Návrh věcné novely stavebního zákona nepovede ke slibovanému zjednodušení stavebního řízení
Poslanecká sněmovna schválila takzvanou odkladovou novelu nového stavebního zákona. Ročním odkladem účinnosti zákona získala vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj čas k přípravě věcné novely zákona, jejíž návrh je již rovněž zveřejněn.
Nový stavební zákon byl schválen vloni spolu se zákonem, který změnil 58 souvisejících předpisů. Cílem bylo zásadně reformovat stavební právo, zejména zjednodušit a integrovat rozhodování a zavést novou soustavu státních stavebních úřadu. Nová vláda už v programovém prohlášení deklarovala, že v zákoně provede podstatné změny. Podle připomínek Frank Bold Advokátů však tento návrh nepovede ke slibovanému zjednodušení stavebního řízení.
Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí proto zveřejnily začátkem dubna návrh věcné novely nového stavebního zákona a zároveň také návrh zákona o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí.
„Záměrem novel je zrušit jednotnou soustavu státních stavebních úřadů a vrátit se k takzvanému smíšenému modelu, tedy ke stavebním úřadům na obcích a krajích. Tento krok komplikuje možnost dosáhnout zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení, zlepšení profesionality a jednotnosti rozhodování a „férovosti“ procesu, což byl původní cíl nového stavebního zákona. Zcela rovněž mizí princip „jeden úřad, jedno razítko,” uvedl Pavel Černý, advokát ve Frank Bold Advokáti.
Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel novely sice tvrdí, že samotnou myšlenku integrace rozhodování zachová, podle expertů z Frank Bold Advokáti tomu však předložený návrh neodpovídá. I při zachování stavebních úřadů na obcích a krajích by přitom podle Pavla Černého byla možná integrace, která by vedla k požadovanému zrychlení povolovacího řízení, aniž by byly ohroženy veřejné zájmy.
„Integrace by nebyla tak důsledná jako v původní verzi nového stavebního zákona, možná však je. Podmínkou by ovšem bylo zachovat stavební úřady pouze na obcích s rozšířenou působností a krajských úřadech, všechny podkladové akty z oblasti životního prostředí skutečně integrovat do jediného rozhodnutí, vydávaného stejným úřadem, který povoluje stavbu, a obě rozhodnutí vydávat ve společném řízení,” uvedl advokát Černý.
Podrobněji jsou požadavky na zachování integrace ve smíšenému modelu popsány níže.
5 bodů, jak zachovat integraci rozhodování ve stavebním zákoně, pokud budou stavební úřady na obcích
- Stavební úřady by musely být zachovány výhradně na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a na krajských úřadech, kde je soustředěna naprostá většina dotčených orgánů.
- Veškeré podkladové akty z oblasti ochrany životního prostředí (včetně stanoviska EIA, tam kde je vyžadováno) by musely být integrovány do jediného rozhodnutí. Pro toto rozhodnutí by nebyla vydávána žádná další podkladová vyjádření.
- Rozhodnutí o povolení stavby a rozhodnutí o jejím vlivu na životní prostředí by muselo být vydáváno ve společném řízení. Proto by musela být místní příslušnost k vydání obou těchto povolení upravena tak, aby u jednoho záměru obě rozhodnutí vydával vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad.
- Další podkladové akty (mimo oblast ochrany životního prostředí) by měly být v maximální možné míře integrovány do rozhodnutí stavebního úřadu nebo do rozhodnutí úřadu životního prostředí.
- V případě vyhrazených staveb by nejjednodušším modelem bylo, aby o nich rozhodoval stavební úřad sám podle původního modelu integrace. Pokud by to nebylo možné, tak ve společném řízení s krajským úřadem nebo s Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



