Ráchel Kouklíková

Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.

Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).

Stejně jako v minulých letech i letos budou stovky tisíc ukrajinských občanů řešit, zda a za jakých podmínek budou moci pobývat a pracovat na území České republiky. Legislativní úprava, která výše uvedené pokrývá, vychází primárně z tzv. Lex Ukrajina VII[1] (a souvisejících provádějících právních předpisů), který byl přijat a vešel v účinnost v minulém roce.

Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o zvýšení transparentnosti podnikání a o větší důraz na udržitelnost. Přijetím směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“) byla povinnost nefinančního reportingu zásadně rozšířena.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Přestože se vymezení předmětu podnikání a činnosti obchodních korporací v jejich zakladatelském právním jednání, které se následně zapisuje do obchodního rejstříku, nejeví na první pohled jako problematické, stále se v praxi objevují různé varianty zápisu těchto skutečností, které však neodpovídají požadavkům zákona, jak je vykládají soudy.

Stejně, jako minulý rok, se od 1. ledna museli zaměstnavatelé připravit hned na několik změn v oblasti pracovního práva, které byť na poslední chvíli, ale přeci, úspěšně prošly legislativním procesem.

S konceptem předsmluvní odpovědnosti je navzdory jejímu legislativnímu zakotvení v občanském zákoníku spojena stále řada otázek, jejichž řešení je ponecháno na rozhodovací praxi soudů.

Rok 2024 by se v pracovněprávním kontextu dal označit jako „rok novel“. Změn, které v tomto roce v rámci pracovněprávní oblasti vešly v účinnost, byly přijaty, nebo jejichž návrhy se nyní v rámci legislativního procesu projednávají, je nespočet.

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.

V praxi se lze poměrně často setkat se situací, kdy smluvní strany nevědomky pokračují v oboustranném plnění smlouvy, přestože daná smlouva již zanikla a k plnění ze zaniklé smlouvy již není žádná z původních smluvních stran povinna.

Vláda České republiky dne 10. ledna 2024 projednala a následně schválila dlouho očekávaný a odbornou veřejností diskutovaný návrh novely zákona o advokacii, kterou nyní čeká první čtení v Poslanecké sněmovně („Návrh“ a „ZA“).

Již 1. října minulého roku nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla mnoho významných změn v pravidlech pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

V posledním čtvrtletí loňského roku jsme se konečně dočkali novely zákoníku práce, která k 1. 10. 2023 zavedla řadu významných změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Nejen vzhledem k množství, ale zejména k důležitosti těchto změn jsme se rozhodli pro Vás připravit osmidílný cyklus článků, ve kterých se postupně zaměříme na jednotlivé dílčí oblasti do detailu.

Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.

Vedle zásadní novely zákoníku práce, ve své většině účinné již od 1. října 2023, která významným způsobem změnila právní úpravu mnoha oblastí pracovního práva, je dalším podzimním rozcestníkem na poli pracovního práva tzv. konsolidační balíček veřejných financí.

Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často neví, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě připravované směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací, o tzv. green claims, kterou vydala Evropská komise 22. března 2023.

Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]