Ostatní

Evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „evidence skutečných majitelů“) je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů. Evidenci zřizuje rejstříkový zákon (§118b a další), nicméně evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu tohoto zákona, což mimo jiné znamená, že není veřejně přístupná.

V letošním roce proběhl již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě, poprvé se však konal hned ve dvou termínech a na dvou místech. Jako první se příznivci témat souvisejících s veřejnou správou setkali 13. listopadu v Brně, druhý termín pak připadl na 27. listopadu a jako místo pro jeho konání pořadatelé zvolili pražský Smíchov - konkrétně Paspův sál.

Dokáže být právo spravedlivé? Bez čeho se soudce při výkonu soudcovského povolání neobejde? Jaký je převládající společenský názor na české soudnictví? Přistupuje právo odlišně k mužům a ženám? Mrháme kvalitami, které by mohly do vrcholných funkcí přinést ženy? Jaké je poselství nových ústavních talárů? V rozhovoru odpovídala soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., která letos v srpnu oslavila třicetileté výročí své právnické praxe. Cítí se však stále spíše zástupkyní všech účastníků a jejich práv než jen soudkyní, neboť soudcovský talár obléká teprve deset let a stále další dobu působila ve funkci advokátky.

„Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek,” říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky, která vystoupí se svým příspěvkem o digitalizaci veřejné správy během kongresu Právo ve veřejné správě v Praze.

Před dvaceti lety, přesněji 14. dubna 1998, byl založen jeden ze současných sedmi studentských spolků Právnické fakulty Univerzity Karlovy – spolek Common Law Society. A právě u příležitosti oslav tohoto jubilea se v prostorách pražského Karolina sešli zakladatelé spolku, zástupci akademické obce, generální partner spolku, členové bývalí i současní a ostatní příznivci common law. (Pozvání přijalo na 120 hostů.)

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

Práva k duševnímu vlastnictví jsou neodmyslitelnou součástí obchodního majetku franchisingových podniků a tvoří významnou součást jejich obchodního jmění.V případě franchisingových systémů jde navíc o jednu ze základních podmínek jejich fungování jako jedinečných konceptů, které se odlišují od ostatních systémů. A to nejen vnitřní organizací a uspořádáním celého systému, ale i navenek zejména prostřednictvím vizualizace celého konceptu, kterým komunikují se svými zákazníky a odlišují se tím od jiných franchisingových systémů.

V úterý 13. 11. 2018 proběhl v brněnském hotelu Voroněž již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě a šťastná sedmička jej provázela celý den.

Mgr. Bc. Pavel Vincík, partner advokátní kanceláře bpv BRAUN PARTNERS, je přesvědčen, že budoucnost právního businessu je ve vysoké specializaci právníků. V rozhovoru přibližuje, jak v advokátní kanceláři získávají nové kolegy a co si myslí o hledání právníků v jednadvacátém století.

Disciplinární komise Fotbalové asociace České republiky se řídí při udělování sankcí zejména disciplinárním řádem. Je třeba ale zmínit, že mohou nastat situace, kdy sankce za závažné porušení předpisů mají potenciál být rozšířeny o celosvětový účinek prostřednictvím intervence orgánů FIFA a jejich řádů.

Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, s. r. o., se již 14 let specializuje na etiketu v písemném styku, ale připravuje také akreditované odborné semináře pro veřejnou správu a komerční sektor s tématy Mozkový jogging, Akademie zad, Písemná komunikace, Etiketa a normy v písemném styku a v neposlední řadě Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký výnam má oslovení.

Na konferenci Právo ve veřejné správě v Brně mimo jiné vystoupí i Mgr. Lukáš Rothanzl se svým příspěvkem na téma Meze svobodného přístupu k informacím. Lukáš Rothanzl je advokátem, členem pracovní komise Legislativní rady vlády a členem několika rozkladových komisí. Je spoluautorem velkého komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Mgr. Magda Kohoutková, právnička a specialistka na právo ochrany osobních údajů a oblast kybernetické bezpečnosti, nám v rozhovoru přiblíží jak osobu pověřence pro ochranu osobních údajů, tak například i současný stav implementace GDPR ve společnostech.

Právní regulace energetiky patří obecně k velmi sofistikovaným oblastem, vyznat se ve spleti právních předpisů není vůbec jednoduché. Tuto situaci nijak nezlehčuje skutečnost, že ačkoliv je drtivá většina předpisů regulujících energetiku veřejnoprávního charakteru, jsou vztahy jednotlivých subjektů, zejména vztahy odběratelů s dodavateli, soukromoprávního charakteru.

V květnu loňského roku vydalo plénum Ústavního soudu zásadní nález, jímž zrušilo část právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění - a to uplynutím 31. prosince 2018.

O datech, zejména o osobních údajích, toho bylo za poslední rok řečeno a napsáno opravdu hodně, a to především v souvislosti s nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) účinným od května 2018. V tomto článku se zabýváme daty z jiného hlediska, a to z hlediska hospodářské soutěže.

Navzdory náboženskému podtextu titulku je tento článek určen i neoblomným ateistům a všem lidem, kteří dobrovolně zanechávají svou datovou stopu v atmosféře online prostředí.

Systém národní i mezinárodní ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je obvykle příslušný patentový úřad. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků uvedených tímto úřadem, které jsou veřejně přístupné. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) mají zřízeny své vlastní národní patentové úřady a současně také využívají propracovaný systém mezinárodních smluv pro mezinárodní rešerše a mezinárodní přihlášky průmyslových práv.

Evropský soud pro lidská práva zveřejnil v úterý 2. října 2018 rozsudek, kterým rozhodl o stížnostech německé rychlobruslařky Claudie Pechsteinové a rumunského fotbalisty Adriana Mutua. Stížnosti mířily proti Švýcarsku a jejich předmětem byly především námitky porušení práva na spravedlivý proces v mezinárodní sportovní arbitráži u Rozhodčího soudu pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne a působí coby „nejvyšší instance“ řešící spory ve sportovní oblasti.

O datech, zejména o osobních údajích, toho bylo za poslední rok řečeno a napsáno opravdu hodně, a to především v souvislosti s nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) účinným od května 2018. V tomto článku se zabýváme daty z jiného hlediska, a to z hlediska hospodářské soutěže.

Moderátor konference Právo ve veřejné správě, která je určena zejména zástupcům orgánů veřejné moci, profesně působí také v Rakousku. Na byrokratické postupy tamních úředníků narazil. "Často jsem nestihl věřit vlastním očím," říká Mgr. et Mgr. Michal Vávra v rozhovoru.

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast.

V červenci letošního roku vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2018 Sb. novelizující vyhlášku č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, kterou se podstatně změnila právní úprava vedení zdravotnické dokumentace.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti.