Články s tagem: elektronický podpis

Ještě před nedávnem bylo téma elektronické směnky předmětem pouhých spekulací. V roce 2023 se však elektronická směnka stala ve Velké Británii realitou, a to prostřednictvím zákona Electronic Trade Documents Act 2023. Tento článek představuje novinky, které tento zákon přinesl, a zároveň předkládá úvahu autora o možném začlenění elektronické směnky do našeho právního prostředí právě po vzoru Velké Británie.

Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?

Prosté elektronické podpisy, vytvářené v rámci služeb pro on-line podepisování (jako je DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna a další) posuzujeme podle toho, co nám o nich říká příslušná služba – je to ona, kdo nám dosvědčuje identitu podepsané osoby. Proto velmi záleží na tom, jak důkladně si služba sama ověřuje identitu svých uživatelů. V závislosti na cenovém plánu i volbě uživatele se může spokojit i s neověřenou a pouze deklarovanou identitou, kterou přenáší i do svých záznamů o provedených úkonech, a která nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Tyto záznamy je proto nutné pozorně číst a vyhodnocovat. Zvláště mají-li sloužit jako důkazy v případě nějakého sporu.

V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?

Evropská unie vstupuje do nové digitální éry. I tak by se dalo označit přijetí nařízení eIDAS 2.0 v čele s jeho hlavní novinkou – evropskou peněženkou digitální identity. Tento nástroj má potenciál změnit způsob, jakým ověřujeme svou totožnost, přistupujeme ke službám státu i soukromého sektoru nebo podepisujeme dokumenty. A to odkudkoliv, na pár kliknutí a bezpečně prostřednictvím jediné aplikace. Co nám tato novinka přinese a jak se na ni má připravit Vaše organizace, aby získala konkurenční výhodu?

Lze ověřený podpis nahradit elektronickým ověřeným podpisem? Co umožňuje právní praxe a jaká je realita elektronického ověřování?

Vláda České republiky dne 10. ledna 2024 projednala a následně schválila dlouho očekávaný a odbornou veřejností diskutovaný návrh novely zákona o advokacii, kterou nyní čeká první čtení v Poslanecké sněmovně („Návrh“ a „ZA“).

To, čemu se v praxi říká „prosté elektronické podpisy“, představuje určitou zbytkovou kategorii – takových elektronických podpisů, které nesplňují ani ty nejméně přísné požadavky, kladené právní úpravou na konkrétní druhy elektronických podpisů. Mnohdy je ale tato zbytková kategorie (nesprávně) stavěna na roveň úplně všem elektronickým podpisům.

Právo vnímá podpis jako projev vůle fyzické osoby vůči konkrétnímu obsahu. Technické standardy pro elektronické podpisy ale dokážou rozlišovat mezi „právním“ podpisem, který vyjadřuje nějaký závazek, resp. projev vůle vůči podepsanému obsahu, a „technickým“ podpisem, který žádný závazek vůči podepsanému obsahu nevyjadřuje.

To, čemu se u nás nesprávně říká zaručený elektronický podpis, se v angličtině jmenuje Advanced Electronic Signature. V doslovném překladu „pokročilý“, „rozšířený“ či „vylepšený“ elektronický podpis. Čím je ale takovýto druh podpisu rozšířený či vylepšený a jak vypadá „holý“ elektronický podpis, bez rozšíření, resp. vylepšení?

Když se řekne „zaručený elektronický podpis“, snad každý si pod tím představí takový druh podpisu, na který se může spoléhat – že je pravý, neboli že skutečně patří tomu, komu patřit má. Leč chyba lávky: to, čemu česká právní úprava říká zaručený elektronický podpis, je jen nesprávné a matoucí označení pro takový podpis, který nemá za úkol zaručovat to, komu patří. A tak to také obecně nezaručuje.

Když technické obory, stejně jako běžná praxe, mluví o různých druzích elektronických podpisů, chápou je jako disjunktní pojmové kategorie. Například když říkají „kvalifikovaný elektronický podpis“, míní tím takový, který není současně ani uznávaným elektronickým podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem. Právní úprava ale pojímá jednotlivé druhy elektronických podpisů odlišně. Jako do sebe vnořené kategorie: kvalifikovaný elektronický podpis je pro právo současně i uznávaným elektronickým podpisem, a současně i zaručeným elektronickým podpisem. Důsledkem je nepříjemné terminologické zmatení. To má ale i další příčiny a další podoby.

Na advokáty se nevztahuje požadavek na absolvování odborné zkoušky podle ustanovení § 30 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jelikož advokáti provádějí konverzi dokumentů na žádost za podmínek stanovených zákonem o advokacii.

K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.

Téma elektronických podpisů je neustále aktuální a poměrně složité, zaměříme se tak právě na to, jak se dají elektronické podpisy v pracovněprávním prostředí využít, aby bylo vše v souladu s právní úpravou.

Tam, kde zákon vyžaduje použití uznávaného elektronického podpisu, lze použít datovou schránku, jelikož podání učiněné z datové schránky osoby, pro niž byla zřízena, má stejné právní účinky, jako podání podepsané elektronickým podpisem této osoby.

Události letošního roku zásadně změnily tradiční způsob komunikace, na který byla většina z nás zvyklá. Schůzky nahradily videokonference a ruku v ruce s tím se zvýšil i obecný požadavek na distanční právní jednání, tj. zejména na uzavírání smluv bez fyzického kontaktu smluvních stran. Zdá se, že tyto změny budou přetrvávat nadále a pravděpodobně se za nedlouho stanou nedílnou součástí našich každodenních (nejen pracovních) činností.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Nastala situace, kdy doba a technický vývoj předstihly právo. Před právní praxí se objevila otázka, jakým způsobem vykládat splnění písemné formy za situace, kdy bylo právní jednání učiněno elektronickými nebo jinými technickými prostředky.

Ačkoli omezení pomalu končí, koronavirová situace urychlila postup nových technologií a digitalizace. Ukázala, kde je možné zefektivnit podnikání i prostor pro zlepšení a urychlování procesů. A velmi užitečným nástrojem pro mnoho podnikatelských subjektů a právních osob se může stát právě elektronický podpis.

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád.

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Ve svém příspěvku se budu věnovat otázce elektronických dokumentů. Na začátku bych rád upozornil na terminologickou kvalifikaci: je potřeba rozlišovat mezi pojmem „písemnost“ a pojmy „písemná forma“ či „textová podoba“. Mimochodem, tyto pojmy jsou v rozporu s legislativními pravidly vlády, podle nichž by se měl užívat český tvar, tedy spíše „písemná podoba“ a nikoli „textová podoba“. Tyto pojmy jsou každopádně něčím jiným, než je „písemné právní jednání“.