Zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí
Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.
Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladu, přílohy vkladu a zejména vkladové listiny. V podání se však mohou objevit vady, pro které nemůže katastrální úřad návrhu vyhovět. Dle typu vad návrhu (případně vkladových listin, příloh) lze rozlišit vady na odstranitelné a neodstranitelné. Odstranitelné vady, jako například písařské chyby, neověřené podpisy účastníka či nezaplacený správní poplatek, lze ve stanovené lhůtě zhojit například uhrazením správního poplatku či prohlášením o uznání podpisu před katastrálním úřadem. Pro vady neodstranitelné katastrální úřad návrhy zamítne. Neodstranitelné vady jsou zejména vady vkladové listiny (např. nedostatečná či chybná specifikace nemovitých věcí, či navrhovaných práv). V případě neodstranitelných vad návrhu je pro účastníky řízení nejvhodnějším a nejrychlejším řešením zpětvzetí návrhu na vklad.
Formulář pro zpětvzetí návrhu není v nabídce aplikace a je potřeba aplikovat náležitosti podání stanové v § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Zjednodušeně řečeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje[1]. Zpětvzetí tedy musí obsahovat sdělení, že se smluvní strany dohodly na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práv do katastru nemovitostí, s uvedením data podání původního návrhu a uvedením čísla vkladového řízení. Současně návrh musí obsahovat datum, podpis navrhovatele (případně navrhovateů) a uvedení adresy příslušného katastrálního úřadu. Důvod zpětvzetí není potřeba uvádět. Právní úprava nevyžaduje, aby byl návrh na zpětvzetí opatřen ověřenými podpisy účastníků. Zpětvzetí návrhu na vklad není možné v případě, kdy katastrální úřad již vklad provedl.
Současně se zpětvzetím návrhu není spojena povinnost uhradit správní poplatek. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je upraven v zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, resp. v položce 120 a činí 1.000,- Kč.
Žadatel může až do vydání rozhodnutí vzít návrh na vklad (tj. žádost dle § 44 odst. 1 správního řádu) zpět. Právo účastníků řízení vzít žádost zpět je dáno ust. § 45 odst. 4 správního řádu. V takovém případě postupuje katastrální úřad dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení o vkladu usnesením zastaví. Vkladové řízení se však podle § 16 odst. 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Pokud návrh podá jen jeden z účastníků (nebo jakýkoliv nižší počet, než je jejich celkový počet), budou katastrálním úřadem zbývající účastníci vyzváni, aby se ke zpětvzetí ve stanovené lhůtě vyjádřili. Pro úspěšnou realizaci zpětvzetí je však vždy potřebný souhlas všech zainteresovaných osob. V opačném případě katastrální úřad pokračuje v řízení, o čemž písemně informuje navrhovatele žádosti o zpětvzetí. Účastnící rovněž mohou vzít návrh zpět pouze částečně, tj. návrh zúžit[2].
V případě vzdání se práva na odvolání proti tomuto usnesení se tak lhůta pro podání již opraveného návrhu na vklad může výrazně zkrátit. Zpětvzetím návrhu nevzniká nárok na vrácení již uhrazeného správního poplatku. Správní poplatek budou muset účastnící při podání nového návrhu zaplatit znovu.
[1] § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád
[2] § 16 odst. 3 o katastru nemovitostí
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




