Právo ve veřejné správě 2016 aneb nuda v Brně rozhodně nebyla
Své první půlkulatiny letos oslavila odborná specializovaná konference Právo ve veřejné správě, která se uskutečnila dne 1. 11. 2016 v Brně a opět přivítala bez mála stovku účastníků. Významným partnerem a spoluorganizátorem V. ročníku se stala mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal – Česká republika.
Záštitu nad konferencí převzal tradičně Institut pro veřejnou správu Praha společně se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Sdružením místních samospráv ČR, ministryní pro místní rozvoj a náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví.
Účastníky konference letos čekalo několik změn. Tou hlavní bylo zkrácení dvoudenního programu do jednodenní akce, avšak současně se zachováním téměř hodinového rozsahu pro každou přednášku. Další změnou byl záznam přednáškové části, jenž se ve své zkrácené podobě objeví na webu konference a sociálních sítích pořadatele.
Stabilní a neměnnou však letos zůstala kvalita přednášejících, jejich prakticky zaměřené příspěvky a také moderátorská židle, na kterou i letos zasedl advokát Michal Vávra.
S úvodní přednáškou vystoupila Dana Ondrejová, advokátka a VŠ pedagožka, která ze své praxe vyvozuje, že: „problémy s aplikací nového občanského zákoníku se za téměř 3 roky účinnosti předpisu neodstranily, ale naopak jich s novými odbornými publikacemi přibývá“. Dále zmínila problematiku dodatků ke starším smlouvám a jejich právní režim, adhézní smlouvy, či tolik diskutovanou „zákonnou záruku“ při nákupu zboží.
Následovalo téma pro veřejnou správu neméně zajímavé, a to registr smluv. Právník a přednášející Martin Fadrný připomněl počet subjektů, povinných podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který přesahuje 10 000. Absence uveřejnění smlouvy, příp. její chybné či opožděné uveřejnění, tak představuje poměrně velké riziko pro násobně větší síť dodavatelů a poskytovatelů těchto povinných subjektů.
Advokát Petr Glogar informoval přítomné o trestní odpovědnosti právnických osob, která se nevyhýbá ani veřejné správě, jelikož trestně odpovědnou může být městská knihovna, fakultní nemocnice, škola, divadlo či muzeum. Aktuální počet odstíhaných právnických osob se pohybuje okolo stovky, očekává se však další nárůst, neboť „problém bohužel není v tom, že by právnické osoby méně páchaly, ale v tom, že orgány činné v trestním řízení se s aplikací tohoto předpisu teprve postupně seznamují“, připomněl Petr Glogar.
Ani poobědová témata si s těmi dopoledními nezadala, neboť problematika efektivního a pro navrhovatele téměř bezrizikového způsobu zpeněžení nepotřebného majetku byla pro mnohé přítomné novinkou, a dražebník Kamil Stupka tak představil možné účinné řešení často bezvýchodných situací při prodeji např. rozpadlých hospodářských budov či chátrajícího strojového parku technických služeb města.
Předposlední přednášející byla právnička úřadu ombudsmana Barbora Kubíková, která s účastníky konference prošla především genezi vývoje vyměření, správy a vymáhání místních poplatků u nezletilců, které již aktuálně není možné, a poplatky tak lze vyměřovat pouze zletilým.
Celou konferenci ukončila právnička Lucie Moravčíková s příspěvkem věnovaným novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016. „Nová právní úprava je velmi dispozitivní, avšak s jednou zásadní povinností pro zadavatele, kterou je pečlivé odůvodnění svého postupu v rámci zadávacího řízení“, připomněla Lucie Moravčíková. Přidala výčet výhod i rizik nového zákona z pohledu každé ze zúčastněných stran a tím také odbornou část konference uzavřela.
Za celý pořadatelský tým děkujeme všem přednášejícím za velmi zajímavé příspěvky, účastníkům za jejich pozornost a přízeň věnovanou této akci a budeme se opět těšit na viděnou, tentokrát na již šestém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2017!
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.



