Rozsudek v případu Solar Černilov zrušen Nejvyšším správním soudem

Státní energetická inspekce a státní zastupitelství tvrdí, že ne, a k tomuto názoru se přiklonil i soud první instance ve sporu Solar Černilov. Nejvyšší správní soud však nyní tento rozsudek zrušil. Pro FVE dokončované na konci roku 2010 je otázka určení data uvedení do provozu zásadní, neboť od ledna následujícího roku se výrazně snižovala výše státní podpory OZE. Zprovozňování elektráren, které teprve čekaly na namontování elektroměru, bylo ke konci roku 2010 běžnou praxí, a nelze proto provozovateli elektrárny připisovat špatný úmysl, když postupoval, jak bylo běžné, navíc postupem, který schvaloval i ERÚ.

Co je předmětem celého sporu

Jedná se o soudní přezkumu správního rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty za tzv. nedodržení věcných podmínek cenového rozhodnutí, k němuž mělo dojít tím, že provozovatel FVE uplatnil na vyrobenou elektřinu provozní podporu ve výši pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010, ačkoliv, dle názoru Státní energetické inspekce, byla výrobna uvedena do provozu až v roce 2011.

Státní energetická inspekce své závěry opírá o znění cenového rozhodnutí č. 4/2009, které obsahovalo podmínky pro uvedení výrobny do provozu v roce 2010. Z jeho ustanovení bodu 1.9 dovozuje Státní energetická inspekce v rozporu s tehdejší praxí i stanoviskem Energetického regulačního úřadu, že podmínkou uvedení výrobny do provozu je také uplatnění provozní podpory, které se má ve smyslu bodu 1.2 téhož cenového rozhodnutí uplatňovat na naměřenou dodávku elektřiny. Státní energetická inspekce tedy dovozuje, že před instalací měřícího zařízení nelze tuto podporu uplatnit a tím naplnit uvedenou podmínku pro uvedení výrobny do provozu. Na předmětné výrobně však bylo měřící zařízení instalováno až v roce 2011, který považuje Státní energetická inspekce za rok uvedení výrobny do provozu.

Z jakých důvodů byl rozsudek městského soudu zrušen

„Zjednodušeně řečeno bylo defektem rozsudku městského soudu jeho nedostatečné odůvodnění, tzv. nepřezkoumatelnost, která spočívala v nedostatku důvodů rozhodnutí. Městský soud se nedostatečně vypořádal se všemi námitkami provozovatele FVE a neprovedl četné důkazy, které provozovatel FVE uváděl na podporu svého tvrzení, že výrobnu bylo třeba považovat za uvedenou do provozu již v roce 2010,” říká k rozsudku právník Filip Nečas. Proto byl případ městskému soudu vrácen s řadou otázek, na které bude muset najít odpovědi a na jejich základě vynést nový rozsudek.

Čím se bude muset městský soud následně zabývat

Byl Energetický regulační úřad zmocněn k definování okamžiku uvedení výrobny do provozu v cenovém rozhodnutí?
Jaké cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu se má v daném případě aplikovat?
Bylo možné aplikovat pro dané rozhodnutí cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009, přestože bylo v předmětném období, kdy mělo dojít k nesprávnému uplatňování podpory (2012), již neplatné? Tato otázka se jeví poměrně jasnou. Na daný případ nelze aplikovat pozdější cenové rozhodnutí v rozsahu, v jakém definuje okamžik uvedení výrobny do provozu, neboť cenová rozhodnutí definují tento okamžik jen ve vztahu k tzv. nově zřizovaným výrobnám. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 tak, dle našeho názoru, musí být na věc uplatněno pro zachování výkladu, že výrobna byla uvedena do provozu již v roce 2010.
Existuje vícero možných výkladů pojmu „uvedení výrobny do provozu“, popřípadě „vyrábět a dodávat elektřinu“? Jedná se především o jazykový výklad ustanovení cenového rozhodnutí, které vždy definuje pro nově zřizované výrobny okamžik jejich uvedení do provozu. Pokud z jazykového vyjádření takového ustanovení bude možné dovodit více obsahově odlišných výkladů, pak se užije pro účely daného řízení výklad, který bude pro provozovatele FVE nejpříznivější (tj. patrně výklad, který nebude vyžadovat pro uvedení výrobny do provozu osazení výrobny elektroměrem).
Bylo narušeno rozhodnutím Státní energetické inspekce legitimní očekávání provozovatele FVE, že elektrárnu uvedl do provozu už v roce 2010? Tento pohled je založen na tehdejší praxi v oboru, pravidlech provozování distribuční soustavy, stanovisku ERÚ z října 2010, přechodných ustanovení zákona č. 330/2010 Sb., na postupu PDS, obsahu následujících cenových rozhodnutí ERÚ a rozhodovací praxi ERÚ a SEI.
Je napadené rozhodnutí v souladu se zásadami správního trestání? Když není delikt v zákoně jasně definován, nemělo by se za něj trestat. Takovým případem by mohla být i daná situace, kdy nebylo jasně stanoveno, kdy je výrobna uvedena do provozu, coby jedna z věcných podmínek cenového rozhodnutí, přičemž dohady o obsahu pojmu uvedení do provozu přivedly řízení až do této fáze.
Datum instalace elektroměru není v rukou provozovatele FVE, ale distribuční společnosti, která od něj elektřinu odebírá. Pokud by instalace elektroměru byla podmínkou k uvedení do provozu, bylo by správné trestat za nesplnění této podmínky provozovatele FVE, který nemůže ovlivnit, kdy je elektroměr namontován? (S tím souvisí i otázka možného zneužití dominantního postavení na trhu provozovatelem distribuční soustavy ve věci připojování FVE).

Co dále padlo v rozsudku Nejvyššího správního soudu

V rámci celého odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu zapadla drobná poznámka uvedená pod bodem 38. Podle tam uvedeného se SEI shodla na závěru, že případný přetok vyrobené elektřiny do sítě v rámci prvního paralelního připojení, lze považovat za legální i bez toho, aby měl provozovatel FVE uzavřenou smlouvu o podpoře (výkupu). „Ačkoliv se tato skutečnost jeví téměř za samozřejmou, některé civilní soudy rozporovaly v jiných případech legálnost takové dodávky opírajíce se o ustanovení o neoprávněné dodávce. Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak poskytl argument také do těchto sporů,” dodává Filip Nečas.

Co bude následovat

Věc se společně se soudním spisem vrací k Městskému soudu v Praze. Ten s ohledem na množství navržených důkazů, na které ho Nejvyšší správní soud upozornil, pravděpodobně nařídí ve věci jednání, na němž bude tyto důkazy provádět. Je přitom možné, že se nepodaří provést veškeré navržené důkazy v rámci jednoho soudního jednání, tj. celé řízení se prodlouží, a dle našeho názoru, nelze očekávat nové prvoinstanční rozhodnutí dříve než koncem tohoto roku.

I pokud by Městský soud v Praze revidoval své původní závěry a provozovateli FVE by vyhověl, lze očekávat, že Státní energetická inspekce podá novou kasační stížnost a věc se znovu dostane na stůl k přezkumu Nejvyšším správním soudem. Konečného rozuzlení celého sporu se tak můžeme vcelku snadno dočkat až po roce 2020.