Ostatní

Elektronické zpřístupňování práva můžeme chápat jako propojení světa práva a světa internetu. Jako projev tohoto propojení v praxi lze uvést doručování prostřednictvím informačního systému datových schránek, možnost odeslat soudu podání prostřednictvím webové aplikace ePodatelna nebo elektronické podání daňového přiznání prostřednictvím aplikace EPO, elektronické dražby nebo elektronické veřejné seznamy.

Na internetu probíhá novodobá studená válka. Pedagogové nechápavě kroutí hlavou, ředitelé ZŠ smutně nahlížejí do rozpočtů, rodiče se bouří a zákonodárci a odborníci mají plné ruce práce s přesvědčováním široké veřejnosti o výhodách jedné z nejvýznamnějších školských změn. Poslední novela školského zákona č. 82/2015 Sb. přináší s účinností k 1. 9. 2016 zcela nový systém garance podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a rozdmýchává tak nevídanou vlnu diskuzí a sporů.

Náměstkyně ministryně školství pro oblast legislativy a strategie Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., není čtenářům našeho právního portálu jistě neznámá. Někdejší ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti a později ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky dnes představí školskou legislativu a aktuální dění kolem ní. Na toto téma vystoupí i zítra na konferenci Právo ve veřejné správě, která se bude konat v Praze až do středy.

V rámci právní poradny, kterou provozuje Oživení již pátým rokem, jsme se rozhodli komunikovat s aktivními občany a zastupiteli i jinak než z pohodlí naší kanceláře. Letos poprvé jsme na jaře a na podzim cestovali po republice a snažili se pomoci přímo na místě.

Poslanecká sněmovna projednává senátní návrh zákona, který má stanovit zákaz prodeje během sedmi státních svátků a významně zkrátit otevírací dobu na Štědrý den. Návrh prošel v úterý 20. října prvním čtením a zdá se, že má slušnou šanci na definitivní schválení.

Zamýšlíme-li se nad stavem a úrovní českého notářství ve srovnání s evropskou praxí, docházíme nutně k závěru, že jeho úloha v českém právním řádu je dlouhodobě podceňovaná, věcná náplň mnohdy nahodilá, často okrajového až servisního významu a očekávání do budoucnosti neurčitá.

Kontroverzní data retention směrnice sice byla zrušena, zásahy veřejné moci do soukromí jednotlivců ale stále zůstávají předmětem diskuse, která nemá jasné vítěze a poražené.

Nadační fond Advokáti dětem uspořádal 8. října v brněnské kavárně ERA vernisáž a křest již druhého charitativního kalendáře „Děti advokátům aneb právní svět očima dětí“. Celý večer se nesl v duchu swingu a prvorepublikových let, a to především díky hudebnímu doprovodu Swing triu Ženevy Dubské a krásnému prostředí kavárny ERA z období funkcionalismu.

Zvýšení povědomí o nedostatečné spravedlnosti pro mezinárodní zločiny komunismu a iniciace mezinárodní diskuze o dalších krocích. To je účelem projektu JUSTICE 2.0, jehož výsledky byly v úterý představeny na diskuzním semináři, který se konal v budově pražské právnické fakulty, a jehož organizátory byly Platforma evropské paměti a svědomí, Spolek českých právníků Všehrd a Právnická fakulta UK v Praze.

Již počtvrté se sejdou zástupci z řad státní správy a samosprávy na odborné konferenci Právo ve veřejné správě, letos však poprvé v Praze. Ani tentokrát nebude chybět zajímavý program nabitý aktuálními tématy, s účastníky budou diskutovat nejen odborníci ze státní správy, ale také advokáti a akademici.

Celostátní sbírka hraček na podporu dětí migrantů vznikla ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy a studentského spolku ELSA Česká republika. Projekt byl vytvořen v rámci jedné ze základních vizí studentského spolku, kterou je tolerance a respekt k lidské důstojnosti a kulturní rozmanitosti. Sbírkou se studenti snaží odbourat převládající názory na věc a podpořit sociální cítění nejen mezi studenty a akademiky, ale také mezi širokou veřejností, které je sbírka určena.

„V dnešní době se každý tváří, že softwarovému právu rozumí, ale když se sejdeme u jednání, zjišťuji, že mu nerozumí vůbec,“ říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al, soudní znalec v oblasti autorského práva a vysokoškolský pedagog. Proč je softwarové právo pro mnoho lidí těžko uchopitelné, co si myslí o ochranných svazech vymáhajících licenční poplatky, a jak se stanete oprávněným uživatelem softwaru, který je obsažen ve vašem zbrusu novém notebooku?

Proč by se zástupci z řad státní správy a samosprávy měli zúčastnit konference Právo ve veřejné správě, a proč je třeba podporovat studenty práv v autorském psaní odborných textů? Na pět otázek tentokrát odpověděl advokát, soudní tlumočník a vášnivý šachista Michal Vávra, který konferenci letos již podruhé moderuje.

Advokátní kancelář Achour & Hájek je partnerem konference "Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?" Panelisté se budou zabývat například elektronickou evidencí tržeb či odvody živnostníků a malých a středních podnikatelů. Na několik otázek nám odpověděl Gabriel Achour, zakládající partner kanceláře.

Dva zářijové dny patřily mezinárodní konferenci k whistleblowingu. Ve velké zasedací síni Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy se 17. a 18. září sešlo na 22 přednášejících a 150 hostů, aby společně nalezli optimální legislativní řešení oznamování nekalého jednání.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Rozhovor s JUDr. Jakubem Haraštou, jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V současné době se zabývá kybernetickou bezpečností a právní informatikou s důrazem na svobodný přístup k právu. Na konferenci se bude zabývat tématem "Elektronické zpřístupňování práva", o kterém je i dnešních pět otázek.

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

Tento článek je založen na přednášce Cyber War and Law capt. Pascala Brangetta z NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) ze dne 05. srpna 2015 v rámci 3rd Brno Summer School on IT Law. V rámci ní se cpt. Brangetto zaměřil zejména na právní problematiku útoků v kyberprostoru, přičemž představil NATO CCDCOE a Tallinský manuál, což je příručka vypracovaná CCDCOE, která mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru.

Termín „množírna“ je v poslední době médii velmi používaným slovem. Nabízí se otázka, co uvedený pojem vlastně znamená a jakými prostředky lze činnost takzvaných množitelů postihovat. Odpověď poskytuje následující článek předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE - advokátky JUDr. et PhDr. Zuzany Rennerové, která je členkou expertní skupiny PS PČR k problematice zájmových chovů zvířat.

Vaše nejdůležitější právo, o kterém jste nikdy neslyšeli - tak nazval profesor chicagské právnické fakulty Eric Posner právo být zapomenut ve své reakci[1] na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Google Spain[2], kde Soudní dvůr dovodil existenci tohoto práva na základě interpretace evropské směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Nově by mělo být právo být zapomenut výslovně zakotveno v obecném nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů. Obecný přístup k návrhu nařízení schválili ministři spravedlnosti členských států letos v červnu.

Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.

Osobní údaje vždy patřily mezi cenné zboží, jejich hodnota se však mnohonásobně zvýšila s rozvojem digitalizace. Dalo by se proto předpokládat, že ruku v ruce se s tímto rozvojem zvýší i právní ochrana, která by zamezila či alespoň omezila jejich zneužití. Bohužel ne vždy se to daří.

Bitcoin by se, velmi zjednodušeně řečeno, dal definovat jako internetová open-source peer to peer platební síť, v jejímž rámci lze k platebním transakcím používat stejnojmennou kryptoměnu. Kryptoměna představuje digitální měnu, která je určitým způsobem šifrovaná, a to z důvodu využití řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů.