5. ročník konference Elektronizace veřejných zakázek - Změní se s 18. říjnem život stran zainteresovaných ve veřejných zakázkách?
Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?
Nejen tyto, ale řada dalších zajímavých otázek souvisejících s aktuálními změnami v oblasti veřejných zakázek byla diskutována na konferenci ELEKTRONIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, která se konala 20. 9. 2018 - tradičně pod pořadatelskou hlavičkou společnosti QCM, s.r.o.. Za cíl již 5. ročníku této konference si pořadatelé kladli zejména vyhodnocení tří hlavních milníků, které ovlivnily stav a vývoj elektronizace veřejných zakázek v ČR a zároveň posktnutí prostoru pro výměnu zkušeností mezi zadavateli a uživateli elektronických nástrojů. V rámci pestrého programu byl rovněž představen koncept Funkčního elektornického nástroje (tzv. ,,FEN”), který spojuje největší poskytovatele elektronizačních nástrojů.
K 18. říjnu 2018 nastane zadavatelům i dodavatelům veřejných zakázek povinnost elektronické komunikace při zadávání veřejných zakázek. Až na výjimky, na které se povinnost elektronizace nevztahuje (§ 29 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek), již nebude možné, aby komunikace v rámci všech úkonů zadávacího řízení probíhala v listinné podobě, jak tomu bylo doposud. Nové povinnosti a změny si kladou za cíl realizaci a zrychlení odezvy NEN, což má přinést zejména snížení administrativní zátěže pro všechny zainteresované strany.
Program byl rozdělen do 3 hlavních bloků. V rámci dopolední části vystoupil např. Ing. Stanislav Bogdanov - ředitel Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí Ministerstva pro místní rozvoj - který ve svém příspěvku shrnul hlavní body elektronizační strategie MMR, jež si klade za cíl centralizaci dat a využívání certifikovaných elektronických nástrojů. V rámci jeho příspěvku byla zmíněna i plánovaná aktualizace a rozšíření webového portálu o veřejných zakázkách - portal-vz.cz.
Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek shrnul výstup Ing. Davida Horkého, MBA - jednatele společnosti, QCM, s.r.o. Na změny, které zadavatele a dodavatele od října čekají a jaké nastanou následky, pokud jim zainteresované strany nedostojí, podrobněji cílil příspevěk Mgr. Adély Havlové, LL.M. - partnerky AK Havel & Partners. Řada přišla i na srovnání českého vývoje elektronizace veřejných zakázek se současným stavem na Slovensku - blíže slovenský vývoj představil Ing. Branislav Šarmír - předseda představenstva společnosti VO SK, a.s.
Odpoledním blok byl v kontrastu ke spíše teoretickému dopolednímu programu již více zaměřen do praxe. O tom, jak konkrétně probíhá centrální zadávání veřejných zakázek hovořila zástupkyně odboru analýz a podpory řízení Kraje Vysočina Mgr. Václava Kotrbová, MSc., nad vzájemným vztahem tzv. open dat a veřejných zakázek pak polemizoval Michal Bláha - ředitel Nadace Hlídač Státu.
Poslední konferenční příspěvek před závěrečnou diskuzí, věnovaný elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, zazněl z úst Mgr. Michala Hlouška - advokáta působícího ve společnosti FrankBold Advokáti.
Jednotlivé bloky byly proloženy prostorem pro diskuzi, v rámci kterého dostali účastníci konference možnost klást přednášejícím své dotazy a sdílet informace s kolegy v oblasti veřejných zakázek.
Prezentace všech přednášejících budou od pondělí 23. září dostupné v plném znění na webových stránkách konference v záložce dokumenty: https://skoleni.qcm.cz/konference/5-rocnik-konference-elektronizace-verejnych-zakazek-vymena-zkusenosti-novinky-a-trendy
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




