Právní ochrana podniků před negativními dopady koronaviru

Závazkové vztahy

V případě, že dodavatel musel změnit způsob přepravy svého zboží, což navýšilo jeho cenu, anebo v případě, že například firma objednala reklamu na akci, která se nekonala?

a) Změna okolností do budoucna

Pokud byla smlouva uzavřena v době, kdy nebylo možné šíření COVID-19 a jeho důsledky rozumně předpokládat, a vznikl díky tomu zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran smlouvy, má společnost možnost požadovat obnovení jednání o smlouvě (pozor, lhůta je dva měsíce ode dne, kdy jste se o změně okolností dozvěděli). V případě, že by se strany v přiměřené lhůtě nedohodly, může se společnost obrátit na soud, aby smlouvu změnil, nebo zrušil.

b) Vyšší moc a náhrada škody

Pokud společnosti ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, je možné se zprostit odpovědnosti za škodu. Pozor však na několik důležitých okolností - zákon mluví o překážce nepředvídatelné, a tudíž se musí jednat o smlouvu uzavřenou před rozšířením nákazy. Dále je potřeba upozornit, že protistrana bude mít i nadále právo po společnosti požadovat případnou smluvní pokutu (viz dále), či možnost od smlouvy odstoupit.

V této souvislosti zástupcům společností důrazně doporučujeme revizi smluv, kde může být změna okolností či vyšší moc upravena odlišně od zákona.

c) Smluvní pokuta

Přikláníme se k názoru, že tam, kde podnikatel uzavřením provozu či jiným opatřením plnil veřejnoprávní povinnost, je smluvní pokuta vzniklá v souvislosti s tímto uzavřením v rozporu s dobrými mravy, a jako taková by neměla být hrazena. Nicméně, zde je třeba vždy každý případ posoudit individuálně.

d) Nemožnost plnění

Co když se však stalo, že závazek je již nesplnitelný? Společnost má možnost odstoupit od smlouvy, pokud prokáže, že plnění nebylo možné. Pokud jde dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby, nebo až po určené době, nejedná se o nemožné plnění. Pokud se společnost dostane do situace, kdy není možné závazek plnit, je nutné věřiteli oznámit nemožnost plnění bez zbytečného odkladu, jinak se vystavuje riziku, že bude muset uhradit škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl včas vyrozuměn.

Výše uvedené instituty jsou popsány velmi stručně jako příklad toho, jak se můžete bránit, případně jaké argumenty můžete od protistrany očekávat. Vzhledem k tomu, že každý případ je velmi specifický, je nezbytné, aby byl vždy posouzen individuálně.

Stát a náhrada škody dle krizového zákona

Dle zákona č. 240/2000 Sb. „je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.“ Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Náhradu škody může společnost uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, že je společnost či podnikatel poškozen krizovými opatřeními státu v souvislosti s nouzovým stavem, májí nárok na náhradu škody. V této souvislosti doporučujeme důkladně uchovávat veškeré doklady, které by mohly následně posloužit při prokazování výše škody.

Pracovně právní problematika

Jaké má společnost možnosti ve vztahu ke svým zaměstnancům? Kromě základních institutů jako jsou home office, čerpání dovolené ze strany zaměstnance, dohoda se zaměstnancem o poskytnutí neplaceného volna a „placené volno“ z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, uvádíme níže krátký přehled často skloňovaných termínů posledních dnů.

a) Ošetřovné

V případě zaměstnanců, kteří mají dítě mladší než 10 let, připadá v úvahu čerpání ošetřovného. Jedná se o příspěvek ze strany státu, který může čerpat vždy jen jeden z rodičů, a zaměstnavatel tak není povinen platit zaměstnanci náhradu mzdy. Původně bylo ošetřovné poskytované zásadně pouze po dobu prvních 9 dnů od uzavření škol. Nicméně vláda nyní schválila, že bude poskytované po celou dobu, kdy budou školy uzavřeny.

b) Nižší náhrada mzdy

V případech, kdy došlo k omezení provozu z důvodu usnesení vlády (například zákaz přítomnosti zákazníků v restauracích), je možné zaměstnancům snížit v určitých případech mzdu až na 60 %.

Předpokladem tohoto postupu je však vydání vnitřního předpisu, který snížení mezd stanoví, nebo dohoda s odborovou organizací, pokud taková organizace u podnikatele působí. Pro zaměstnavatele, kterým hrozí finanční problémy, doporučujeme využít tohoto snížení a vydat co nejdříve daný vnitřní předpis, aby nemuseli zaměstnancům hradit náhradu mzdy ve výši 100 %. Toto snížení lze aplikovat s účinností nejdříve v den vydání tohoto vnitřního předpisu.

Ministerstvo práce nyní připravuje i pomocná opatření ve formě příspěvků na mzdy pro zaměstnavatele, kteří museli z důvodů usnesení vlády uzavřít provoz, aby zabránili propouštění. Konkrétní podmínky by měly být schválené v tomto týdnu.

c) Hromadné propouštění

Věříme, že k tomuto kroku nebude žádná společnost nucena sáhnout, pro přehled zde ale k tomuto tématu uvádíme krátké shrnutí.

Pokud by se mělo jednat o propouštění více zaměstnanců (např. z důvodu definitivního ukončení provozu), je nutné posoudit, zda se nebude jednat o hromadné propouštění podle zákoníku práce, (což záleží na počtu zaměstnanců a velikosti zaměstnavatele). V takovém případě má zaměstnavatel povinnost předem informovat krajskou pobočku Úřadu práce.
Odlišná situace je u zaměstnanců na základě DPP nebo DPČ, kdy lze obecně ze zákona vypovědět tuto dohodu i bez uvedení důvodu, a to s 15ti denní výpovědní lhůtou. Zaměstnavatelé by ale měli vždy prověřit, zda si se zaměstnanci nesjednali ve smlouvě odlišné podmínky ukončení.

Věříme, že tento přehled bude užitečný všem podnikatelským subjektům. Naše vřelé doporučení zahrnuje následující - uchovávejte doklady, hlídejte si lhůty, udělejte revizi vašich smluv a audit vnitřních procesů.