Hola hola, škola volá…
Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.
Dle školského zákona je zákonný zástupce povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v dubnu kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku; je tedy s dítětem povinen absolvovat tzv. zápis.
Školský zákon dále říká, že povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. O odklad žádá písemně zákonný zástupce dítěte. Žák plní povinnou školní docházku ve své spádové škole, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu.
Rozhodnutí o tom, do které školy bude dítě zapsáno, či zda je třeba požádat o odklad jeho školní docházky, nechává tedy školský zákon na zákonném zástupci dítěte. Zákon se však nevypořádal s tím, že většina dětí má zákonné zástupce dva, a že tito mohou mít na věc odlišné názory. Zejména problematická může tato skutečnost být u rozvedených rodičů, kteří jsou častěji ve sporu o záležitostech dítěte. Je nutné mít na paměti, že zákonným zástupcem dítěte zásadně zůstává i rodič, který se s dítětem vídá jen výjimečně či dokonce vůbec.
Pro jednání rodičů za nezletilého se uplatní obecná úprava občanského zákoníku, dle které platí, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. V praxi toto ustanovení znamená, že pokud jeden z rodičů přijde s dítětem k zápisu, škola zahájí přijímací řízení, aniž by zjišťovala názor druhého rodiče. Stejně tak pokud rodič u zápisu požádá o odklad školní docházky, zahájí škola skutečně řízení o odkladu školní docházky dítěte, a stejně jako v předchozím případě zcela legitimně předpokládá souhlas druhého rodiče. Ten ale vždy souhlasit nemusí.
Domněnka souhlasu druhého rodiče s postupem rodiče, který za dítě jedná sám, je tzv. vyvratitelná. Pokud se rodiče v záležitosti nástupu dítěte k povinné školní docházce neshodnou, je proto vhodné uvědomit školu, do které má být dítě zapsáno, že s případným jednáním druhého z rodičů není spojen můj souhlas. V opačném případě bude škola můj souhlas předpokládat.
Pokud se rodiče ve věci školní docházky neshodnou, je třeba se obrátit na soud, který se zohledněním nejlepšího zájmu dítěte ve sporné věci rozhodne. Soud ve svém rozhodnutí nahradí souhlas druhého rodiče s postupem, který považuje za nejvhodnější – ať se již jedná o odklad školní docházky, nebo nástup do školy (dítě pak bude primárně zapisováno do školy spádové).
Problematickým aspektem při takovémto rozhodování soudu je čas. Zápis do prvních tříd probíhá vždy v dubnu, do začátku školního roku zbývají čtyři celé měsíce. Proti rozhodnutí o přijetí dítěte či rozhodnutí o odkladu školní docházky je možné podat do 15 dnů odvolání, poté škola zpravidla odkáže rodiče na soud a bude vyčkávat jeho rozhodnutí. Soud může pro své rozhodnutí vyžadovat odborné posudky, navíc před prázdninami bývají soudy velmi vytížené – rozhodnutí soudu je tedy časově náročnější záležitostí. Neúspěšný rodič se často bude chtít proti rozsudku odvolat. Odvolací soud pak může rozsudek změnit či zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Je srpen, a některá řízení týkající se nástupu do první třídy dosud nebyla skončena.
Doporučujeme proto rodičům všech předškolních dětí, zejména pak rozvedeným rodičům, aby otázku nástupu do první třídy nepodceňovali a řešili ji s předstihem.
Zdroj:
-
Zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník
-
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




