Komora daňových poradců: Nechceme být jen úřad, chceme propojovat lidi v rámci profese
Je známo, že ze zákona je právnické vzdělání vyžadováno u pěti povolání. Úspěšné dokončení právnické fakulty je zapotřebí pro práci advokáta, notáře, exekutora, soudce a státního zástupce. Co ale další profese, ke kterým je orientace v právu nezbytná nebo minimálně velmi prospěšná?
Oběma těmto skupinám se věnuje program Cyklus právnických profesí, každoročně pořádaný Spolkem českých právníků Všehrd na půdě pražské právnické fakulty. V rámci něj se kromě výše zmíněné pětice představují i zástupci několika dalších oborů.
V úterý 10. listopadu odstartovali letošní cyklus ti nejpovolanější představitelé své profese - viceprezident Komory daňových poradců ČR Ing. Martin Tuček a tajemník komory Ing. Radek Neužil, LL.M., aby ukázali, že práce „daňaře“ rozhodně není jen nudnou administrativní rutinou.
Oba pánové s sebou přivezli celou řadu statistik, pomocí kterých se snažili svou profesi co nejlépe přiblížit návštěvníkům workshopu z řad budoucích právníků. Zajímavých čísel a informací padlo mnoho, tak jen na ukázku – věděli jste, že registrovaných daňových poradců je aktuálně 4.595 plus dalších 870 společností? Ty pak musí zaměstnávat minimálně jednoho řádného daňového poradce, chtějí-li tuto činnost provozovat. Současně se ale podle zástupců komory projevuje trend skládání zkoušek daňového poradce pro potřeby dokladu kvalifikace na pracovním trhu a certifikovaní daňoví poradci poté působí např. jako in-house poradci zejména v rámci velkých společností. Např. KPMG by tak podle viceprezidenta komory Martina Tučka mohla mít jednoho řádného daňového poradce, ale má jich cca 70. Komora tak zaznamenává kontinuální nárůst počtu daňových poradců, a to i přes náročnost profesní zkoušky.
Kdo je vlastně typickým daňovým poradcem? Podle zástupců komory jde buď o ekonoma či účetního, který je schopný osvojit si relevantní právnické znalosti, anebo se jedná o právníka, který si doplní nezbytné znalosti účetní a ekonomické. Zde oba zástupci komory zdůrazňovali nejen nespornou výhodu právnického vzdělání při výkonu profese, ale i při i řešení hraničních problémů jako např. práv daňového poplatníka.
Přesto pro výkon povolání daňového poradce (respektive k připuštění k profesní zkoušce) stačí jakýkoli bakalářský titul. Dále je to beztrestnost ve vztahu k daňovým záležitostem (způsobená dopravní nehoda tedy není překážkou výkonu profese). Nesmíte mít uzavřenou pracovní smlouvu s ministerstvem financí ani finanční správou a nesmí vám být podnikání zakázáno zákonem, jak je tomu např. u vojáků či soudců. To platí i v případě, že certifikaci nevyužijete k vlastnímu podnikání. Samotná zkouška se pak koná dvakrát do roka v Brně, stojí 7.000,- Kč a úspěšnost uchazečů se pohybuje kolem 20%.
Co se náplně práce daňového poradce týče, jedná se zejména o poskytování daňových stanovisek a zastupování klientů v daňovém řízení, ale i zpracovávání daňových přiznání, ekonomické poradenství či zastupování klienta před obecnými soudy, zejména je-li podstata věci čistě ekonomická.
Můžete ale jít tzv. na opačnou stranu barikády a stát se správcem daně. Těch je mnohem více, přes 15.000, avšak jejich odbornost a profesní kvalita podle zástupců komory není dostačující.
Oba pánové se také zmínili o akcích, které komora pro své členy pořádá, ať už je to ples daňových poradců či golfové turnaje. Jak uvedl Radek Neužil, cílem komory je propojovat lidi v rámci profese, nechce být pouhým úřadem. Komora rovněž nabízí celou řadu kurzů, seminářů a konferencí, na něž má často limitovaný počet studentů výraznou slevu. Za tímto účelem doporučuje tajemník Radek Neužil sledovat Facebook komory.
Na závěr vybrali zástupci komory dva nejaktivnější účastníky workshopu, kteří obdrželi pozvání na diskuzi s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefem Baxou.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



