Články

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Stávající rok je téměř u konce a spolu s ním možná i realita, jak ji známe. Příchodem nového roku budeme pravděpodobně zase o něco blíže revolučnímu rozvoji moderních technologií souvisejícímu se zavedením mobilní sítě páté generace (tzv. „5G sítě“), která již v některých státech funguje, jako příklad můžeme uvést Jižní Koreu, některé státy USA či Monako, přičemž v dalších zemích je zavedení nové sítě vbrzku očekáváno. Zmíněná nová generace sítí přináší rapidní navýšení přenosové rychlosti spolu s nižší dobou odezvy, což umožňuje snazší spárování a výměnu dat mezi navzájem propojenými zařízeními (např. domácími spotřebiči).

Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?

Poslanecká sněmovna v listopadu schválila návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Autor se v článku věnuje průběhu jeho schvalování a změnám, kterými za tu dobu prošel, jakož i z těchto změn vyvstalým otázkám, se kterými se nyní bude muset vypořádat Senát.

Právo nepřímo poškozených osob – sekundárních obětí – na odčinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví „primární oběti“ je upraveno v občanském zákoníku, konkrétně pak v jeho ustanovení § 2959, dle kterého platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Na začátku prosince schválila vláda České republiky zvýšení minimální mzdy. Toto navýšení bude účinné od 1. 1. 2020. Na kolik si nyní zaměstnanci s minimální mzdou přijdou a co všechno výše minimální mzdy ovlivňuje?

V době rekodifikace občanského práva byly často diskutovaným tématem obchodní podmínky. Po (téměř) 6 letech od účinnosti nového občanského zákoníku je čas zrekapitulovat judikaturu NS ČR k této otázce.

Po dvou letech nastavila Evropská komise („Komise“) opětovně nové finanční limity pro zadávání veřejných zakázek, které určují hranici mezi podlimitními a nadlimitními zakázkami, a to s účinností od 1. 1. 2020.

Co ohrožuje zaměstnance veřejné správy z hlediska trestního práva? Jde zejména o trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku. Tento trestný čin spáchá ten, „kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou“.

Od 1. listopadu 2019 mohou být do průkazů totožnosti Němců žijících v zahraničí zapsány jejich zahraniční adresy... Ačkoli spolehlivé statistické údaje nejsou k dispozici, odhaduje se, že až pět milionů německých občanů trvale žije v zahraničí. Z toho asi tři miliony žijí v jiných členských státech EU.

Pracovní skupina PS02 Odboru koncepce BIM České agentury pro standardizaci připravila základní mapu svých výstupů, která bude sloužit pro orientaci v konceptu smluvního standardu.

V dnešní době máme v české justici a médiích možnost sledovat stále více trestních kauz závažné úmyslné, nezřídka dlouhodobě páchané a mnohdy i organizované trestné činnosti mimo jiné například z oblasti nakládání s veřejnými prostředky, evropských fondů či dotací. Často se přitom týkají nesmírně vysokých částek, které přinášejí pachatelům rozsáhlé zisky představující na druhou stranu újmu společnosti a státu.

Dne 1. ledna 2020 nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), s níž je spojeno zavedení elektronické neschopenky (dále jen „eNeschopenka“). Změny se dotknou pojištěnců, zaměstnavatelů i lékařů.

Jednou z oblastí, ve kterých se klienti obracejí na advokáty se žádostí o poskytnutí odborného poradenství, je i sepisování zakladatelských dokumentů obchodních korporací. Některé otázky týkající se uspořádání vnitřních poměrů společníků je však vhodnější upravit prostřednictvím akcionářských dohod.[1]

Rok 2019 ještě neskončil, ale organizátoři odborného kongresu Právní prostor, který se koná každé jaro v Seči u Chrudimi, pro vás již sestavují zajímavý a pestrý program. Také v dubnu příštího roku nás / Vás kongresem provede Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát a soudní tlumočník německého jazyka.

Ministerstvo spravedlnosti minulý týden představilo přepracovaný návrh zákona o hromadných žalobách. Jelikož změn není málo, je cílem tohoto článku představit ty nejzásadnější z nich.

Lucemburský odvolací soud řešil, zda je možné po zaměstnanci požadovat, aby na své dovolené byl k dispozici na e-mailu či mobilu pro řešení pracovních záležitostí. V současnosti se jedná o často zmiňované téma, které úzce souvisí s tzv. work-life balance – hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Jednou z oblastí, ve kterých se klienti obracejí na advokáty se žádostí o poskytnutí odborného poradenství, je i sepisování zakladatelských dokumentů obchodních korporací. Některé otázky týkající se uspořádání vnitřních poměrů společníků je však vhodnější upravit prostřednictvím akcionářských dohod.[1]

Potřebujete sehnat nové zaměstnance? V České republice téměř nadlidský úkol. Podle dostupných statistik úřadu práce ze září 2019 se míra nezaměstnanosti drží třetí měsíc v řadě na úrovni 2,7 %. To je samo o sobě velmi nízké číslo a jedná se dokonce o nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé EU. Pokud se rozhodnete nabrat nové zaměstnance, budete nejspíš nuceni poohlédnout se po někom ze zahraničí. Připravte se, že zaměstnávání cizinců v českých podmínkách je nákladný a zdlouhavý proces. Ten se vám pokusíme přiblížit v 7 stručných a přehledných bodech.

Autor se zabývá veřejným prostranstvím jako právním fenoménem. Uvádí, že je nedostatečně pokrytý jak platnou právní úpravou, tak i odbornou literaturou. Má-li ovšem právní doktrína nabídnout v budoucnu koherentní odpovědi na řadu komplikovaných právních otázek, které se s veřejnými prostranstvími pojí, musí si nejprve ujasnit, co všechno vlastně spadá pod tento pojem.

V pátek 29. a v sobotu 30. listopadu se konala již tradiční mezinárodní konference Cyberspace se zaměřením na právo, psychologii, mediální studia a další společenské vědy a jejich propojení s informačními technologiemi. Konference nesoucí dovětek 2019 byla již sedmnáctým ročníkem této události, kterou pořádá Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy Univerzity ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU.

Přináší nově přijaté nařízení EU skutečně kýženou spravedlnost a transparentnost do online zprostředkovatelských služeb?

Poslanecká sněmovna v listopadu 2019 schválila novelu zákona o státní sociální podpoře. Tou se zvyšuje částka rodičovského příspěvku ze stávajících 220.000 Kč na 300.000 Kč. Zvýšený příspěvek mohou čerpat všichni budoucí rodiče. Týká se i rodičů současných, jejichž nejmladší dítě ještě nemá 4 roky a rodiče k 1. lednu 2020 dosavadních 220 tisíc ještě nevyčerpali.

Článek navazuje na úvod do tématu stanovení povinnosti pro veřejné zadavatele od roku 2022, který byl publikován přednedávnem. Cílem tohoto článku je detailněji popsat úvahy nad návrhem postupného plynulého náběhu využívání metody BIM.

Zákon o registru smluv č. 340/2015 Sb. nabyl účinnosti dne 1. července 2017. Po více než dvou letech od jeho účinnosti už nemáme ani tolik problémy se základními otázkami, jako je zveřejňování smluv, určení povinného subjektu apod., nýbrž s řešením prvních smluv, které byly zveřejněny, a to ne vždy správně.