Minimální mzda v Německu
Od 1. 1. 2015 nabyl ve Spolkové republice Německo účinnosti zákon o minimální mzdě, který v Německu poprvé zavádí plošnou minimální mzdu. Této jednoduché zprávě by měli věnovat zvýšenou pozornost i čeští zaměstnavatelé, neboť mnoha z nich se dotkne.
Minimální mzda v Německu
Německý zákon o minimální mzdě stanovuje všem německým i zahraničním zaměstnavatelům povinnost platit zaměstnancům minimální mzdu ve výši nejméně 8,50 EUR za každou hodinu práce vykonanou na území SRN.
V praxi to znamená, že např. pokud český zaměstnavatel pošle některého ze svých zaměstnanců na pracovní cestu, a to i třeba na jeden den, do Německa, musí svému zaměstnanci poskytnout za dobu výkonu práce v Německu alespoň německou minimální mzdu, tedy mzdu ve výši 8,50 EUR za hodinu práce.
Výjimky z povinnosti poskytovat minimální mzdy v Německu
Výjimky jsou stanoveny velmi úzce a vztahují se jen na dobrovolníky, dlouhodobě nezaměstnané (registrované v Německu) či studentské praxe. Další výjimkou, která není dosud explicitně uvedena v předmětném zákoně, ale je německou vládou respektována na základě velkého odporu dopravců z celé Evropy, je výkon práce na území Německa při tranzitní dopravě - tedy takové, která Německem pouze projíždí a nemá zde ani začátek, ani konec. Pokud, ale řidič nakládá nebo vykládá v Německu, předmětná výjimka se na něj neuplatní.
Otázkou je, jak dlouho budou výjimky platit ve stávající podobě. V současné době totiž probíhá přezkum úpravy německé minimální mzdy jak před Evropskou komisí, tak také před německým Spolkovým ústavním soudem.
Složky mzdy považované v Německu za součást minimální mzdy
Aby český zaměstnavatel mohl dobře minimální mzdu spočítat, musí vědět, co se do mzdy podle německého práva zahrnuje. Tento okruh složek mzdy je totiž odchylný od české úpravy.
Pro účely německé minimální mzdy se za součást mzdy považují pevné i variabilní složky mzdy, ale v zásadě také příplatky za přesčas nebo plnění nesouvisející s výkonem práce jako jsou např. věrnostní bonusy nebo příspěvky na dovolenou. Součástí mzdy pro účely minimální mzdy jsou pak samozřejmě také doplatky sjednané za účelem dorovnání mzdy zaměstnance z důvodu výkonu práce na území Německa.
Pro účely německé minimální mzdy se do mzdy naopak nezapočítávají prémie za mimořádné pracovní výkony, příplatky za práci v noci, v sobotu/neděli a ve svátek či cestovní náhrady.
Ohlašovací a evidenční povinnosti platící pro některé zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele vysílající zaměstnance do Německa k výkonu práce v odvětvích rizikových z hlediska výkonu nelegální práce navíc platí speciální ohlašovací a evidenční povinnost.
Mezi tyto odvětví patří např. stavebnictví, pohostinství, ubytování, úklid, bezpečnostní služby, zemědělství, textilní průmysl či pečovatelské služby.
Pokud je zaměstnanec vyslán k výkonu práce do Německa ve výše uvedených odvětvích, je jeho zaměstnavatel povinen při jeho vyslání nejen dodržet německou minimální mzdu, ale navíc splnit celou řadu dalších povinností:
-
Ohlásit celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem vyslání zaměstnanců k výkonu práce do Německa. Toto ohlášení se provádí na formuláři, který je dostupný na adrese http://www.zoll.de/DE/Service/Formulare-Merkblaetter/formulare-merkblaetter_node.html. Příslušné formuláře jsou označeny číslem 033035 (pokud zaměstnanec v Německu pracuje na jednom místě) nebo 033037 (v případě, že zaměstnanec vykonává výhradně mobilní činnosti – např. obchodní zástupce nebo řidič). Musí být vyplněny v němčině a doručeny elektronickou cestou celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem dříve, než zaměstnanec začne v Německu vykonávat práci. Z praktických důvodů však doporučujeme ohlášení provést alespoň 1 den předem.
-
Do 7 pracovních dnů od skončení práce zaměstnance v Německu vyhotovit záznam o práci zaměstnance v Německu, který bude obsahovat informace o časech začátků a konců směn a o délce jednotlivých směn. Uvedený záznam je potřeba vyhotovit taktéž v němčině.
-
Záznam společně s dokumenty nezbytnými pro účely kontroly, kterými jsou typicky např. pracovní smlouva, dohoda o mzdě či mzdový výměr, evidence pracovní doby, výplatní páska zaměstnance (vše přeložené do němčiny), pak zaměstnavatel musí archivovat po dobu 2 let pro případ potenciální kontroly.
Agenturní zaměstnanci
U agenturních zaměstnanců musí ohlašovací a evidenční povinnosti plnit uživatel, a to na zvláštním formuláři označeném číslem 033036 - ke stažení taktéž na výše uvedeném odkazu. K formuláři musí uživatel navíc přiložit prohlášení agentury práce, že zaměstnanci poskytuje alespoň německou minimální mzdu.
Výplata mzdy dosahující za dobu výkonu práce v Německu přinejmenším úrovně německé minimální mzdy je totiž odpovědností agentury práce jakožto zaměstnavatele. Je tedy potřeba, aby si uživatel od agentury práce vyžádal před vysláním zaměstnance prohlášení o minimální mzdě pro celní úřad a následně agentuře precizně nahlásil, kdy její zaměstnanci vykonávali práci na území Německa a v jakém rozsahu. Agentury práce by naopak měly důsledně vyžadovat, aby je uživatelé informovali, kdy vyšlou agenturní zaměstnance k výkonu práce do Německa a kolik hodin tam odpracují tak, aby agentury práce mohly svoji povinnost platit minimální mzdu řádně plnit.
Sankce
Za neposkytnutí minimální mzdy hrozí zaměstnavateli pokuta až 500.000 EUR. Zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance v odvětvích rizikových z hlediska nelegální práce a mají navíc výše uvedenou ohlašovací a evidenční povinnost, hrozí za nesplnění těchto povinností pokuta až 30.000 EUR. V případě, že společnost dostane pokutu vyšší než 2.500 EUR, může být také rozhodnuto o jejím vyloučení z možnosti účastnit se německých veřejných zakázek.
Neposkytnutí minimální mzdy navíc může být posouzeno jako zadržování odměny za práci a její zpronevěra, které je považováno v Německu za trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody v délce trvání až 10 let, případně jako lichva, za kterou hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




