Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě

Stát může nově nabídnout firmě příležitost vyhnout se odsouzení ale i obvinění, pokud zavčasu přijde s nápravnými a preventivními opatřeními, nahradí škodu a bude s orgány transparentně komunikovat.

„Cílem nové legislativy, která začne platit od 1. července 2026, je odklon od trestního stíhání právnických osob (firem) tam, kde nebude bezpodmínečně nutné. Předpokladem je samozřejmě aktivní přístup dotčené firmy, která nebude nic skrývat, a řada nápravných a preventivních opatření. Výsledkem pro ni může být vyhnutí se odsuzujícímu rozsudku, který by ji bránil přijímat například veřejné zakázky, nebo by mohl být překážkou v komunikaci s bankami či pojišťovnami,“ komentuje Ladislav Smejkal, vedoucí týmu pro řešení sporů a trestní právo pražské kanceláře Dentons. „Pro český stát na druhé straně to bude snazší časově i procesně,“ doplňuje.

Doposud spáchání trestného činu pro korporace typicky znamenalo odsouzení v trestním řízení a záznam v rejstříku trestů, ztrátu způsobilosti účasti na veřejných zakázkách nebo ztrátu bezpečnostní prověrky. Což má vše negativní reputační důsledky a ztěžuje odsouzeným společnostem další podnikání. Přicházející legislativa tak přináší změnu mindsetu — firmám nabízí cestu, jak se zničujícím následkům pro její budoucí fungování vyhnout. Co od firem stát na oplátku očekává, je transparentní a proaktivní přístup při pochybeních.

Podobný systém je obvyklý zejména v USA, Velké Británii i Francii

„Inspiraci této legislativní změny můžeme hledat v západních zemích, jako je Francie, Velká Británie a USA. Tam podobné dohody se stíhanými společnostmi fungují podobně jako podmíněné odsouzení u lidí, jen právě bez nutnosti odsouzení. Od společnosti se čeká, že během zkušební doby nespáchá nový trestný čin a zlepší svůj compliance systém. Pokud podmínky splní, celá věc pro ni navždy končí“ říká seniorní advokát Tomáš Syrový. „Britský model pak klade důraz zejména na to, aby firma na své pochybení přišla sama a nejlépe ho i sama nahlásila. Pokud společnost spolupracuje až pod tlakem důkazů, šance na podmíněné upuštění od trestního stíhání klesá a společnost se spíše podívá před soud“ doplňuje advokát Dentons s tím, že ve Spojených státech je tento mechanismus vůbec nejčastějším způsobem skončení trestního stíhání právnické osoby.

Zásadní bude včasná komunikace, rychlá náprava a vyjednání podmínek skončení trestního stíhání

K podmíněnému upuštění od trestního stíhání může dojít jak v přípravném řízení na základě rozhodnutí státního zástupce, tak později rozhodnutím soudu. Firma musí v první řadě uznat, že se skutek stal, a vyslovit s tímto postupem souhlas. Zároveň se od ní očekává, že nahradí způsobenou škodu nebo se k tomu zaváže, přijme opatření k nápravě škodlivých následků a složí peněžitou částku určenou na pomoc obětem trestných činů. Podmínkou může být také, že navrhne vylepšení svého compliance anebo vybere nezávislého advokáta či auditora, který bude změny compliance sledovat a pro soud vyhodnotí, zda firma podmínky upuštění od trestního stíhaní plní, nebo ne.

Při vyjednávání o tom, zda je od stíhání bude možné upustit a za jakých podmínek, může hrát roli celá řada faktorů. „Posuzovat se bude především závažnost a rozsah protiprávního jednání, míra zapojení managementu a také to, zda má firma historii předchozích odsouzení či jiných pochybení. Čekáme, že podobně jako v zahraničí i u nás bude klíčové, jestli firma pochybení oznámila dobrovolně, jak spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení,“ vyjmenovává Tomáš Syrový. Důležitou roli sehraje i kvalita compliance programu, který firma měla v době spáchání činu, a nápravná opatření, která přijala po jeho odhalení. Na druhou stranu se bude přihlížet mi k důsledkům, které by odsouzení mělo pro zaměstnance společnosti, její věřitele a další podnikání.

Důležité je, že vedle právnické osoby lze nadále stíhat i konkrétní fyzické osoby v oddělených řízeních. Samotní zaměstnanci či manažeři přitom možnost odklonu od trestního stíhání mít nebudou.

Přicházející změna tak podle Dentons vysílá firmám poměrně jasný signál: stát zjevně chce i v trestním řízení motivovat firmy k self reportingu. Investice do compliance programů a interních šetření je reálná pojistka, která může rozhodnout o tom, zda firma přečká pochybení svých zaměstnanců a zástupců a s jakými kartami bude hrát v trestním řízení. Firmy, které dokážou problém identifikovat, případně ho i samy ho nahlásí a navrhnou, jak se mu příště vyvarovat, získají šanci vyjednat se státem dohodu, díky které se vyhnou se trestnímu stíhání a odsouzení.