Doporučení právníka k odpadovému hospodářství obce

1. Odpadová koncepce

Koncepce je plánem na dlouhou dobu a vyplatí se jí věnovat pozornost, jakou si zaslouží. V úplném začátku doporučuji se inspirovat u měst a obcí, které už odpady likvidují moderně a hospodárně. Množství dobrých příkladů z ČR najdete například na webu arnika.org/kauzy-odpady, kde se dozvíte i jméno konkrétního úředníka, který má odpadové hospodářství v té které obci na starost.

2. Analýza potřeb obce

Ne všechna dobrá řešení z jiných obcí jde zkopírovat. Odpadová koncepce se může inspirovat, ale musí především odrážet podmínky ve vaší obci. Proto je vhodné provést analýzu potřeb obce a stanovit si konkrétní cíle, které se pak stanou vodítkem pro nastavení parametrů poptávaných služeb. Na veřejnou odpadovou koncepci s dobře popsaným výchozím stavem a cíli odpadového hospodářství se mimo jiné dobře odkazuje při komunikaci s ostatními stakeholdery a může pomoci i v případě sporu o nastavení kritérií či hodnoty veřejné zakázky.

3. Předběžná tržní konzultace

V odpadovém hospodářství existuje řada moderních technologií a řada postupů, které mohou občany motivovat ke snižování objemu netříděného odpadu. Jestli v nich tápete, můžete ještě před vypsáním veřejné zakázky konzultovat možné dodavatele v rámci tzv. předběžné tržní konzultace podle § 33 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”). Aby konzultace byla v souladu se zákonem a nevzniklo podezření, že následně vypsaná zakázka je ušita na míru konzultovaným firmám, je nutné při konzultaci pořídit zápis a zveřejnit ho. V zadání veřejné zakázky je pak potřeba vyznačit informace, jež jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, a osoby podílející se na ní. Pokud obec konzultace využít nechce, ale chce udělat maximum pro to, aby se tendru zúčastnilo co nejvíce uchazečů, může využít institutu předběžného oznámení a dát tak uchazečům čas, aby se o zakázce dozvěděli a promysleli účast.

4. Založení městské firmy

V řadě měst se svoz a likvidace odpadu nesoutěží ve formě veřejných zakázek, namísto toho sama města k tomuto účelu zakládají městské firmy, které zůstávají plně nebo většinově v jejich vlastnictví. Z pohledu práva jde o tzv. vertikální spolupráci podle § 11 ZZVZ a může ji uskutečnit jak obec sama, tak svazek obcí (příklad: www.svazek-sluzby.cz). O takovém řešení se vyplatí uvažovat například v situaci, kdy ve vašem regionu neexistuje dodavatel, který by kvalitou služeb odpovídal vašim představám, nebo hrozí, že se obec pro nedostatek alternativ stane závislou na jedné firmě.

5. Společné zadání veřejné zakázky

Vytvoření svazu může být vhodné i v případě, že cílem spolupráce není založení nové společnosti, ale naopak společné zadání veřejné zakázky. Větší zakázka znamená větší páku na uchazeče, aby nabídli vhodné řešení za slušnou cenu, zejména jdete-li ve svých požadavcích za hranici toho, co jsou místní společnosti, zajišťující svoz, třídění a likvidaci odpadů, zvyklé běžně dělat. Z pohledu práva se nabízejí dvě řešení:

Využití institutu centrálního zadavatele ve smyslu § 9 ZZVZ, kde centrální zadavatel nese odpovědnost za zadání veřejné zakázky a vysoutěženou službu postoupí jednotlivým zadavatelům za cenu nikoli vyšší, než za jakou byla vysoutěžena.
Společné zadání veřejné zakázky podle § 7 ZZVZ, při němž se několik obcí sdruží na základě smlouvy a následně v zadávacím řízení poptávají plnění, jež je společné všem takto poptávajícím osobám, např. právě svoz odpadu v jednotlivých obcích.

6. Předmět zakázky

Předmětem zakázky je sběr, třídění nebo likvidace odpadu, nebo zajištění celého systému, zahrnujícího všechny tři složky. Kromě tohoto základního nastavení je vhodné zvážit i požadavky týkající se frekvence svozu, typu a objemu nádob, provozu dispečinku, otázek vlastnictví a distribuce sběrných nádob. Obec může do zadání zakázky promítnout také své požadavky na evidenci, vykazování nebo mechanismus, jakým se má kontrolovat soulad zpracovaného objemu odpadu s výkazy.

7. Motivační systémy - slabá místa smluv

V případě, že obec chce využít některý ze systémů evidence a motivace občanů k třídění odpadu (příklad: www.stko.cz/isno.html), zapracovat do smlouvy i mechanismus motivace firmy na reálném zvýšení míry recyklace a snížení nákladů za svoz. Vhodné je také dopředu promyslet, jak bude v zadávacích podmínkách a smlouvě nadefinována spolupráce a komunikace mezi obcí, dodavatelem a občany. Pár tipů, co by měla obsahovat smlouva s dodavatelem:

Kdo eviduje a reportuje tok odpadu z každého místa zapojeného do systému např. vážením, počítáním svozů, pytlů, objemu odpadu a modelem odpadového toku.
Kdo přijímá registrační formuláře domácností nebo stanovišť.
Kdo pracuje s odpadovým účtem účastníka, mj. pro účely stanovení slevy na poplatku.
Kdo řeší namátkové kontroly odpadu.
Kdo poskytuje informace pro stávající i nové účastníky systému.

8. Změna obecní vyhlášky

V návaznosti na finální podobu vysoutěžené služby může také dojít ke změnám obecní vyhlášky vymezující systém nakládání s komunálním odpadem a platby pro občany. Složitější systémy nakládání s odpady, které jsou založené na sledování toku odpadů a četnosti svážení odpadu od jednotlivých občanů nebo lokalit, předpokládají písemnou dohodu s občany nebo zástupci stanovišť a jejich součinnost.

9. Prevence vzniku odpadu

V odpadovém hospodářství by se nemělo zapomenout na prevenci vzniku odpadu. Obec a jí řízené organizace mohou začít u sebe tím, že promítnou požadavky na minimální tvorbu odpadu do zadávání veřejných zakázek, a to ve formě závazných nebo doporučujících standardů využívaných pro nákup zboží a služeb, případně stavební zakázky.

Článek vyšel v časopisu Moderní obec.