Oznámení nákladů na obhajobu osobě zproštěné obvinění

Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2014, sp. zn. 67 Tmo 27/2014

Poněkud zvláštní případ, kdy si obžalovaný, pravomocně zproštěný, podává stížnost do usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odměně jeho obhájci. Obžalovaný jako student namítá, že nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení obhájce, protože netuší, že takovou povinnost nemá.

A tak stížnostní senát zdůrazňuje, že opis usnesení, jímž bylo podle § 151 odst. 2, 3 TrŘ rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů ustanovenému obhájci, neměl být obžalovanému, který byl obžaloby zproštěn, vůbec doručován, neboť toto usnesení se jej přímo nedotýká. Odkazuje na ustanovení § 137 odst. 1 TrŘ.

Skončilo-li totiž v řízení před soudem proti němu trestní stíhání jinak než rozsudkem, jímž by byl uznán vinným (§ 120 odst. 3 tr. ř.), nepřichází z důvodu uvedeného v § 152 odst. 1 písm. b) tr. ř. vůbec v úvahu, že by měl hradit náklady, které nese stát. Podle § 142 odst. 1 tr. ř. zmíněné rozhodnutí o nákladech obhajoby mohli stížností napadnout jen státní zástupce a obhájce, zatímco obžalovanému zákonodárce takové právo přiznává toliko pro případ, že by byl uznán vinným, k čemuž, jak bylo výše uvedeno, nedošlo. Byl-li přesto jím opravný prostředek podán, nezbylo městskému soudu než takové podání posoudit jako stížnost neoprávněné osoby a tuto podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnout, aniž ji meritorně přezkoumával.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde