Ombudsmanka chce přístup ke stanoviskům policie a tajných sužeb
Brno 6. listopadu (ČTK) - Ombudsmanka Anna Šabatová chce získat přístup ke stanoviskům policie a tajných služeb, které slouží ministerstvu vnitra jako podklad při rozhodování o státním občanství. Jde o utajované informace, které vnitro veřejné ochránkyni práv v plném rozsahu zpřístupňovat nechce. Šabatová se proto obrátila na Ústavní soud (ÚS) s návrhem na zahájení kompetenčního řízení. Návrh je dostupný na webu soudu.
K žádostem o udělení občanství se vyjadřují policie a tajné služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, neúspěšný žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal. Rozhodnutí také nelze soudně přezkoumat, což v minulosti označil ÚS za legitimní opatření sledující bezpečnostní zájmy státu.
Podle Šabatové by bylo vhodné, aby řízení včetně všech podkladových materiálů mohla přezkoumat alespoň ombudsmanka, a přinejmenším tak zjistit, zda vnitro postupovalo podle zákona. K cizincům by se utajované skutečnosti přes ombudsmanku nedostaly. “Klíčovým civilizačním prvkem každého demokratického právního zřízení je právní jistota, že budou respektována nastavená pravidla,” stojí v návrhu ombusmanky.
Šabatová v roce 2017 obdržela podnět cizinců, kteří nezískali občanství kvůli možnému ohrožení bezpečnosti. Chtěla se seznámit se stanovisky policie a tajných služeb. Vnitro konstatovalo, že ombudsmanka sice má seznamovat se s utajovanými informacemi všech stupňů, ovšem jen pokud to potřebuje nezbytně k výkonu své funkce, což prý není tento případ.
Podle Šabatové vnitro není oprávněno jakkoliv posuzovat, co potřebuje ombudsmanka ke své práci. Je prý absurdní, aby úřad jako subjekt kontrolovaný veřejnou ochránkyní práv sám definoval její kontrolní kompetence.
Šabatová žádá ÚS, aby v kompetenčním sporu rozhodl, že smí kontrolovat postup vnitra při zamítnutí žádosti o udělení občanství kvůli ohrožení bezpečnosti státu. ÚS má podle ombusmanky také rozhodnout, že je oprávněna seznamovat se v plném rozsahu se všemi podklady, včetně stanovisek policie a zpravodajských služeb, jež mohou obsahovat utajované informace.
ÚS obdržel návrh koncem září. Soudcem zpravodajem se stal předseda soudu Pavel Rychetský, rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech souců.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


