Liberační balíček ke zmírnění ekonomických následků pandemie koronaviru
Stát v souvislosti se šířením nákazy koronavirem poskytne daňové úlevy, které by měly podnikatelům pomoci vyrovnat se s výpadkem příjmů.
V aktuálním Finančním zpravodaji č. 4/2020 bylo uveřejněno rozhodnutí ministryně financí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a nový pokyn GFŘ D – 44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Mediálním proklamacím o vstřícných krocích vůči podnikatelům se tak dostalo oficiální podoby. Jaké jsou ty nejzásadnější?
Daňové subjekty, které nepodléhají povinnému auditu, nebo za ně nepodává daňové přiznání daňový poradce, nejvíce ocení, že se promíjí pokuta za opožděné tvrzení daně a úrok z prodlení, a to za podmínky, že dojde k podání přiznání, resp. zaplacení daně, nejpozději dne 1. 7. 2020.
Ti, kdo měli v plánu podat daňové přiznání do 1. 4. 2020, tak v současné době nemusejí narychlo shánět daňového poradce, aby si odložili platbu daně. Lhůt pro vrácení přeplatků na dani se rozhodnutí ministryně financí samozřejmě nijak nedotkne.
Pokud daňový subjekt daný termín nestihne, ztrácí nárok na prominutí a příslušná sankce mu bude vyměřena v plné výši. Daňové subjekty, které této možnosti chtějí využít, by tedy měly mít na paměti, že za den platby se považuje až den, kdy byla daň připsána na účet správce daně. V tomto případě se obvyklá tolerance pěti pracovních dnů nepoužije. Prominutí jsou na sobě nezávislá, nezaplacením daně tedy nezaniká nárok na prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně.
Dalším vstřícným krokem je prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení v řádném termínu, které daňový subjekt podal dříve, než jej k tomu vyzval správce daně. Tato pokuta je zákonem stanovena na 1.000 Kč a v případě prvního porušení v kalendářním roce se neukládá. Prominutí je omezeno na období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.
Daňové subjekty by si po zbytek kalendářního roku měly být vědomy, že odpuštění pokuty za první opožděné podání kontrolního hlášení si mohou vyčerpat i v období, kdy se pokuty budou promíjet. Stejně nelze doporučit přílišné otálení s podáním kontrolního hlášení. Jakmile je doručena výzva k jeho podání, prominutí pokuty dle rozhodnutí ministryně financí již možné není.
Pokyn D – 44 doplňuje do příslušných pokynů jako ospravedlnitelný důvod k prominutí úroků z prodlení, úroků z posečkané částky a pokut za nepodání kontrolního hlášení mimořádná opatření související se šířením koronaviru. Prokáže-li daňový subjekt dostatečně věrohodným způsobem, že jeho prodlení je důsledkem působení mimořádných opatření, budou mu úrok nebo pokuta prominuty v plné výši. Pokyn je ve vztahu k promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení limitován na období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.
Pokynu D - 44 by mohli využít zejména plátci DPH, kteří v důsledku uzavření svých provozoven nebudou mít dostatek finančních prostředků k platbě daně.
Tato opatření jsou určitě vítaná. Hlavním zdrojem finanční zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné je ale platba odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně práce a sociálních věcí již oznámila, že zvažuje i omezení těchto odvodů. Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet. Podle informací, které vydala 19. 3. 2020 Hospodářská komora ČR, problematika úlev na pojistném zatím není centralizovaně řešena. Plátci pojistného musí podávat vždy individuální žádosti o změnu záloh na pojistné, žádosti o placení pojistného a penále ve splátkách a v případě pojistného na zdravotní pojištění také žádosti o prominutí penále – podrobnosti lze nalézt na stránkách ČSSZ a konkrétní zdravotní pojišťovny.
Poslední a méně příznivá zpráva. Zavedení tzv. třetí vlny EET, podle informací Ministerstva finanční odložit nelze, ministerstvo ale bude údajně v této věci zpočátku postupovat „shovívavě“.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




