Daruj hračku
Celostátní sbírka hraček na podporu dětí migrantů vznikla ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy a studentského spolku ELSA Česká republika. Projekt byl vytvořen v rámci jedné ze základních vizí studentského spolku, kterou je tolerance a respekt k lidské důstojnosti a kulturní rozmanitosti. Sbírkou se studenti snaží odbourat převládající názory na věc a podpořit sociální cítění nejen mezi studenty a akademiky, ale také mezi širokou veřejností, které je sbírka určena.
„Sbírku hraček organizujeme hned z několika důvodů. Tím primárním je odpovědnost studentů práv a mladých právníků vůči společnosti. Jsme si vědomi, že se v naší profesi v průběhu celého života budeme potýkat se situacemi, kdy budeme mít příležitost pomoci lidem v nouzi, realizovat například pro bono projekty atp. Víme ale, že ne vždy si lidé uvědomují svůj úděl ve společnosti, a proto se snažíme je právě i formou veřejné sbírky návyku pomáhat v lidem nouzi přijít na chuť,“ uvádí Matěj Benda, prezident ELSA Česká republika.
Sbírka hraček je pořádána lokálními skupinami ELSA v Brně, Olomouci, Plzni a Praze a běží pouze do konce října. Vybrané hračky budou během listopadu předány Správě uprchlických zařízeních Ministerstva vnitra.
Sběrná místa hraček jsou na místních právnických univerzitách:
ELSA Brno - MÍSTNOST 138; PO / ÚT / ST vždy 12:40 - 13:30
ELSA Olomouc - kancelář ELSA; PO 9:30 - 16:00 a ČT 10:00 - 13:00
ELSA Plzeň - MÍSTNOST 5.10.; ÚT 11 - 12, ST 11 - 12 / 15 - 16, ČT 9 - 11
ELSA Praha - MÍSTNOST 32; PO až ČT 10 - 15
Na hlavní cíle sbírky a další spolupráci studentů práv i na mezinárodní úrovni jsme se zeptali Matěje Bendy, nově zvoleného prezidenta ELSA ČR a koordinátora projektu Daruj hračku.
Za jakým účelem a s jakým cílem sbírka hraček vůbec vznikla?
Současná migrační krize byla ideálním prostředkem, jak v lidech nenásilně vzbudit pocit, že mohou někomu pomoci. Děti jsou vybranou cílovou skupinou kvůli jejich nevinnosti. Společnost je názorově rozdělena a v migrantech vidí často hrozbu či zátěž. My vidíme děti od těch nejmenších až po pubescenty, které nemohou za prostředí, ve kterém se narodily. Často jim někdo z rodiny zemřel, v horších případech cestují úplně samy. Chceme, aby alespoň na chvíli zapomněly na všechny strasti a užily si hraček, které jim lidé prostřednictvím tohoto projektu mohou darovat.
Jaký je tvůj názor na současný postoj studentů a mladých k otázce uprchlíků a jaký postoj se snaží k této problematice zaujímat právě ELSA?
Jak jsem zmiňoval výše, ELSA v souladu se svými vizemi a principy nefunguje pouze na bázi vzdělávání a rozvoje studentů práv a mladých právníků. Jako nezisková mezinárodní asociace studentů bojujeme za ochranu lidských práv ve všech 43 členských zemích, a to mi věřte, že celá řada z nich lidskoprávní tématiku vůbec neřeší. Vesměs se setkávám s pozitivním ohlasem mladých lidí nejen ve věci sbírky hraček. Na druhou stranu je to dle mého názoru způsobeno okruhem osob, se kterými se stýkám. Celá řada mých známých s nevalným vzděláním má postoj proti uprchlíkům zcela odlišný. Cítím nárůst xenofobie, předně pak v oblastech s průměrně nižším procentem vzdělaných či osvícených lidí, konkrétně teď mluvím o svém rodném městě, Ostravě. Postoje některých lidí mne nejen udivují, ale mnohdy i pohoršují. Setkal jsem se i s názory, že raději budou hračky vyhazovat, než darovat migrujícím dětem. Díky bohu postoj mladých na právnických fakultách je naprosto odlišný, za což jsem rád. ELSA na druhou stranu není slepá. Nepomáháme tam, kde to očividně nepadá na úrodnou půdu. Slyšeli jsme i výtky, že Správa uprchlických zařízení hlásí stop stav. Nikdo ale neví, že jsme již týdny domluveni a naše sbírka je ve stop stavu zahrnuta, počítá se s naší pomocí, proto už není potřeba hraček od jiných organizací. I kdybychom nakonec sesbírali více hraček, než je stanoveno (republikově jsem stanovil skromný cíl 1000 - 2000 hraček), komunikuji s kolegy z Maďarska, Rakouska, Řecka a Německa, kam bychom v případě velkého převisu hračky poslali.
Postoj společnosti ovlivňují zejména dvě věci. Ve většině případů je to buď pozitivní či negativní medializace daného problému a schopnost vytvořit si nezávislý názor na věc. Tento fakt se zpravidla projeví právě během jednotlivých krizí, přičemž jednou z nich si Evropa prochází právě teď. Myslíš si, že jsou studenti dobře vedeni k tomu, aby si tvořili své vlastní a ověřené názory anebo pouze slepě přejímali již jednou vyřčené myšlenky?
Studenti jsou na rozdíl od zbytku společnosti formováni nejen názory “nestranných” médií, ale právě učiteli, kteří je vzdělávají na fakultách. Hodně tak záleží na typu akademiků, se kterými jsou v kontaktu. Tak jak je společnost rozdělena či ovlivněna dvěma stranami mince, jsou i akademici rozděleni na ty, kteří demagogicky vnucují studentům své názory a myšlenky, přičemž právě oni vždy nezapomenou podotknout, že na svobodné akademické půdě si každý student může utvořit svůj názor čistě svobodně, a dále se pak setkávám se zcela opačným druhem akademiků, kteří vedou svým samotným přístupem ke vzdělávání mladých lidí právě k tvorbě a následnému vydefinování vlastních postojů a názorů.
Plánuje se ELSA angažovat v problematice uprchlické krize i v budoucnu - ať už v rámci dalších přímých projektů, jako je tento, anebo ve všeobecné osvětě skrze pořádání různých přednášek na dané téma?
ELSA Česká republika právě v příštím týdnu bude na mezinárodním sjezdu v gruzínském Batumi prosazovat celoevropský návrh na tzv. International Focus Programme, což je tříletý program, během něhož máme vybraný obor práva, kolem kterého se točí celá řada našich aktivit. Do konce července 2016 je to mediální právo a právě nyní diskutujeme nad obdobím 2016-2019. Již v červnu jsme na mezinárodním fóru navrhli migrační právo jako ono zmíněné IFP. Velmi kvalitně zpracovanou dokumentaci k návrhu jsme prosadili do trojice finálních témat. Chtěli bychom tak v následujících třech letech pořádat moot courty, konference, návštěvy mezinárodních institucí, výměnné pobyty či zahraniční stáže právě s tématikou migračního práva. Výsledek bude snad znám po gruzínském sjezdu. Mimo to, ať už výsledek bude jakýkoli, naše lokální skupiny v Brně, Olomouci, Plzni a Praze budou minimálně v tomto akademickém roce pořádat aktivity spjaté s migrační vlnou. Studenti se tak určitě mají na co těšit.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



