Minimální mzda v Německu
Od 1. 1. 2015 nabyl ve Spolkové republice Německo účinnosti zákon o minimální mzdě, který v Německu poprvé zavádí plošnou minimální mzdu. Této jednoduché zprávě by měli věnovat zvýšenou pozornost i čeští zaměstnavatelé, neboť mnoha z nich se dotkne.
Minimální mzda v Německu
Německý zákon o minimální mzdě stanovuje všem německým i zahraničním zaměstnavatelům povinnost platit zaměstnancům minimální mzdu ve výši nejméně 8,50 EUR za každou hodinu práce vykonanou na území SRN.
V praxi to znamená, že např. pokud český zaměstnavatel pošle některého ze svých zaměstnanců na pracovní cestu, a to i třeba na jeden den, do Německa, musí svému zaměstnanci poskytnout za dobu výkonu práce v Německu alespoň německou minimální mzdu, tedy mzdu ve výši 8,50 EUR za hodinu práce.
Výjimky z povinnosti poskytovat minimální mzdy v Německu
Výjimky jsou stanoveny velmi úzce a vztahují se jen na dobrovolníky, dlouhodobě nezaměstnané (registrované v Německu) či studentské praxe. Další výjimkou, která není dosud explicitně uvedena v předmětném zákoně, ale je německou vládou respektována na základě velkého odporu dopravců z celé Evropy, je výkon práce na území Německa při tranzitní dopravě - tedy takové, která Německem pouze projíždí a nemá zde ani začátek, ani konec. Pokud, ale řidič nakládá nebo vykládá v Německu, předmětná výjimka se na něj neuplatní.
Otázkou je, jak dlouho budou výjimky platit ve stávající podobě. V současné době totiž probíhá přezkum úpravy německé minimální mzdy jak před Evropskou komisí, tak také před německým Spolkovým ústavním soudem.
Složky mzdy považované v Německu za součást minimální mzdy
Aby český zaměstnavatel mohl dobře minimální mzdu spočítat, musí vědět, co se do mzdy podle německého práva zahrnuje. Tento okruh složek mzdy je totiž odchylný od české úpravy.
Pro účely německé minimální mzdy se za součást mzdy považují pevné i variabilní složky mzdy, ale v zásadě také příplatky za přesčas nebo plnění nesouvisející s výkonem práce jako jsou např. věrnostní bonusy nebo příspěvky na dovolenou. Součástí mzdy pro účely minimální mzdy jsou pak samozřejmě také doplatky sjednané za účelem dorovnání mzdy zaměstnance z důvodu výkonu práce na území Německa.
Pro účely německé minimální mzdy se do mzdy naopak nezapočítávají prémie za mimořádné pracovní výkony, příplatky za práci v noci, v sobotu/neděli a ve svátek či cestovní náhrady.
Ohlašovací a evidenční povinnosti platící pro některé zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele vysílající zaměstnance do Německa k výkonu práce v odvětvích rizikových z hlediska výkonu nelegální práce navíc platí speciální ohlašovací a evidenční povinnost.
Mezi tyto odvětví patří např. stavebnictví, pohostinství, ubytování, úklid, bezpečnostní služby, zemědělství, textilní průmysl či pečovatelské služby.
Pokud je zaměstnanec vyslán k výkonu práce do Německa ve výše uvedených odvětvích, je jeho zaměstnavatel povinen při jeho vyslání nejen dodržet německou minimální mzdu, ale navíc splnit celou řadu dalších povinností:
-
Ohlásit celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem vyslání zaměstnanců k výkonu práce do Německa. Toto ohlášení se provádí na formuláři, který je dostupný na adrese http://www.zoll.de/DE/Service/Formulare-Merkblaetter/formulare-merkblaetter_node.html. Příslušné formuláře jsou označeny číslem 033035 (pokud zaměstnanec v Německu pracuje na jednom místě) nebo 033037 (v případě, že zaměstnanec vykonává výhradně mobilní činnosti – např. obchodní zástupce nebo řidič). Musí být vyplněny v němčině a doručeny elektronickou cestou celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem dříve, než zaměstnanec začne v Německu vykonávat práci. Z praktických důvodů však doporučujeme ohlášení provést alespoň 1 den předem.
-
Do 7 pracovních dnů od skončení práce zaměstnance v Německu vyhotovit záznam o práci zaměstnance v Německu, který bude obsahovat informace o časech začátků a konců směn a o délce jednotlivých směn. Uvedený záznam je potřeba vyhotovit taktéž v němčině.
-
Záznam společně s dokumenty nezbytnými pro účely kontroly, kterými jsou typicky např. pracovní smlouva, dohoda o mzdě či mzdový výměr, evidence pracovní doby, výplatní páska zaměstnance (vše přeložené do němčiny), pak zaměstnavatel musí archivovat po dobu 2 let pro případ potenciální kontroly.
Agenturní zaměstnanci
U agenturních zaměstnanců musí ohlašovací a evidenční povinnosti plnit uživatel, a to na zvláštním formuláři označeném číslem 033036 - ke stažení taktéž na výše uvedeném odkazu. K formuláři musí uživatel navíc přiložit prohlášení agentury práce, že zaměstnanci poskytuje alespoň německou minimální mzdu.
Výplata mzdy dosahující za dobu výkonu práce v Německu přinejmenším úrovně německé minimální mzdy je totiž odpovědností agentury práce jakožto zaměstnavatele. Je tedy potřeba, aby si uživatel od agentury práce vyžádal před vysláním zaměstnance prohlášení o minimální mzdě pro celní úřad a následně agentuře precizně nahlásil, kdy její zaměstnanci vykonávali práci na území Německa a v jakém rozsahu. Agentury práce by naopak měly důsledně vyžadovat, aby je uživatelé informovali, kdy vyšlou agenturní zaměstnance k výkonu práce do Německa a kolik hodin tam odpracují tak, aby agentury práce mohly svoji povinnost platit minimální mzdu řádně plnit.
Sankce
Za neposkytnutí minimální mzdy hrozí zaměstnavateli pokuta až 500.000 EUR. Zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance v odvětvích rizikových z hlediska nelegální práce a mají navíc výše uvedenou ohlašovací a evidenční povinnost, hrozí za nesplnění těchto povinností pokuta až 30.000 EUR. V případě, že společnost dostane pokutu vyšší než 2.500 EUR, může být také rozhodnuto o jejím vyloučení z možnosti účastnit se německých veřejných zakázek.
Neposkytnutí minimální mzdy navíc může být posouzeno jako zadržování odměny za práci a její zpronevěra, které je považováno v Německu za trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody v délce trvání až 10 let, případně jako lichva, za kterou hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




