Ostatní

Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.

Franz Kafka byl profesí právník, což je zřejmé také z těch jeho literárních textů, které obsahují popis byrokratických institucí a právnických povolání. Inspiraci pro svoje literární dílo získal Kafka nepochybně také jako zaměstnanec (právník) dvou velkých pojišťoven a rovněž z dalších kontaktů s právnickým prostředím.

Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.

V současné době, kdy se advokátní svět stává stále více přesyceným a hyperkonkurenčním, je důležité se zamyslet nad hodnotou a významem, který přináší značka - a to v oblasti, kde se i v roce 2024 pokládají otázky, zda tato nákladná legrace vůbec dává smysl? Řeč je samozřejmě o brandingu v advokacii.

Chov včel, starobylá lidská činnost s hlubokými kořeny v historii, se v posledních letech těší rostoucí popularitě[1]. Kromě produkce medu a dalších včelích produktů hrají včely klíčovou roli v opylování rostlin a udržování biodiverzity[2].

Letošní ročník odborného právního kongresu Právní prostor přinesl široké spektrum témat – od praktických dopadů recentních legislativních změn až po progresivní diskuse o využívání umělé inteligence v právní sféře a nových regulacích kybernetické bezpečnosti. Již XII. ročník oblíbeného kongresu byl opět nabitý zajímavými příspěvky.

V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.

Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.

Povědomí Čechů ohledně kybernetické bezpečnosti a její regulaci stále ještě není dostačující.

Mgr. et Mgr. Michal Vávra je partnerem brněnské advokátní kanceláře s pobočkou ve Vídni, kterou vede. Kromě práva se ale věnuje i moderování - již devět let úspěšně moderuje odborný právní kongres Právní prostor. Jak vysvětluje v tomto rozhovoru, jeho schopnost zaujmout publikum a přinášet každý rok nové perspektivy vychází z nepřeberného množství zdrojů inspirace.

Dne 6. března 2024 schválil Senát parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) a další související předpisy.

V uplynulém roce vznikla Unie mediálních advokátů, sdružující právníky se zaměřením na ochranu osobnosti. Přinášíme Vám rozhovor s předsedkyní spolku JUDr. Evou Ondřejovou, LL.M, Ph.D.

Evropský parlament a Rada přijaly dne 29. dubna 2004 směrnici č. 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví, která je motivována nutností odstranění rozdílů v prostředcích k vymáhání práv duševního vlastnictví v členských státech Evropské unie.

Za několik desetiletí částka zpronevěřená advokáty přesáhla půl miliardy korun. Stovky klientů tak při obchodech s nemovitostmi přicházejí o celé své úspory. Přitom problém, který lidi připravuje o střechu nad hlavou a který poškozuje pověst advokátního stavu, máme nyní příležitost celkem snadno vyřešit.

Možná máte podezření, že zaměstnanci v práci prokrastinují nebo chcete přijít na to, proč vám na skladě podezřele ubývá zboží. Kamery vám můžou vaše trable vyřešit. Jejich použití má ale právní háček, který vám představíme v tomto článku.

JUDr. Aneta Průšová, Ph.D. a JUDr. Mgr. Tomáš Ryza přišli se skvělou myšlenkou - představit studentům práv obor compliance. Jejich nový předmět Compliance – Teorie a praxe startuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy koncem února. Na co se mohou účastníci těšit? A jak se ke compliance Aneta a Tomáš dostali? I na to jsme se jich zeptali v následujícím rozhovoru.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Bytová potřeba jakožto jedna ze stěžejních potřeb v lidském životě dlouhodobě nezůstává stranou právní regulace.

V tomto rozhovoru se podíváme na svět právních profesí skrze zkušenosti Adama Všetíčka, legal recruitera z projektu Práce v právu a Simple Step.

Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.