Rozhovor: Jitka Frischholzová – O právu v železniční dopravě
V rámci naší série rozhovorů s podnikovými právníky dnes přinášíme rozhovor s Jitkou Frischholzovou, ředitelkou právního odboru společnosti České dráhy, a.s. Vzhledem k blížícímu se období letních dovolených se od paní ředitelky mimo jiné dozvíte, jak uplatnit svá práva při zrušení či zpoždění spoje.
Můžete našim čtenářům popsat svou kariéru u Českých drah? Jak dlouho zde působíte jako ředitelka právního odboru?
Na pozici ředitelky jsem nastoupila v dubnu 2016. Předtím jsem na odboru pracovala jako podnikový právník, následně jako vedoucí oddělení specializujícího se na smlouvy a veřejné zakázky.
České dráhy jsou náš největší železniční dopravce. Přestože se již v roce 2003 staly ze státního podniku akciovou společností, jejich stoprocentním vlastníkem zůstal stát. Jak velký právní odbor taková společnost potřebuje? Jak je strukturovaný?
Odbor právní má čtyři oddělení, z nichž každé má na starosti specializovanou agendu tak, abychom pokryli všechny právní činnosti, které je potřeba zabezpečit. Od standardní právní agendy, kterou řeší obecně každá společnost, až po specifickou agendu spojenou s provozováním osobní železniční dopravy. Odbor má cca 25 právníků s tím, že zároveň vykonáváme i některé úkony pro dceřiné společnosti.
Blíží se období dovolených. Jsou pro Váš právní odbor letní měsíce, kdy lidé mají tendenci více cestovat, z hlediska pracovního vytížení náročnější? Je něco, co v době letních dovolených řešíte častěji než po zbytek roku?
Samozřejmě se v letních měsících potýkáme s tím, že je třeba více přemýšlet o rozdělení agendy mezi kolegy, a to zejména s ohledem na zástupnosti v době dovolených. Ale nelze říci, že bychom v letních měsících měli výrazně větší nárůst agendy nebo byla tato agenda odlišná od zbytku roku.
Můžete našim čtenářům popsat, jakým způsobem by měl cestující uplatnit svá práva, například při zpoždění či zrušení spoje, aby byl celý proces pro obě strany co nejjednodušší?
Primárně se jedná o dva druhy odškodnění, a to za zpoždění v cílové stanici a za nedodržení standardů, zveřejněných v jízdním řádu (WiFi, zásuvky atd.)
V případě zpoždění v cílové stanici o více než 60 minut je možné požádat o odškodnění dvěma způsoby, kdy rozhodující je, zda cestující nakupoval u pokladní přepážky nebo prostřednictvím e-shopu. Platí princip, kde nakoupil, tam uplatňuje. U pokladny vyplněním jednoduchého formuláře, u elektronických jízdenek je možností více - kontaktní formulář na www.cd.cz či aplikace Můj vlak. Odškodnění poskytujeme v hotovosti nebo dobropisem platným jeden rok.
Nedodržení standardů, například při změně řazení, kompenzujeme přímo ve vlaku. Postačí oslovit se žádostí vlakový personál a ten vystaví dobropis v hodnotě 30 Kč, použitelný pro další nákup nebo k zakoupení občerstvení v daném vlaku (je-li catering na tomto spoji poskytován).
Souhrn všech práv a postupů, jak je uplatnit lze nalézt na www.cd.cz/typy-jizdenek/odskodneni-reklamace-a-vymeny/-26400/.
Doplnila bych, že odškodňujeme v souladu a dokonce nad rámec evropských pravidel, byť ve většině případů nejsme původcem zpoždění. Nejvíce zpoždění vzniká v důsledku stavebních prací na železniční síti nebo kvůli počasí a střetům na přejezdech a se spadlými stromy, což jako dopravce neovlivníme.
Jak často musí být právníci Českých drah ve spojení se svými zahraničními protějšky? Co s nimi řešíte?
Kontakty s právníky zahraničních dopravců jsou spíše výjimečné a dějí se zejména v případech spolupráce se zahraničními dopravci, ke které je potřeba uzavřít smlouvy, popř. ve chvílích, kdy řešíme otázky např. náhrad škod v případě přeshraniční dopravy.
Funguje v Českých drahách i outsourcing právních služeb? Jakým způsobem se rozhoduje, co se vyřeší interně a co se zadá externistům?
Ano, společnost České dráhy využívá i služeb advokátních kanceláří, a to v případech vysoce odborné problematiky, kterou není možné řešit interními silami, resp. tam, kde není pro společnost rentabilní, aby zaměstnávala úzce specializovaného právníka na určitou vysoce odbornou problematiku. Jako příklad mohu uvést např. finanční transakce se zahraničním prvkem nebo právní poradenství v řízeních před Evropskou komisí.
Probíhají debaty o liberalizaci trhu v oblasti železniční dopravy. Jaký je Váš pohled na tuto záležitost? Jak a v čem by se případně změnila náplň Vaší práce?
Od mého nástupu do společnosti se náplň práce změnila výrazně, a to nejen v souvislosti se změnou mé pracovní pozice. V průběhu času jsme jako právní odbor museli zvládnout spoustu nové právní agendy. Velký důraz je například kladen na právo na ochranu hospodářské soutěže a změnila se také legislativa v oblasti zákona o drahách a související regulatorika, uzavírání smluv k závazku veřejné služby (provozování osobní železniční dopravy na objednávku ministerstva dopravy a krajů). Samostatnou kapitolou je pak to, že, a to se dle mého názoru týká právníků obecně, jsme se museli naučit na téměř každodenní bázi pracovat s evropskou legislativou a judikaturou. Zdaleka si již nevystačíme jen s právními předpisy a judikáty na úrovni národního právního řádu.
Jste ráda, že jste se vydala cestou podnikové právničky? Udělala byste ve Vaší dosavadní kariéře něco jinak?
Pozici podnikového právníka jsem si vybrala poté, co jsem nějaký čas působila v advokacii jako advokátní koncipient, a jsem přesvědčena, že to bylo rozhodnutí správné, stejně tak jako rozhodnutí ucházet se o pracovní pozici ve společnosti České dráhy. Práce u Českých drah je zajímavá, pestrá, v příjemném kolektivu, v žádném případě není rutinní.
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.



