Komora daňových poradců: Nechceme být jen úřad, chceme propojovat lidi v rámci profese
Je známo, že ze zákona je právnické vzdělání vyžadováno u pěti povolání. Úspěšné dokončení právnické fakulty je zapotřebí pro práci advokáta, notáře, exekutora, soudce a státního zástupce. Co ale další profese, ke kterým je orientace v právu nezbytná nebo minimálně velmi prospěšná?
Oběma těmto skupinám se věnuje program Cyklus právnických profesí, každoročně pořádaný Spolkem českých právníků Všehrd na půdě pražské právnické fakulty. V rámci něj se kromě výše zmíněné pětice představují i zástupci několika dalších oborů.
V úterý 10. listopadu odstartovali letošní cyklus ti nejpovolanější představitelé své profese - viceprezident Komory daňových poradců ČR Ing. Martin Tuček a tajemník komory Ing. Radek Neužil, LL.M., aby ukázali, že práce „daňaře“ rozhodně není jen nudnou administrativní rutinou.
Oba pánové s sebou přivezli celou řadu statistik, pomocí kterých se snažili svou profesi co nejlépe přiblížit návštěvníkům workshopu z řad budoucích právníků. Zajímavých čísel a informací padlo mnoho, tak jen na ukázku – věděli jste, že registrovaných daňových poradců je aktuálně 4.595 plus dalších 870 společností? Ty pak musí zaměstnávat minimálně jednoho řádného daňového poradce, chtějí-li tuto činnost provozovat. Současně se ale podle zástupců komory projevuje trend skládání zkoušek daňového poradce pro potřeby dokladu kvalifikace na pracovním trhu a certifikovaní daňoví poradci poté působí např. jako in-house poradci zejména v rámci velkých společností. Např. KPMG by tak podle viceprezidenta komory Martina Tučka mohla mít jednoho řádného daňového poradce, ale má jich cca 70. Komora tak zaznamenává kontinuální nárůst počtu daňových poradců, a to i přes náročnost profesní zkoušky.
Kdo je vlastně typickým daňovým poradcem? Podle zástupců komory jde buď o ekonoma či účetního, který je schopný osvojit si relevantní právnické znalosti, anebo se jedná o právníka, který si doplní nezbytné znalosti účetní a ekonomické. Zde oba zástupci komory zdůrazňovali nejen nespornou výhodu právnického vzdělání při výkonu profese, ale i při i řešení hraničních problémů jako např. práv daňového poplatníka.
Přesto pro výkon povolání daňového poradce (respektive k připuštění k profesní zkoušce) stačí jakýkoli bakalářský titul. Dále je to beztrestnost ve vztahu k daňovým záležitostem (způsobená dopravní nehoda tedy není překážkou výkonu profese). Nesmíte mít uzavřenou pracovní smlouvu s ministerstvem financí ani finanční správou a nesmí vám být podnikání zakázáno zákonem, jak je tomu např. u vojáků či soudců. To platí i v případě, že certifikaci nevyužijete k vlastnímu podnikání. Samotná zkouška se pak koná dvakrát do roka v Brně, stojí 7.000,- Kč a úspěšnost uchazečů se pohybuje kolem 20%.
Co se náplně práce daňového poradce týče, jedná se zejména o poskytování daňových stanovisek a zastupování klientů v daňovém řízení, ale i zpracovávání daňových přiznání, ekonomické poradenství či zastupování klienta před obecnými soudy, zejména je-li podstata věci čistě ekonomická.
Můžete ale jít tzv. na opačnou stranu barikády a stát se správcem daně. Těch je mnohem více, přes 15.000, avšak jejich odbornost a profesní kvalita podle zástupců komory není dostačující.
Oba pánové se také zmínili o akcích, které komora pro své členy pořádá, ať už je to ples daňových poradců či golfové turnaje. Jak uvedl Radek Neužil, cílem komory je propojovat lidi v rámci profese, nechce být pouhým úřadem. Komora rovněž nabízí celou řadu kurzů, seminářů a konferencí, na něž má často limitovaný počet studentů výraznou slevu. Za tímto účelem doporučuje tajemník Radek Neužil sledovat Facebook komory.
Na závěr vybrali zástupci komory dva nejaktivnější účastníky workshopu, kteří obdrželi pozvání na diskuzi s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefem Baxou.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




