Amnesty vytýká Česku vzdělávání Romů či přístup k migrantům

AI se soustředí v Česku na sedm oblastí - vzdělávání, bydlení, reprodukční práva, rasismus a xenofobii, práva uprchlíků a migrantů, mučení a jiné špatné zacházení a také práva sexuálních menšin. Zpráva zmiňuje, že Evropská komise vede s Českem řízení - takzvaný infringement - kvůli porušení evropských předpisů ve vzdělávání romských dětí.

“Romské děti jsou ve třídách a školách pro žáky s lehkým mentálním postižením nadprezentované, tvoří tam třetinu žáků,” uvádí zpráva. Dodává ale, že přijatá školská novela počítá se začleněním dětí do běžných škol. Podle plánu by měl být povinný i poslední rok školky.

Autoři připomínají, že vláda loni na podzim schválila koncepci sociálního bydlení. Poukazují na to, že v sociálním vyloučení žije zhruba polovina z téměř čtvrt milionu Romů v Česku. Odvolávají se na vládní zprávu o stavu romské menšiny za rok 2014. Zmiňují také to, že kabinet loni neschválil návrh na odškodnění neoprávněně sterilizovaných.

Podle dokumentu se loni od léta do podzimu stovky lidí účastnily demonstrací proti migraci v Praze i jiných městech. Konala se i shromáždění lidí s opačným smýšlením. Podle zprávy skupiny, které podporují uprchlíky, čelily hrozbám pravicových extremistů. Dokument popisuje případ pardubického centra Kašpárek, na němž se objevily nálepky s oprátkami a výhružkami “Smrt zrádcům” poté, co středisko uspořádalo sbírku pro uprchlíky. Zpráva zmiňuje také to, že prezident Miloš Zeman 17. listopadu vystoupil na pražském Klárově na akci spolu s lidmi z Bloku proti islámu a dalšími odpůrci migrace.

Zpráva uvádí, že česká vláda přerozdělení běženců odmítala a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) volal po posílení ostrahy vnější hranice EU. V průzkumech veřejného mínění se polovina veřejnosti stavěla proti vstřícné politice vůči uprchlíkům a proti jejich přijímání, uvedli autoři.

Policie kontrolovala vlaky, zadržení cizinci bez řádných dokladů skončili v detenčních zařízeních. Zpráva popisuje situaci v centru v Bělé Jezové. Podle ní v zařízení s kapacitou 260 míst pobývalo 700 lidí. Zadržení museli za pobyt zaplatit. Autoři podotýkají, že česká ombudsmanka podmínky kritizovala, podle ní byly horší než ve vězení. Kritikou nešetřil ani Vysoký komisař OSN pro lidská práva.

Podle zprávy Česko dál lidi s psychickými problémy léčí v nemocnicích a ústavech. Dokument zmiňuje užívání síťových lůžek a dalších omezovacích prostředků.

Autoři zprávy přibližují také loňský verdikt prostějovského soudu, který uznal adopci dvojici mužů. Pár, který žije v USA, o to žádal kvůli přestěhování do ČR. Podle soudu uznání bylo v nejlepším zájmu dítěte, přestože česká legislativa osvojení homosexuálům neumožňuje, uzavírá zpráva.