5. ročník konference Elektronizace veřejných zakázek - Změní se s 18. říjnem život stran zainteresovaných ve veřejných zakázkách?
Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?
Nejen tyto, ale řada dalších zajímavých otázek souvisejících s aktuálními změnami v oblasti veřejných zakázek byla diskutována na konferenci ELEKTRONIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, která se konala 20. 9. 2018 - tradičně pod pořadatelskou hlavičkou společnosti QCM, s.r.o.. Za cíl již 5. ročníku této konference si pořadatelé kladli zejména vyhodnocení tří hlavních milníků, které ovlivnily stav a vývoj elektronizace veřejných zakázek v ČR a zároveň posktnutí prostoru pro výměnu zkušeností mezi zadavateli a uživateli elektronických nástrojů. V rámci pestrého programu byl rovněž představen koncept Funkčního elektornického nástroje (tzv. ,,FEN”), který spojuje největší poskytovatele elektronizačních nástrojů.
K 18. říjnu 2018 nastane zadavatelům i dodavatelům veřejných zakázek povinnost elektronické komunikace při zadávání veřejných zakázek. Až na výjimky, na které se povinnost elektronizace nevztahuje (§ 29 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek), již nebude možné, aby komunikace v rámci všech úkonů zadávacího řízení probíhala v listinné podobě, jak tomu bylo doposud. Nové povinnosti a změny si kladou za cíl realizaci a zrychlení odezvy NEN, což má přinést zejména snížení administrativní zátěže pro všechny zainteresované strany.
Program byl rozdělen do 3 hlavních bloků. V rámci dopolední části vystoupil např. Ing. Stanislav Bogdanov - ředitel Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí Ministerstva pro místní rozvoj - který ve svém příspěvku shrnul hlavní body elektronizační strategie MMR, jež si klade za cíl centralizaci dat a využívání certifikovaných elektronických nástrojů. V rámci jeho příspěvku byla zmíněna i plánovaná aktualizace a rozšíření webového portálu o veřejných zakázkách - portal-vz.cz.
Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek shrnul výstup Ing. Davida Horkého, MBA - jednatele společnosti, QCM, s.r.o. Na změny, které zadavatele a dodavatele od října čekají a jaké nastanou následky, pokud jim zainteresované strany nedostojí, podrobněji cílil příspevěk Mgr. Adély Havlové, LL.M. - partnerky AK Havel & Partners. Řada přišla i na srovnání českého vývoje elektronizace veřejných zakázek se současným stavem na Slovensku - blíže slovenský vývoj představil Ing. Branislav Šarmír - předseda představenstva společnosti VO SK, a.s.
Odpoledním blok byl v kontrastu ke spíše teoretickému dopolednímu programu již více zaměřen do praxe. O tom, jak konkrétně probíhá centrální zadávání veřejných zakázek hovořila zástupkyně odboru analýz a podpory řízení Kraje Vysočina Mgr. Václava Kotrbová, MSc., nad vzájemným vztahem tzv. open dat a veřejných zakázek pak polemizoval Michal Bláha - ředitel Nadace Hlídač Státu.
Poslední konferenční příspěvek před závěrečnou diskuzí, věnovaný elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, zazněl z úst Mgr. Michala Hlouška - advokáta působícího ve společnosti FrankBold Advokáti.
Jednotlivé bloky byly proloženy prostorem pro diskuzi, v rámci kterého dostali účastníci konference možnost klást přednášejícím své dotazy a sdílet informace s kolegy v oblasti veřejných zakázek.
Prezentace všech přednášejících budou od pondělí 23. září dostupné v plném znění na webových stránkách konference v záložce dokumenty: https://skoleni.qcm.cz/konference/5-rocnik-konference-elektronizace-verejnych-zakazek-vymena-zkusenosti-novinky-a-trendy
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




