Ústavní soud odmítl stížnost Čermáka a Tušla, svoboda projevu není absolutní
Brno 9. října (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení.
Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení dnes zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.
Kauzou nenávistných výroků se zabýval Okresní soud v Kladně, měla totiž počátek v živém vysílání obou mužů z Netovic na Kladensku. Tvrdili, že Ukrajinci se v Česku roztahují, že mají výhody a že by Češi měli udělat protiakci a ukázat, “kdo je tady doma”. Ve vysílání zazněly i vulgární výrazy na adresu Ukrajinců nebo věta “to je okupace, neboť ta jejich vlajka, barevnej hajzlpapír, je všude”.
Kladenský soud uložil Tušlovi desetiměsíční trest, Čermákovi šestiměsíční vězení. Krajský soud v Praze v případě Čermáka trest zmírnil na deset měsíců s podmínečným odkladem na dva roky. Oba muži nejprve podali neúspěšná dovolání k Nejvyššímu soudu, potom se obrátili na ÚS. Argumentovali například právem na svobodu projevu.
ÚS připomněl, že svoboda projevu není neomezená. Nepokrývá například zločiny z nenávisti. Justice prý výroky Tušla s Čermákem vyhodnotila správně. “Omezení, ke kterému v této věci došlo, předpokládá zákon a zároveň sleduje legitimní cíl ochrany práv jiných. Nezbytnost zásahu byla posouzena na základě způsobu, intenzity, obsahu a dosahu vyjádření stěžovatelů,” stojí v usnesení.
Oba muži figurovali i v dalších kauzách. Čermák si odpykává 5,5 roku ve vězení za podporu a propagaci terorismu, i v této kauze podal ústavní stížnost. V době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích. V živém vysílání na facebooku se vymezoval vůči novele pandemického zákona. Diváky půlhodinového videa vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí novely, k převzetí moci, k vypálení Senátu a k vymanění České republiky ze struktur EU a NATO.
Tušl si vyslechl souhrnný trest 19 měsíců vězení. Dopustil se pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra, což je případ, který nyní přezkoumává Nejvyšší soud. Už dříve byl souzen za to, že vyhrožoval zabitím strážníkovi nebo za neplacení výživného a vyhrožování bývalé partnerce.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



