Zpronevěra a pomoc

Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2014, sp. zn. 6 To 33/2014

Většině laiků se zdá pojem spolupachatele celkem pochopitelný. Když si nechají vysvětlit ustanovení o účastníku na dokonaleném trestném činu, dovedou sami uvést řadu příkladů. Ale pak jsou konfrontováni s případy hraničními…

Jak zdůrazňuje ve svém rozsudku senát Vrchního soudu v Praze, pachatelem trestného činu zpronevěry může být jen fyzická osoba, které byla věc nebo jiná majetková hodnota svěřena a která si ji neoprávněně přisvojila. Pachatel, který si na základě předchozí dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, již byly svěřeny, se těchto věcí nezmocňuje ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu krádeže, ale účastní se na přisvojení svěřené věci, tedy na jednání, jež má povahu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Nejde však o spolupachatelství na tomto trestném činu, ale o některou z forem účastenství podle § 24 odst. 1 tr. zákoníku (srov. rozhodnutí č. 26/1995 Sb. rozh. tr.).

Pojem přisvojení je přitom nezbytné chápat tak, že pachatel, kterému byly svěřeny cizí peněžní prostředky, které jsou věcí v právním smyslu slova, aby jimi prováděl např. platby závazků poškozené společnosti, anebo, není-li tato potřeba, ponechal na účtu v bance, se zachoval opačně, tzn., že pachatel se svěřenou věcí nenaložil v souladu s účelem jejího svěření.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde