Jaké dopady má schválení liberačního daňového balíčku?

Daň z příjmů právnických osob („DPPO“) a daň z příjmů fyzických osob („DPFO“)

• Došlo k plošnému prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k DPPO a DPFO a úroku z prodlení nejdéle do 1. července 2020. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání se tedy fakticky prodlužuje do 1. července 2020 bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.

• Přeplatky z přiznání k DPFO podaných do 1. 4. 2020 budou standardně vráceny do 30 dnů.

• Došlo k omezení úředních hodin podatelen finančních úřadů na pondělí a středu 8–11h, přičemž některé finanční úřady mohou být i zcela zavřené. Doporučujeme sledovat webové stránky Finanční správy.

• Vyúčtování DPFO ze závislé činnosti a související úhradu daně je nutné provést do 20. 3. 2020, neboť tento úkon nepodléhá žádné výjimce. Naopak případné sankce spojené s pozdním podáním Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně lze v některých případech a za stanovených podmínek prominout.

• Oznámení o osvobozených příjmech obdržených v roce 2019 je nutné podat do 1. 4. 2020.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění („SZZP“)

• Povinnosti v oblasti SZZP u zaměstnavatelů (zejména podávání měsíčních přehledů či nadcházející vydávání evidenčních listů důchodového pojištění, odvody pojistného) momentálně zůstávají bez úlev. Nicméně s ohledem na opatření v oblasti daní očekáváme obdobné prominutí sankcí z titulu pozdních plnění, a to zejména v případě nemoci/karantény zodpovědných zaměstnanců.

• K podání ročních Přehledů o příjmech a výdajích OSVČ (např. posunutí lhůt či prominutí sankcí) nebylo prozatím vydáno žádné vyjádření, příslušné informace by měly být zveřejňovány průběžně. Nyní tedy stále platí povinnost podání Přehledů nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání, tj. nejpozději do 4. 5. 2020.

Daň z přidané hodnoty („DPH“)

• Plošné prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč vzniklých mezi 1. březnem 2020 a 31. červencem 2020 bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem;

• individuální prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení pro období od 1. března 2020 do 31. července 2020 při prokázání spojitosti s koronavirem;

• individuální prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k DPH při individuálně žádosti o prominutí úroku z prodlení (nebo o posečkání či splátkování daně) a prokázání spojitosti s koronavirem.

Elektronická evidence tržeb („EET“)

• Ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny EET, nicméně případné kontroly by neměly sankcionovat podnikatele za pozdní start evidování příjmů dotčených subjektů, a to prozatím do 31. července 2020.

Promíjení pokut na žádost

• Kromě výše popsaných opatření platí, že správce daně promine pokuty za pozdě podaná přiznání, hlášení nebo vyúčtování u všech typů daní pod správou Ministerstva financí, pokud poplatník individuálně požádá o prominutí úroku z prodlení (nebo o posečkání či splátkování daně) a prokáže důvody související s koronavirem.

Doporučujeme tedy uchovávat veškeré důkazní prostředky prokazující spojitost s koronavirem (např. doklady a nařízení o povinných karanténách či lékařské zprávy klíčových zaměstnanců apod.).

Ostatní

Pro rekapitulaci „standardních“ mechanismů – poplatníci mají možnost podat žádost o:

• snížení nebo zrušení záloh na DPPO a DPFO;
• prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k DPPO a DPFO;
• posečkání tvrzené daně nebo splátkování daně;
• prominutí případných sankcí (tj. úroku z prodlení).

U všech těchto žádostí, pokud bude prokázána souvislost s koronavirem, by mělo být žádosti vyhověno. U žádostí, se kterými jsou spojeny správní poplatky, by mělo dojít k prominutí těchto poplatků.

Nad rámec informací k Liberačnímu daňovému balíčku níže shrnujeme možné daňové dopady práce z domova (tzv. home office), kterou si mnoho zaměstnavatelů se svými zaměstnanci nyní sjednalo. Konkrétně se jedná o poskytování náhrady nákladů vzniklých na straně zaměstnance při práci z domova.

• Zaměstnavatel musí hradit zaměstnanci náklady (např. na vytápění, chlazení, elektrickou energii, úklid, internetové připojení apod.), které zaměstnanci prokazatelně vzniknou při výkonu práce z domova. Pokud žádné náklady nevznikly, nárok na náhradu také nevzniká.

• Zaměstnavatel ve spolupráci se zaměstnancem musí být schopen prokázat, že plnění poskytnuté zaměstnanci je skutečně kompenzací účelně vynaložených nákladů. Poskytnutou náhradu je nutno doložit výdajovými doklady a kalkulací prokazující, kolik z vynaložených nákladů souvisí s výkonem práce zaměstnance. Tato kalkulace musí být ekonomicky racionální. Paušalizaci nákladů ve výše uvedených případech nelze použít (prakticky je zákonem omezena jen na paušál na údržbu pracovních oděvů a použití vlastního nářadí či zařízení stanovený vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či kolektivní smlouvou).

• Poskytnutím náhrady nákladů vynaložených zaměstnancem při práci z domova nevzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem (za předpokladu, že se nenavýší majetek zaměstnance). V případě, že by zaměstnanec obdržel náhradu nad rámec prokázaných výdajů, jedná se o příjem zaměstnance podléhající dani z příjmů i odvodům SZZP.

• Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, jedná se na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad.