Pohlídejte si pořizování a změny územního plánu
Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.
Základním regulativem způsobu využití pozemků je územně plánovací dokumentace vydávaná obcemi pro své území dle Stavebního zákona. Téměř každý vlastník je dříve či později nucen se s podmínkami, které územní plán obce stanoví právě pro jeho pozemek, podrobně seznámit.
Má ale vlastník nějakou možnost konkrétní podobu územního plánu své obce ovlivnit? Co když se obec v rámci výkonu své samosprávy rozhodne pořídit nový územní plán nebo ten stávající změnit s negativními důsledky pro některé vlastníky dotčených pozemků?
Stavební zákon na tyto situace pamatuje a vlastníkům dotčených pozemků dává právo v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, hájit svá práva zejména ve formě písemných připomínek či právu iniciovat následný soudní přezkum přijatého řešení.
Jak důležitá je aktivita vlastníků dotčených pozemků v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, pro úspěch v soudním přezkumu, konstatuje Nejvyšší správní soud ve své bohaté judikatuře k tomuto tématu.
V posledním roce tak učinil např. v rozsudku č. j. 7 As 18/2023-31 ze dne 27. 9. 2023, ve kterém zopakoval, že proporcionalita navrženého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu v případě nedůvodné pasivity vlastníka dotčeného pozemku, který, ač v rámci přiměřené péče o svá práva měl a mohl podat proti navrženému řešení věcné námitky či připomínky, tak neučinil. Takový postup soudu byl v rozporu s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty ostatních vlastníků, kteří svá práva aktivně posazovali.
K obdobnému závěru dospěl i v rozsudku 10 As 51/2023-55 ze dne 16. 4. 2024, kde výslovně uvedl: „Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl procesně pasivní, NSS neshledal postup odpůrkyně (vymezení veřejného prostranství na pozemku stěžovatele) rozporným s právními předpisy. Úkolem odpůrkyně nebylo presumovat nesouhlas stěžovatele s navrženým řešením. Naopak to byl stěžovatel, který měl včas uplatnit námitky či připomínky, k nimž by odpůrkyně musela přihlédnout a vypořádat je.“
Znovu je tak nutné zdůraznit, že aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny je pro jakoukoli šanci na úspěch v případném soudním přezkumu nezbytnou podmínkou.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
