Odškodnění za nevěru?
Setkala jsem se s dotazem, zda by nešlo v rámci rozvodu manželství požadovat po záletníkovi i odškodnění za jeho nevěru? To je otázka doslova do pranice! Zkoumala jsem a hledala a zjistila jsem, že se právní teorie (jak tomu tak už bývá) v názorech rozchází. Avšak odškodnění nevylučuje!
Nejsem obhájcem řešení partnerských problémů na veřejnosti, anebo před soudy. Jedná se přece o věc natolik osobní a intimní, že je na místě vy/řešit vše doma, beze svědků, pokud je to vůbec možné. Dnes máme navíc k dispozici i manželské a předmanželské poradny a mediátory, kteří jako nezávislý kormidelník pomohou oběma „ve při“ proplout úskalími jejich hádek do opět jistějších vod přístavu nazývanému manželství.
Psychologové jako odborníci v oboru nanejvýš zkušení přirovnávají rozvod nebo rozchod partnerů z důvodu nevěry k tragédii z největších. Rány emocionální, morální a psychické, duševní útrapy, nespavost, strach o budoucnost, o rodinu, o děti, atd. a atd., to všechno míří přímo do srdce a hluboko. I dobře míněná rada „Všechno zahojí čas“, anebo „Pro jedno kvítí, slunce nesvítí!“, se s úspěchem míjejí účinkem.
Co tedy s tím? Slepá, avšak spravedlivá Bohyně Themis, je nestranná. Ví, že právo má člověka chránit, je li v jeho sféře postiženo jednáním jiného, a to zvlášť pokud se jedná o úmyslné jednání, které je navíc vedeno zavrženíhodnou pohnutkou, nikoli omluvitelnou. Je namístě, aby poškozený po nevěrníkovi požadoval odpovídající kompenzaci = zadostiučinění, a to třeba i v penězích.
Stavy shora uvedené představují tzv. nemajetkovou újmu na přirozených právech podvedeného manžela/partnera, kterou Občanský zákoník upravuje v ust. § 2956 a následujících. K podání žaloby a k tomu, aby se podvedený manžel domohl s úspěchem odčinění své újmy a zahojil tak svá práva alespoň finančně, musí prokázat mj. tzv. protiprávnost. Tedy to, že byly porušeny povinnosti manželské věrnosti podle ust. § 687 odst. 2 obč. zákoníku, které se řídí pravidly o závazcích jako každé jiné obč. právní závazky, a to buď na základě § 11, nebo na základě § 1723 odst. 2 obč. zákoníku.
Pro zajímavost: v ČR pro rozvod manželství nevěra jako jediný důvod nestačí. U tzv. sporného rozvodu se sice zjišťuje příčina rozvratu manželství, nikoli však už to, kdo rozvrat zavinil.
A odpověď na otázku na samém začátku? Nevěra by měla být nevěrníkovi při rozvodu přičtena „k dobru“, a to v podobě finančního postihu za porušení jeho závazků v manželství. Vždyť přece ochrana duševní integrity je též pod ochranou českého právního řádu, no ne?
Článek byl republikován z firemního měsíčníku BMT Medical Technology s.r.o.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



