Ostatní

Zamýšlíme-li se nad stavem a úrovní českého notářství ve srovnání s evropskou praxí, docházíme nutně k závěru, že jeho úloha v českém právním řádu je dlouhodobě podceňovaná, věcná náplň mnohdy nahodilá, často okrajového až servisního významu a očekávání do budoucnosti neurčitá.

Kontroverzní data retention směrnice sice byla zrušena, zásahy veřejné moci do soukromí jednotlivců ale stále zůstávají předmětem diskuse, která nemá jasné vítěze a poražené.

Nadační fond Advokáti dětem uspořádal 8. října v brněnské kavárně ERA vernisáž a křest již druhého charitativního kalendáře „Děti advokátům aneb právní svět očima dětí“. Celý večer se nesl v duchu swingu a prvorepublikových let, a to především díky hudebnímu doprovodu Swing triu Ženevy Dubské a krásnému prostředí kavárny ERA z období funkcionalismu.

Zvýšení povědomí o nedostatečné spravedlnosti pro mezinárodní zločiny komunismu a iniciace mezinárodní diskuze o dalších krocích. To je účelem projektu JUSTICE 2.0, jehož výsledky byly v úterý představeny na diskuzním semináři, který se konal v budově pražské právnické fakulty, a jehož organizátory byly Platforma evropské paměti a svědomí, Spolek českých právníků Všehrd a Právnická fakulta UK v Praze.

Již počtvrté se sejdou zástupci z řad státní správy a samosprávy na odborné konferenci Právo ve veřejné správě, letos však poprvé v Praze. Ani tentokrát nebude chybět zajímavý program nabitý aktuálními tématy, s účastníky budou diskutovat nejen odborníci ze státní správy, ale také advokáti a akademici.

Celostátní sbírka hraček na podporu dětí migrantů vznikla ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy a studentského spolku ELSA Česká republika. Projekt byl vytvořen v rámci jedné ze základních vizí studentského spolku, kterou je tolerance a respekt k lidské důstojnosti a kulturní rozmanitosti. Sbírkou se studenti snaží odbourat převládající názory na věc a podpořit sociální cítění nejen mezi studenty a akademiky, ale také mezi širokou veřejností, které je sbírka určena.

„V dnešní době se každý tváří, že softwarovému právu rozumí, ale když se sejdeme u jednání, zjišťuji, že mu nerozumí vůbec,“ říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al, soudní znalec v oblasti autorského práva a vysokoškolský pedagog. Proč je softwarové právo pro mnoho lidí těžko uchopitelné, co si myslí o ochranných svazech vymáhajících licenční poplatky, a jak se stanete oprávněným uživatelem softwaru, který je obsažen ve vašem zbrusu novém notebooku?

Proč by se zástupci z řad státní správy a samosprávy měli zúčastnit konference Právo ve veřejné správě, a proč je třeba podporovat studenty práv v autorském psaní odborných textů? Na pět otázek tentokrát odpověděl advokát, soudní tlumočník a vášnivý šachista Michal Vávra, který konferenci letos již podruhé moderuje.

Advokátní kancelář Achour & Hájek je partnerem konference "Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?" Panelisté se budou zabývat například elektronickou evidencí tržeb či odvody živnostníků a malých a středních podnikatelů. Na několik otázek nám odpověděl Gabriel Achour, zakládající partner kanceláře.

Dva zářijové dny patřily mezinárodní konferenci k whistleblowingu. Ve velké zasedací síni Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy se 17. a 18. září sešlo na 22 přednášejících a 150 hostů, aby společně nalezli optimální legislativní řešení oznamování nekalého jednání.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Rozhovor s JUDr. Jakubem Haraštou, jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V současné době se zabývá kybernetickou bezpečností a právní informatikou s důrazem na svobodný přístup k právu. Na konferenci se bude zabývat tématem "Elektronické zpřístupňování práva", o kterém je i dnešních pět otázek.

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

Tento článek je založen na přednášce Cyber War and Law capt. Pascala Brangetta z NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) ze dne 05. srpna 2015 v rámci 3rd Brno Summer School on IT Law. V rámci ní se cpt. Brangetto zaměřil zejména na právní problematiku útoků v kyberprostoru, přičemž představil NATO CCDCOE a Tallinský manuál, což je příručka vypracovaná CCDCOE, která mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru.

Termín „množírna“ je v poslední době médii velmi používaným slovem. Nabízí se otázka, co uvedený pojem vlastně znamená a jakými prostředky lze činnost takzvaných množitelů postihovat. Odpověď poskytuje následující článek předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE - advokátky JUDr. et PhDr. Zuzany Rennerové, která je členkou expertní skupiny PS PČR k problematice zájmových chovů zvířat.

Vaše nejdůležitější právo, o kterém jste nikdy neslyšeli - tak nazval profesor chicagské právnické fakulty Eric Posner právo být zapomenut ve své reakci[1] na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Google Spain[2], kde Soudní dvůr dovodil existenci tohoto práva na základě interpretace evropské směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Nově by mělo být právo být zapomenut výslovně zakotveno v obecném nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů. Obecný přístup k návrhu nařízení schválili ministři spravedlnosti členských států letos v červnu.

Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.

Osobní údaje vždy patřily mezi cenné zboží, jejich hodnota se však mnohonásobně zvýšila s rozvojem digitalizace. Dalo by se proto předpokládat, že ruku v ruce se s tímto rozvojem zvýší i právní ochrana, která by zamezila či alespoň omezila jejich zneužití. Bohužel ne vždy se to daří.

Bitcoin by se, velmi zjednodušeně řečeno, dal definovat jako internetová open-source peer to peer platební síť, v jejímž rámci lze k platebním transakcím používat stejnojmennou kryptoměnu. Kryptoměna představuje digitální měnu, která je určitým způsobem šifrovaná, a to z důvodu využití řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů.

„S radou a souhlasem Senátu“ může prezident jmenovat nového soudce a právě získání onoho souhlasu se může stát nejtěžší částí celého jmenovacího procesu. Senát v celém procesu hraje velmi významnou roli a právě zde se může nejvíce ventilovat nespokojenost členů Kongresu s jinak nesouvisející politikou prezidentské administrativy. Celý schvalovací proces je také velmi rigidně svázaný zdvořilostními pravidly a zvyklostmi, které schválení mohou ještě více zkomplikovat.

Ochrana základních práv v rámci Rady Evropy a Evropské unie se zaměřením na právo na soukromí v dnešní digitální době byla tématem letošního ročníku mezinárodní letní školy organizované studentským spolkem Common Law Society na Patejdlově boudě v Krkonoších od 12. do 26. července 2015.

Ústava Spojených států, která vznikla na konci 18. století, nemohla v žádném případě předjímat situaci 20. a 21. století, takže dnes do výběru soudců Nejvyššího soudu vstupuje celá řada aktérů, kteří v době vzniku Ústavy nebyly známi. Jednak růstem počtu členů Senátu a jednak i růstem jeho agendy se senátní nápad musel rozdělit specializovaným výborům. To byl i případ výboru pro soudnictví, který dnes hraje ve jmenovacím procesu velkou roli.

Nejvyšší soud Spojených států (dále také SCOTUS, Supreme Court of the United States) je vrcholem federální soudní soustavy a zároveň je nejvyšší autoritou v otázkách výkladu Ústavy. V kombinaci s precedenčním systémem common law se tak Nejvyšší soud stal velmi významným aktérem v otázkách nejenom právních ale i politických.

Vrcholí okurková sezona, notoričtí stěžovatelé na počasí se konečně dočkali příjemných čtyřicítek ve stínu, klienti i soudci užívají zasloužené dovolené, a tak mi konečně zbyl čas, abych dopsal svou retrospektivu za 5. ročníkem odborného kongresu Právní prostor 2015. Tento kongres se konal v závěru dubna v hotelu Jezerka pod podtitulem „(Ne)možné podoby práva“.