Články s tagem: právo ve veřejné správě

Ačkoli se můj příspěvek jmenuje nové přestupkové právo, přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), kterým bylo rekodifikováno správní trestání, došlo k plynulému přechodu ze staré právní úpravy reprezentované v případě fyzických osob zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, a v případě právnických a podnikajících fyzických osob zákony obsahujících skutkové podstaty jiných správních deliktů, na novou právní úpravu.

Naše dnešní téma vychází z problémů, se kterými se samosprávy často potýkají. Ze zkušeností našich klientů vyplývá, že územní plán v obcích mnohdy neobsahuje dostatečně konkrétní regulaci, ale spíše jen obecná vymezení, se kterými se nedá jednoduše pracovat. Starostové často dědí problémy od předchozích zastupitelstev.

Co ohrožuje zaměstnance veřejné správy z hlediska trestního práva? Jde zejména o trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku. Tento trestný čin spáchá ten, „kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou“.

Zákon o registru smluv č. 340/2015 Sb. nabyl účinnosti dne 1. července 2017. Po více než dvou letech od jeho účinnosti už nemáme ani tolik problémy se základními otázkami, jako je zveřejňování smluv, určení povinného subjektu apod., nýbrž s řešením prvních smluv, které byly zveřejněny, a to ne vždy správně.

V úterý 5. 11. 2019 proběhl v Brně již 8. ročník konference Právo ve veřejné správě. I tentokrát byl program jednodenní konference nabitý zajímavými přednášejícími, po některých příspěvcích účastníky ovšem i lehce mrazilo.

„Institut systémové podjatosti byl řadou účastníků zneužíván k procesním obstrukcím a v mnoha případech k řetězení rozhodování,“ říká soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., a vysvětluje, co se pod pojmem systémové podjatosti skrývá a proč se objevuje v judikatuře vrcholného správního soudního orgánu.

Mgr. Petr Bouda z Frank Bold se zaměřuje především na problematiku registru smluv, corporate governance státem vlastněných podniků a kompetence NKÚ. Je hlavním autorem jednoho z komentářů k zákonu o registru smluv, kterému se bude věnovat i na letošním ročníku tradiční odborné konference Právo ve veřejné správě. Na následujících řádcích přinášíme ochutnávku jeho konferenčního příspěvku v rozhovorové podobě.

Konference Právo ve veřejné správě je určena především zástupcům z řad státní správy a samosprávy a jejich spolupracovníkům a její 8. ročník proběhne již tradičně v Moravské metropoli na začátku listopadu (dne 5. 11. 2019, v Orea hotelu Voroněž, Brno). V předchozích ročnících bylo jedním z hlavních témat GDPR, také letos bude program sestaven tak, aby se účastníci dozvěděli co nejvíce o tématech, která je skutečně pálí. Vznikl totiž z návrhů témat a výsledků ankety, které vzešly od účastníků předchozích ročníků, z nichž se někteří konference účastní pravidelně.

Možná řada z Vás nebo Vašich kolegů strávila několik posledních měsíců implementací GDPR. Chtěla bych s Vámi sdílet, co se za posledních šest měsíců účinnosti GDPR stalo v rámci dozorové činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.

U veřejných zakázek vstoupila od loňského října do hry povinná elektronizace. Znamená to, že od 18. 10. 2018 veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v procesu zadávání veřejné zakázky probíhá elektronicky, včetně podávání nabídek, dodávání dokladů apod. V současné době je to asi největší revoluce, která se v zadávání veřejných zakázek udála.

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin.

Mé dnešní vyprávění bude zaměřeno na téma zpřístupňování platů. Nemohu si odpustit malý historický exkurz. Rád bych připomněl usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“), který rozhodl, že platy úředníků jsou v zásadě přístupné kdykoli komukoli, kdo o to požádá.

Pokud jde o naši právní úpravu veřejného práva, dovolil bych si zmínit jakési výchozí teze, tedy spíše nevýhody. Předně jde o neustálé změny, které znejišťují adresáty právních norem. Někdy mám už dokonce pocit, že by bylo vhodné udělat jakýsi legislativní stopstav. Často vidíme různé legislativní smršti, které ve mně, bohužel, vyvolávají spíše hrůzu než radost.

Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „OZ“) má dílo vady, pokud neodpovídá smlouvě. Proto je důležité ve smlouvě (či v jejích přílohách) co nejpřesněji popsat parametry díla, tj. jaké vlastnosti (funkční, materiálové, estetické) má dílo mít.

V letošním roce proběhl již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě, poprvé se však konal hned ve dvou termínech a na dvou místech. Jako první se příznivci témat souvisejících s veřejnou správou setkali 13. listopadu v Brně, druhý termín pak připadl na 27. listopadu a jako místo pro jeho konání pořadatelé zvolili pražský Smíchov - konkrétně Paspův sál.

V Paspově sále na pražském Smíchově dnes probíhá konference Právo ve veřejné správě. Účastníky čeká nabitý program jak během dopoledne, tak i odpoledne. Každý ze sedmi přednášejících má 35 min na své vystoupení a dalších 10 min na navazující diskusi. Moderátorem celé akce je Mgr. et Mgr. Michal Vávra.

„Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek,” říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky, která vystoupí se svým příspěvkem o digitalizaci veřejné správy během kongresu Právo ve veřejné správě v Praze.

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

V úterý 13. 11. 2018 proběhl v brněnském hotelu Voroněž již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě a šťastná sedmička jej provázela celý den.

Již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě byl zahájen. Účastníci konference se mohou v průběhu dne těšit na příspěvky z různých oblastí práva.

Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, s. r. o., se již 14 let specializuje na etiketu v písemném styku, ale připravuje také akreditované odborné semináře pro veřejnou správu a komerční sektor s tématy Mozkový jogging, Akademie zad, Písemná komunikace, Etiketa a normy v písemném styku a v neposlední řadě Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký výnam má oslovení.

Mgr. Magda Kohoutková, právnička a specialistka na právo ochrany osobních údajů a oblast kybernetické bezpečnosti, nám v rozhovoru přiblíží jak osobu pověřence pro ochranu osobních údajů, tak například i současný stav implementace GDPR ve společnostech.

Přístup k osobním údajům jako je plat či odměna by měl být buď zcela výjimečný nebo předvídatelný s ohledem na funkci ve veřejné správě, říká v rozhovoru pro Právní prostor Miroslav Mocek z Krajského úřadu Pardubického kraje. Ten se svým příspěvkem o zpřístupňování informací o platech a odměnách vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

Konference Právo ve veřejné správě, která se uskuteční již 13. listopadu 2018 v Brně, přinese mnoho zajímavých příspěvků z rozličných oblastí práva. Nejen správní právo je tím, co státní správu a samosprávu zajímá.

Moderátor konference Právo ve veřejné správě, která je určena zejména zástupcům orgánů veřejné moci, profesně působí také v Rakousku. Na byrokratické postupy tamních úředníků narazil. "Často jsem nestihl věřit vlastním očím," říká Mgr. et Mgr. Michal Vávra v rozhovoru.