Zaměnitelnost a klamavost firmy
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.
Firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Nesmí být zaměnitelná s jinou firmou ani nesmí působit klamavě.
Judikatura Nejvyššího soudu považuje za zaměnitelnou takovou firmu, která není způsobilá k odlišení od jiných zapsaných firem (či jiných označení osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků), přičemž hlediskem při posuzování zaměnitelnosti firmy je průměrný zákazník. Za klamavou firmu Nejvyšší soud považuje firmu, která může vyvolat klamný dojem o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti.
Zaměnitelnost a klamavost firmy je povinen zkoumat rejstříkový soud jak při prvozápisu podnikatele (např. nově založené společnosti) do obchodního resjtříku, tak při změně firmy již zapsaného podnikatele. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ačkoli klamavost vychází z předmětu podnikání a tudíž z nabízených výrobků a služeb, jedná se pouze o dílčí aspekt rejstříkového posuzování. Zároveň nepřímo dovodil, že zaměnitelnost a klamavost navrhované firmy je třeba posuzovat pouze ve vztahu ke znění již zapsaných firem, resp. zapsaných jmen ve veřejných rejstřících, nikoli ve vztahu ke znění ochranných známek či jiných registrovaných označení.
I když bude nová firma v rámci rejstříkového řízení zapsána do obchodního rejstříku, nelze vyloučit, že bude napadena. Především může třetí osoba zapsaná v obchodním rejstříku namítat, že nově zapsaná firma je zaměnitelná s její firmou a že ji tudíž rejstříkový soud neměl zapsat. Může se však jednat i o majitele ochranné známky, podle jehož názoru zápisem a užíváním nové firmy bylo zasaženo do jeho práva k ochranné známce s ohledem na jejich podobnost. Zároveň se společnost zápisem a užíváním nové firmy může dopustit nekalosoutěžního jednání. Při výběru firmy je tedy s ohledem na výše uvedené třeba dbát zvýšené pozornosti a mít na paměti, že i po zápisu firmy do obchodního rejstříku může být znění firmy napadeno.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




