Zaměnitelnost a klamavost firmy
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.
Firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Nesmí být zaměnitelná s jinou firmou ani nesmí působit klamavě.
Judikatura Nejvyššího soudu považuje za zaměnitelnou takovou firmu, která není způsobilá k odlišení od jiných zapsaných firem (či jiných označení osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků), přičemž hlediskem při posuzování zaměnitelnosti firmy je průměrný zákazník. Za klamavou firmu Nejvyšší soud považuje firmu, která může vyvolat klamný dojem o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti.
Zaměnitelnost a klamavost firmy je povinen zkoumat rejstříkový soud jak při prvozápisu podnikatele (např. nově založené společnosti) do obchodního resjtříku, tak při změně firmy již zapsaného podnikatele. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ačkoli klamavost vychází z předmětu podnikání a tudíž z nabízených výrobků a služeb, jedná se pouze o dílčí aspekt rejstříkového posuzování. Zároveň nepřímo dovodil, že zaměnitelnost a klamavost navrhované firmy je třeba posuzovat pouze ve vztahu ke znění již zapsaných firem, resp. zapsaných jmen ve veřejných rejstřících, nikoli ve vztahu ke znění ochranných známek či jiných registrovaných označení.
I když bude nová firma v rámci rejstříkového řízení zapsána do obchodního rejstříku, nelze vyloučit, že bude napadena. Především může třetí osoba zapsaná v obchodním rejstříku namítat, že nově zapsaná firma je zaměnitelná s její firmou a že ji tudíž rejstříkový soud neměl zapsat. Může se však jednat i o majitele ochranné známky, podle jehož názoru zápisem a užíváním nové firmy bylo zasaženo do jeho práva k ochranné známce s ohledem na jejich podobnost. Zároveň se společnost zápisem a užíváním nové firmy může dopustit nekalosoutěžního jednání. Při výběru firmy je tedy s ohledem na výše uvedené třeba dbát zvýšené pozornosti a mít na paměti, že i po zápisu firmy do obchodního rejstříku může být znění firmy napadeno.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



