Archivace elektronické úřední desky
Každý správní orgán je ze zákona povinen zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná veřejnosti, na které se zveřejňují důležité informace a písemnosti týkající se činnosti daného správního orgánu. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. zpravidla na internetu na tzv. elektronické úřední desce.
Ve správních řízeních s větším počtem účastníků se prostřednictvím úřední desky (tzv. veřejnou vyhláškou) doručují i písemnosti účastníkům takového řízení, a to včetně správních rozhodnutí. Patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce se písemnosti považují za doručené a tím počínají běžet lhůty vázané na doručení (např. lhůta pro odvolání). Zveřejnění informace či písemnosti na úřední desce tak má pro účastníky takových správních řízení zásadní význam a každý by měl pravidelně kontrolovat obsah úředních desek ohledně řízení, které se ho mohou bezprostředně dotknout (zejména pak úředních desek stavebních úřadů ve svém okolí). Problémy ovšem nastávaly v případech, kdy vznikl spor ohledně řádného zveřejnění na elektronické úřední desce, jelikož správní orgány zveřejněné písemnosti po uplynutí zákonné lhůty zpravidla smazaly a zvláštní evidenci nevedly.
Nejvyšší správní soud však ve svém rozhodnutí (sp. zn. 2 As 47/2016) dovodil, že při zveřejňování informací či písemností na elektronické úřední desce je povinností správních orgánů evidovat toto zveřejnění na úřední desce náležitým způsobem tak, aby správní orgány byly vždy schopné zpětně doložit, že určitá informace či písemnost byla zveřejněna na elektronické úřední desce v souladu se zákonem. Pokud tedy účastnící řízení mají pochybnosti o řádném zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce, mohou se na správním orgánu domáhat prokázání takové skutečnosti. Uvedené rozhodnutí soudu tak významně posiluje práva účastníků správních řízení, ve kterých má být doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky na úřední desce.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




