Právo zaměstnance „být off-line“ – zkušenost ze zahraničí
Lucemburský odvolací soud řešil, zda je možné po zaměstnanci požadovat, aby na své dovolené byl k dispozici na e-mailu či mobilu pro řešení pracovních záležitostí. V současnosti se jedná o často zmiňované téma, které úzce souvisí s tzv. work-life balance – hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
S pokračujícím vývojem informačních technologií se hranice mezi soukromým a pracovním životem vytrácí. Zákoník práce dle lucemburského práva nikde nestanoví „právo být off-line“, nicméně existují následující opatření, které mají pomoci tuto mezeru v právu vyplnit:
-
povinnost respektovat ochranná pravidla, která se týkají pracovní doby zaměstnanců;
-
každý zaměstnavatel má obecně povinnost dbát na zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců;
-
úmluva o právním režimu práce na dálku, která nepřímo stanovuje potřebu regulovat dostupnost zaměstnanců na dálku.
V tomto konkrétním případě zaměstnavatel přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru u zaměstnance, který pracoval na pozici manažera restaurace, a to na základě, mimo jiné, nevhodného a agresivního chování vůči svému nadřízenému.
Zaměstnavatel ospravedlňoval okamžité zrušení pracovního poměru e-mailem, který zaměstnanec svému nadřízenému odeslal. V něm nadřízeného informuje o tom, že je na rodinné dovolené a žádá jej, aby ho přestal „obtěžovat“ v tak pozdních nočních hodinách.
Zaměstnavatel zaměstnanci vytýkal ve výpovědi:
- problémy se slušným chováním a vyjadřováním
- nedostatek profesionality
- zakoupení jídla a pití pro soukromé účely na účet zaměstnavatele
- podepisování pracovních smluv bez povolení
Zaměstnanec namítal, že ukončení pracovního poměru nebylo spravedlivé a jeho důvody nebyly natolik závažné, aby ospravedlňovaly okamžité zrušení pracovního poměru.
Soud prvního stupně dal za pravdu zaměstnavateli, avšak odvolací soud byl opačného názoru.
Odvolací soud posuzoval konflikt zaměstnance a jeho nadřízeného ve všech vzájemných souvislostech. Poznamenal, že sporný e-mail zaměstnance byl stejně nevhodný jako email nadřízeného zaslaný předchozí večer, kde zaměstnanci vytýkal, že nepomohl vyřešit problém v restauraci a tím ignoroval jeho pokyny.
Odvolací soud uznal, že zaměstnanec nemohl být jakkoli nápomocný problém vyřešit během dovolené na dálku. Dále uvedl, že bez ohledu na pozici vedoucího pracovníka je zaměstnanec oprávněn se na dovolené „odpojit“ a nebýt pro svého nadřízeného v noci k dispozici. Na základě všech okolností případu odvolací soud nesouhlasil s tím, že by se zaměstnanec choval agresivně či nevhodně.
Ostatní důvody nebyly dostatečně závažné pro okamžité zrušení pracovního poměru. Výpověď proto byla prohlášena za neplatnou.
Rozhodnutí ve francouzském jazyce lze nalézt zde.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




