Soud EU zamítl žalobu na kvóty, neplnění může vyvolat další soud

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy totiž byly proti.

Soud EU ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120.000 uprchlíků bylo přijato jednomyslně, a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti. Například to, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize nezbytné.

Slovenský premiér Fico řekl, že jeho země verdikt soudu v Lucemburku respektuje. Podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka by se Slovensko nemělo proti rozhodnutí soudu EU stavět. Oba však dali najevo, že s kvótami nadále nesouhlasí, a poukázali na jejich nefunkčnost. “Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí,” uvedl Fico. Skutečná pomoc při zvládání přílivu migrantů podle něj spočívá zejména v ochraně vnějších hranic EU.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó prohlásil, že pro Budapešť je rozsudek nepřijatelný, avšak “skutečná bitva teprve začíná”, protože Maďarsko si chce zajistit, že “nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu”. “Toto (soudní) rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy,” řekl Szijjártó.

Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová prohlásila, že Polsko bude i nadále odmítat přijímat uprchlíky na základě unijního přerozdělovacího mechanismu. “Byla jsem přesvědčená, že takové rozhodnutí padne, ale to vůbec nemění postoj polské vlády vůči migrační politice,” řekla podle agentury Reiters.

Verdikt z Lucemburku uvítaly Evropská komise či Berlín. “Ano, je to velmi dobrá zpráva. Měli bychom ten rozsudek vzít jako příležitost vyzvat všechny členské země ke spolupráci,” prohlásil před novináři eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zároveň při té příležitosti varoval Prahu, Varšavu a Budapešť, že pokud nezmění svůj přístup ke kvótám, komise zváží “poslední krok” v řízení proti této trojici zemí pro porušení unijní legislativy a pošle je k unijnímu soudu.

Český prezident Zeman na návštěvě Moravskoslezského kraje prohlásil, že Česko se nesmí před EU hrbit. Kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát eurodotací, než se podrobit migračním kvótám. Podle premiéra Bohuslava Sobotky soudní rozhodnutí nic nemění na tom, že kvóty nejsou funkční.

“Ale nyní můžeme očekávat, že všichni evropští partneři se budou rozhodnutím řídit a bezodkladně naplní dohody,” věří šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel.

Volební lídr německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Alexander Gauland naopak prohlásil, že Maďarsko a Slovensko by se neměly údajnému “diktátu EU” podvolit a neměly by masově přijímat “uprchlíky, které nikdy nezvaly”.

Přerozdělovací program, který končí 26. září, nebyl příliš úspěšný. Evropská komise dnes oznámila, že k pondělku bylo v rámci programu přesunuto z Itálie a Řecka celkem 27.695 lidí. Podle Soudního dvora EU však nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je možné vysvětlit například i nedostatkem spolupráce ze strany některých členských států.