Články

Vrchní soud v Praze odsoudil Marka Dalíka za to, že spáchal trestný čin podvodu ve stádiu pokusu. Jeho skutek spočíval v tom, že požadoval třikrát šest milionů EUR při setkání se zástupci rakouské zbrojovky Steyr v pražské restauraci U Malířů v listopadu 2007. Žádost o tuto částku byla napsána na ubrousek.

V dnešním rozhovoru máte jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí fungování velké mezinárodní advokátní kanceláře. Nejen o kvalitách uchazečů o práci, současných trendech ve firemní kultuře či srovnání zahraničních firem s českými byla řeč s Radkem Janečkem, řídícím partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) byl dne 6. dubna 2016 na 21. schůzi Senátu vrácen Poslanecké sněmovně pouze se dvěma pozměňovacími návrhy týkajícími se délky legisvakanční lhůty, konkrétně jejího prodloužení ze tří na šest měsíců. Poslanecká sněmovna dne 19. dubna 2016 schválila ZZVZ včetně pozměňovacích návrhů Senátu. ZZVZ byl dne 29. dubna 2016 publikován v částce 51. Sbírky zákonů pod č. 134/2016. Oproti znění ZZVZ schváleném ve 3. čtením Poslaneckou sněmovnou platné znění nepočítá s pozdějším nabytím účinnosti ust. § 48 odst. 7, 9 a 10 ZZVZ, které oproti dosud platnému a účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), přináší nový, fakultativní důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. ZZVZ, včetně těchto ustanovení, tak vstoupí v účinnost dne 1. října 2016.

Smíšené smlouvy přistupují jako třetí kategorie ke smlouvám pojmenovaným a nepojmenovaným; z těchto kategorií vycházejí, nejsou jim však podřízeny. K základním otázkám této kategorie smluv patří již jejich správná identifikace mající zřejmý význam jak teoretický, tak i praktický.

Virtuální měny, neboli také kryptoměny, se v současné době stávají stále oblíbenějším prostředkem směny či uchovatelem hodnoty. Díky svojí anonymitě jsou velmi populární také mezi pachateli trestných činů, neboť transakce v těchto virtuálních měnách, např. bitcoin, jsou anonymní a nevyžadují při vydávání účast žádné oficiální instituce. Následující text se zamýšlí nad charakterem virtuálních měn ve vztahu k českému trestnímu právu a možnému přístupu orgánů činných v trestním řízení[1] k tomuto „novému“ celosvětovému fenoménu.

Ke svému dnešnímu příspěvku bych předem ráda uvedla, že v době, kdy jsem volila jeho námět, se ještě téma zákonného soudce neskloňovalo společně s tématem přidělování věcí za pomoci automatického generátoru. Mým záměrem bylo pohovořit o situacích týkajících se odnětí věci zákonnému soudci, nikoliv o prvotním přidělení věci. Inspirovalo mě několik případů, v nichž po stanovení zákonného soudce v průběhu řízení došlo ke změně soudce či senátu a tato změna vyvolala pochybnosti, zda je věc stále přidělena zákonnému soudci.

Do tajuplného Bermudského trojúhelníku trestního práva procesního se letos razantně ponořil první senát Ústavního soudu v případu, který mě zaujal. Zaujal mě jako člověka, který ve zkráceném a zjednodušeném trestním řízení rozhodl jistě více jak dvě stě případů podezřelých, kteří od zadržení policií po činu až do výslechu před soudcem byli omezeni na osobní svobodě.

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo velkou novelu stavebního zákona. Cílem této novely by mělo být především zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Novela stavebního zákona by tak měla mimo jiné zavést i tzv. koordinované řízení.

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu uvedeno, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal rozsáhlé terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci tohoto dílu daňového seriálu, který se bude zabývat daní z příjmu a v zásadě navazovat na předchozí díl daňového seriálu zabývající se daní z příjmů, budou uvedeny informace o možnosti zdanění příjmů a výdajů daňového poplatníka paušální sazbou, porovnáním příjmů a výdajů daňového poplatníka za účelem zjištění jeho daňové povinnosti.

Problematika doménového práva a Fashion Law se spojila v podání Mgr. Barbory Donathové, LL.M., advokátky a spoluzakladatelky Ústavu práva módního průmyslu. Uvede nás do tajů a krás doménového práva, provede nás možnostmi ochrany doménového jména a přes největší doménové spory nás zanese na Fordham University School of Law v New York City. A důvod? Ten se dočtete v následujícím rozhovoru...

Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.

Dostali jste lákavou pracovní nabídku a chystáte se dát výpověď, avšak Váš budoucí zaměstnavatel požaduje, abyste k němu nastoupili dříve, než uplyne dvouměsíční výpovědní doba? V této situaci stojí zaměstnanec před otázkou, zda je pro něj výpovědní doba závazná a co mu případně hrozí, pokud ji nebude respektovat a do svého stávajícího zaměstnání přestane docházet před jejím uplynutím.

Mým dnešním cílem je seznámit Vás s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zákon je skutečně nový, ačkoli média často uvádějí, že se jedná o novelu. K zákonu je připojena poměrně detailní a návodná důvodová zpráva, která do budoucna bude fungovat zejména jako výchozí komentář.

V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.

Ústav práva módního průmyslu (ÚPMP) pořádal již druhou přednášku, tentokrát na téma Financování v módě, a to za podpory advokátní kanceláře White & Case LLP, která pro účely semináře poskytla své prostory. Přednášejícími byli Filip Čabart, advokát Havel, Holásek & Partners se specializací na právo finanční a zároveň člen správní rady ÚPMP, a Ondřej Havlík, associate, Czechoslovak Capital Partners a.s. Seminář byl rozdělen do dvou na sebe navazujících bloků, které se zaměřovaly na financování a získání investorů pro podnikání v módním průmyslu.

Tento článek je pokračováním komparace změn služebního poměru ve vztahu ke změnám pracovního poměru dle zákoníku práce. V minulém článku jsme rozebírali základní rozdíly mezi zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměřili jsme se na základní vymezení právních norem, na koho úprava dopadá a v čem je základní rozdíl právních úprav, následně jsme se soustředili již na samotné změny služebního poměru, a to na pracovní cestu a přeložení.

V občanském soudním řízení stále přibývá případů využití alternativních postupů při řešení sporu prostřednictvím mediace prováděné zapsaným mediátorem. V tomto článku přiblížíme očima zapsaného mediátora některé praktické aspekty tzv. prvního setkání se zapsaným mediátorem nařízeného soudem.

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči.

Každý advokát se při své práci dennodenně potýká s otázkou, do jaké míry může být jeho zastupování zájmů klienta konfrontační, útočné nebo dokonce agresivní. V poslední době se totiž setkáváme zejména u státních zástupců s názorem, že advokáti se při zastupování dopouští řady excesů.

4. června roku 2015 šel Miloš Krstić jako každý jiný den do práce. Tento původním vzděláním právník již 9 let pracoval jako tajemník v základní škole na předměstí Bělehradu. Netušil, že jej ten den chce ředitel školy vyhodit z práce.

K 1. červnu nabyla účinnosti novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která do světa investičních fondů přináší několik zajímavých novinek. Příspěvek se koncentruje na změny, které se dotknou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.

Při uvažování nad letošním tématem jsem zabrousil do médií a zjistil, že nejvíce sdílený či komentovaný trestněprávní problém za poslední dobu byl návrh zejména pana poslance Tejce na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 let dolů. Nyní se k tomuto návrhu připojují další poslanci a patrně se jedná o téma velmi populární. Sledujeme-li mediální debatu o problému samotném, mám dojem, že jsme uvízli v situaci, kdy je vše jen černé nebo bílé. Nad návrhem zaznívá odborný odsudek, a to nejen z pohledu právníků, ale i psychologů, psychiatrů či sociálních pracovníků. Ti se na semináři konaném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR shodli na tom, že jakékoli úvahy o snížení dolní věkové hranice trestní odpovědnosti jsou k ničemu.

Služební poměr a pracovní poměr jsou dva různé druhy výkonu práce, v odlišných podmínkách, na základě jiných předpokladů, řídící se různou právní úpravou. V některých ohledech je však úprava podobná. V tomto článku se budeme zabývat úpravou změny služebního poměru dle zákona o státní službě v porovnání se změnou pracovního poměru dle zákoníku práce. Zákon o státní službě upravuje změny v ustanovení § 44 až § 70 zákona č. 234/2014 Sb., zákona o státní službě. Zákoník práce upravuje změny pracovního poměru v ustanovení § 40 až § 47 zákona č. 262/2006 Sb. Cílem tohoto článku je porovnat právní úpravu. Nejdříve je nutné se zaměřit na to, na koho jaká úprava dopadá, a v čem je základní rozdíl právních úprav.

Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.