Archivace elektronické úřední desky
Každý správní orgán je ze zákona povinen zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná veřejnosti, na které se zveřejňují důležité informace a písemnosti týkající se činnosti daného správního orgánu. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. zpravidla na internetu na tzv. elektronické úřední desce.
Ve správních řízeních s větším počtem účastníků se prostřednictvím úřední desky (tzv. veřejnou vyhláškou) doručují i písemnosti účastníkům takového řízení, a to včetně správních rozhodnutí. Patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce se písemnosti považují za doručené a tím počínají běžet lhůty vázané na doručení (např. lhůta pro odvolání). Zveřejnění informace či písemnosti na úřední desce tak má pro účastníky takových správních řízení zásadní význam a každý by měl pravidelně kontrolovat obsah úředních desek ohledně řízení, které se ho mohou bezprostředně dotknout (zejména pak úředních desek stavebních úřadů ve svém okolí). Problémy ovšem nastávaly v případech, kdy vznikl spor ohledně řádného zveřejnění na elektronické úřední desce, jelikož správní orgány zveřejněné písemnosti po uplynutí zákonné lhůty zpravidla smazaly a zvláštní evidenci nevedly.
Nejvyšší správní soud však ve svém rozhodnutí (sp. zn. 2 As 47/2016) dovodil, že při zveřejňování informací či písemností na elektronické úřední desce je povinností správních orgánů evidovat toto zveřejnění na úřední desce náležitým způsobem tak, aby správní orgány byly vždy schopné zpětně doložit, že určitá informace či písemnost byla zveřejněna na elektronické úřední desce v souladu se zákonem. Pokud tedy účastnící řízení mají pochybnosti o řádném zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce, mohou se na správním orgánu domáhat prokázání takové skutečnosti. Uvedené rozhodnutí soudu tak významně posiluje práva účastníků správních řízení, ve kterých má být doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky na úřední desce.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
