Hovořit o environmentálních uprchlících by tak mohlo být zavádějící – hovořit o environmentální migraci je však nanejvýš žádoucí.
Amnesty vytýká Česku vzdělávání Romů či přístup k migrantům
Praha 24. února (ČTK) - Vysoký počet romských dětí v takzvaných zvláštních školách či špatné zacházení s uprchlíky vytýká Česku výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila organizace Amnesty International (AI). Dokument zmiňuje i demonstrace proti migraci a to, že česká vláda odmítala přerozdělování uprchlíků. Zpráva pak chválí změny zákona k začlenění romských školáků do běžných škol či rozhodnutí soudu o uznání adopce dítěte dvojicí mužů.



