Konec nezákonné praxe? K otázce úředního překladu cizojazyčného exekučního titulu.
Běžnou, víceletou praxí soudů při nařizování exekucí s cizím prvkem se stalo požadovat po oprávněném mj. úřední překlad exekučního titulu vydaného v rámci EU do českého jazyka. Zdá se však, že Krajský soud v Brně se konečně proti této – nutno dodat – nesprávné praxi postavil.
V daném případě došlo ze strany soudního exekutora (dle pokynu exekučního soudu) k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce s odůvodněním, že exekuční titul, kterým byl rozsudek rakouského soudu, byl sice předložen v originálním vyhotovení, avšak jeho úřední překlad do českého jazyka ani přes výzvu soudu předložen nebyl.
Naše kancelář se dlouhodobě potýkala se zavedenou praxí soudů, které po nás jakožto zástupcích oprávněného, před pověřením soudního exekutora k provedení exekuce, požadovaly kromě osvědčení doložit i úřední překlad exekučního titulu vydaného v jiném členském státě EU. Vzhledem k tomu, že se dle našeho názoru jedná o postup, který není v souladu s platnými normami a navíc zatěžuje klienty dalšími náklady, vůči danému požadavku soudu jsme se ohradili a proti rozhodnutí soudního exekutora podali odvolání.
Naše argumentace spočívala zejména v tom, že k návrhu na nařízení exekuce bylo řádně doloženo vše, co tuzemské a evropské předpisy požadují. Kromě originálu exekučního titulu bylo předloženo též osvědčení v českém jazyce, jehož obsah v souladu s čl. 42 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 odpovídá obsahu exekučního titulu a potvrzuje údaje v něm obsažené.
Čl. 42 odst. 3 předmětného nařízení umožňuje soudu žádat toliko překlad osvědčení podle čl. 53 nařízení, nikoli překlad samotného rozhodnutí. Překlad exekučního titulu smí soud požadovat pouze tehdy, není-li možné v exekučním řízení dále pokračovat, jak stanoví čl. 42 odst. 4 daného nařízení. Doložené osvědčení jinak obsahuje všechny formální i obsahové náležitosti, na základě kterých je zahájení exekuce možné bez dalšího.
Krajský soud v Brně se s naší argumentací ztotožnil, když dodal, že: „Soud ve státě výkonu – provedení exekuce sice takový překlad (exekučního titulu) může od navrhovatele následně vyžádat, avšak podle názoru odvolacího soudu je třeba danou iniciativu směřovat spíše do další fáze výkonu, pokud taková fáze nastane, tj. reagovat spíše na případnou procesní iniciativu povinného v tomto směru.“
S tímto názorem se ztotožňujeme, a bude-li věc pokračovat v řízení před dovolacím soudem, budeme její vývoj pečlivě sledovat.
Zdroj:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 20 Co 117/2024 ze dne 10.05.2024
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
