Komora daňových poradců: Nechceme být jen úřad, chceme propojovat lidi v rámci profese
Je známo, že ze zákona je právnické vzdělání vyžadováno u pěti povolání. Úspěšné dokončení právnické fakulty je zapotřebí pro práci advokáta, notáře, exekutora, soudce a státního zástupce. Co ale další profese, ke kterým je orientace v právu nezbytná nebo minimálně velmi prospěšná?
Oběma těmto skupinám se věnuje program Cyklus právnických profesí, každoročně pořádaný Spolkem českých právníků Všehrd na půdě pražské právnické fakulty. V rámci něj se kromě výše zmíněné pětice představují i zástupci několika dalších oborů.
V úterý 10. listopadu odstartovali letošní cyklus ti nejpovolanější představitelé své profese - viceprezident Komory daňových poradců ČR Ing. Martin Tuček a tajemník komory Ing. Radek Neužil, LL.M., aby ukázali, že práce „daňaře“ rozhodně není jen nudnou administrativní rutinou.
Oba pánové s sebou přivezli celou řadu statistik, pomocí kterých se snažili svou profesi co nejlépe přiblížit návštěvníkům workshopu z řad budoucích právníků. Zajímavých čísel a informací padlo mnoho, tak jen na ukázku – věděli jste, že registrovaných daňových poradců je aktuálně 4.595 plus dalších 870 společností? Ty pak musí zaměstnávat minimálně jednoho řádného daňového poradce, chtějí-li tuto činnost provozovat. Současně se ale podle zástupců komory projevuje trend skládání zkoušek daňového poradce pro potřeby dokladu kvalifikace na pracovním trhu a certifikovaní daňoví poradci poté působí např. jako in-house poradci zejména v rámci velkých společností. Např. KPMG by tak podle viceprezidenta komory Martina Tučka mohla mít jednoho řádného daňového poradce, ale má jich cca 70. Komora tak zaznamenává kontinuální nárůst počtu daňových poradců, a to i přes náročnost profesní zkoušky.
Kdo je vlastně typickým daňovým poradcem? Podle zástupců komory jde buď o ekonoma či účetního, který je schopný osvojit si relevantní právnické znalosti, anebo se jedná o právníka, který si doplní nezbytné znalosti účetní a ekonomické. Zde oba zástupci komory zdůrazňovali nejen nespornou výhodu právnického vzdělání při výkonu profese, ale i při i řešení hraničních problémů jako např. práv daňového poplatníka.
Přesto pro výkon povolání daňového poradce (respektive k připuštění k profesní zkoušce) stačí jakýkoli bakalářský titul. Dále je to beztrestnost ve vztahu k daňovým záležitostem (způsobená dopravní nehoda tedy není překážkou výkonu profese). Nesmíte mít uzavřenou pracovní smlouvu s ministerstvem financí ani finanční správou a nesmí vám být podnikání zakázáno zákonem, jak je tomu např. u vojáků či soudců. To platí i v případě, že certifikaci nevyužijete k vlastnímu podnikání. Samotná zkouška se pak koná dvakrát do roka v Brně, stojí 7.000,- Kč a úspěšnost uchazečů se pohybuje kolem 20%.
Co se náplně práce daňového poradce týče, jedná se zejména o poskytování daňových stanovisek a zastupování klientů v daňovém řízení, ale i zpracovávání daňových přiznání, ekonomické poradenství či zastupování klienta před obecnými soudy, zejména je-li podstata věci čistě ekonomická.
Můžete ale jít tzv. na opačnou stranu barikády a stát se správcem daně. Těch je mnohem více, přes 15.000, avšak jejich odbornost a profesní kvalita podle zástupců komory není dostačující.
Oba pánové se také zmínili o akcích, které komora pro své členy pořádá, ať už je to ples daňových poradců či golfové turnaje. Jak uvedl Radek Neužil, cílem komory je propojovat lidi v rámci profese, nechce být pouhým úřadem. Komora rovněž nabízí celou řadu kurzů, seminářů a konferencí, na něž má často limitovaný počet studentů výraznou slevu. Za tímto účelem doporučuje tajemník Radek Neužil sledovat Facebook komory.
Na závěr vybrali zástupci komory dva nejaktivnější účastníky workshopu, kteří obdrželi pozvání na diskuzi s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefem Baxou.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




