Komora daňových poradců: Nechceme být jen úřad, chceme propojovat lidi v rámci profese
Je známo, že ze zákona je právnické vzdělání vyžadováno u pěti povolání. Úspěšné dokončení právnické fakulty je zapotřebí pro práci advokáta, notáře, exekutora, soudce a státního zástupce. Co ale další profese, ke kterým je orientace v právu nezbytná nebo minimálně velmi prospěšná?
Oběma těmto skupinám se věnuje program Cyklus právnických profesí, každoročně pořádaný Spolkem českých právníků Všehrd na půdě pražské právnické fakulty. V rámci něj se kromě výše zmíněné pětice představují i zástupci několika dalších oborů.
V úterý 10. listopadu odstartovali letošní cyklus ti nejpovolanější představitelé své profese - viceprezident Komory daňových poradců ČR Ing. Martin Tuček a tajemník komory Ing. Radek Neužil, LL.M., aby ukázali, že práce „daňaře“ rozhodně není jen nudnou administrativní rutinou.
Oba pánové s sebou přivezli celou řadu statistik, pomocí kterých se snažili svou profesi co nejlépe přiblížit návštěvníkům workshopu z řad budoucích právníků. Zajímavých čísel a informací padlo mnoho, tak jen na ukázku – věděli jste, že registrovaných daňových poradců je aktuálně 4.595 plus dalších 870 společností? Ty pak musí zaměstnávat minimálně jednoho řádného daňového poradce, chtějí-li tuto činnost provozovat. Současně se ale podle zástupců komory projevuje trend skládání zkoušek daňového poradce pro potřeby dokladu kvalifikace na pracovním trhu a certifikovaní daňoví poradci poté působí např. jako in-house poradci zejména v rámci velkých společností. Např. KPMG by tak podle viceprezidenta komory Martina Tučka mohla mít jednoho řádného daňového poradce, ale má jich cca 70. Komora tak zaznamenává kontinuální nárůst počtu daňových poradců, a to i přes náročnost profesní zkoušky.
Kdo je vlastně typickým daňovým poradcem? Podle zástupců komory jde buď o ekonoma či účetního, který je schopný osvojit si relevantní právnické znalosti, anebo se jedná o právníka, který si doplní nezbytné znalosti účetní a ekonomické. Zde oba zástupci komory zdůrazňovali nejen nespornou výhodu právnického vzdělání při výkonu profese, ale i při i řešení hraničních problémů jako např. práv daňového poplatníka.
Přesto pro výkon povolání daňového poradce (respektive k připuštění k profesní zkoušce) stačí jakýkoli bakalářský titul. Dále je to beztrestnost ve vztahu k daňovým záležitostem (způsobená dopravní nehoda tedy není překážkou výkonu profese). Nesmíte mít uzavřenou pracovní smlouvu s ministerstvem financí ani finanční správou a nesmí vám být podnikání zakázáno zákonem, jak je tomu např. u vojáků či soudců. To platí i v případě, že certifikaci nevyužijete k vlastnímu podnikání. Samotná zkouška se pak koná dvakrát do roka v Brně, stojí 7.000,- Kč a úspěšnost uchazečů se pohybuje kolem 20%.
Co se náplně práce daňového poradce týče, jedná se zejména o poskytování daňových stanovisek a zastupování klientů v daňovém řízení, ale i zpracovávání daňových přiznání, ekonomické poradenství či zastupování klienta před obecnými soudy, zejména je-li podstata věci čistě ekonomická.
Můžete ale jít tzv. na opačnou stranu barikády a stát se správcem daně. Těch je mnohem více, přes 15.000, avšak jejich odbornost a profesní kvalita podle zástupců komory není dostačující.
Oba pánové se také zmínili o akcích, které komora pro své členy pořádá, ať už je to ples daňových poradců či golfové turnaje. Jak uvedl Radek Neužil, cílem komory je propojovat lidi v rámci profese, nechce být pouhým úřadem. Komora rovněž nabízí celou řadu kurzů, seminářů a konferencí, na něž má často limitovaný počet studentů výraznou slevu. Za tímto účelem doporučuje tajemník Radek Neužil sledovat Facebook komory.
Na závěr vybrali zástupci komory dva nejaktivnější účastníky workshopu, kteří obdrželi pozvání na diskuzi s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefem Baxou.
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.




