Rozhovor: Jitka Frischholzová – O právu v železniční dopravě
V rámci naší série rozhovorů s podnikovými právníky dnes přinášíme rozhovor s Jitkou Frischholzovou, ředitelkou právního odboru společnosti České dráhy, a.s. Vzhledem k blížícímu se období letních dovolených se od paní ředitelky mimo jiné dozvíte, jak uplatnit svá práva při zrušení či zpoždění spoje.
Můžete našim čtenářům popsat svou kariéru u Českých drah? Jak dlouho zde působíte jako ředitelka právního odboru?
Na pozici ředitelky jsem nastoupila v dubnu 2016. Předtím jsem na odboru pracovala jako podnikový právník, následně jako vedoucí oddělení specializujícího se na smlouvy a veřejné zakázky.
České dráhy jsou náš největší železniční dopravce. Přestože se již v roce 2003 staly ze státního podniku akciovou společností, jejich stoprocentním vlastníkem zůstal stát. Jak velký právní odbor taková společnost potřebuje? Jak je strukturovaný?
Odbor právní má čtyři oddělení, z nichž každé má na starosti specializovanou agendu tak, abychom pokryli všechny právní činnosti, které je potřeba zabezpečit. Od standardní právní agendy, kterou řeší obecně každá společnost, až po specifickou agendu spojenou s provozováním osobní železniční dopravy. Odbor má cca 25 právníků s tím, že zároveň vykonáváme i některé úkony pro dceřiné společnosti.
Blíží se období dovolených. Jsou pro Váš právní odbor letní měsíce, kdy lidé mají tendenci více cestovat, z hlediska pracovního vytížení náročnější? Je něco, co v době letních dovolených řešíte častěji než po zbytek roku?
Samozřejmě se v letních měsících potýkáme s tím, že je třeba více přemýšlet o rozdělení agendy mezi kolegy, a to zejména s ohledem na zástupnosti v době dovolených. Ale nelze říci, že bychom v letních měsících měli výrazně větší nárůst agendy nebo byla tato agenda odlišná od zbytku roku.
Můžete našim čtenářům popsat, jakým způsobem by měl cestující uplatnit svá práva, například při zpoždění či zrušení spoje, aby byl celý proces pro obě strany co nejjednodušší?
Primárně se jedná o dva druhy odškodnění, a to za zpoždění v cílové stanici a za nedodržení standardů, zveřejněných v jízdním řádu (WiFi, zásuvky atd.)
V případě zpoždění v cílové stanici o více než 60 minut je možné požádat o odškodnění dvěma způsoby, kdy rozhodující je, zda cestující nakupoval u pokladní přepážky nebo prostřednictvím e-shopu. Platí princip, kde nakoupil, tam uplatňuje. U pokladny vyplněním jednoduchého formuláře, u elektronických jízdenek je možností více - kontaktní formulář na www.cd.cz či aplikace Můj vlak. Odškodnění poskytujeme v hotovosti nebo dobropisem platným jeden rok.
Nedodržení standardů, například při změně řazení, kompenzujeme přímo ve vlaku. Postačí oslovit se žádostí vlakový personál a ten vystaví dobropis v hodnotě 30 Kč, použitelný pro další nákup nebo k zakoupení občerstvení v daném vlaku (je-li catering na tomto spoji poskytován).
Souhrn všech práv a postupů, jak je uplatnit lze nalézt na www.cd.cz/typy-jizdenek/odskodneni-reklamace-a-vymeny/-26400/.
Doplnila bych, že odškodňujeme v souladu a dokonce nad rámec evropských pravidel, byť ve většině případů nejsme původcem zpoždění. Nejvíce zpoždění vzniká v důsledku stavebních prací na železniční síti nebo kvůli počasí a střetům na přejezdech a se spadlými stromy, což jako dopravce neovlivníme.
Jak často musí být právníci Českých drah ve spojení se svými zahraničními protějšky? Co s nimi řešíte?
Kontakty s právníky zahraničních dopravců jsou spíše výjimečné a dějí se zejména v případech spolupráce se zahraničními dopravci, ke které je potřeba uzavřít smlouvy, popř. ve chvílích, kdy řešíme otázky např. náhrad škod v případě přeshraniční dopravy.
Funguje v Českých drahách i outsourcing právních služeb? Jakým způsobem se rozhoduje, co se vyřeší interně a co se zadá externistům?
Ano, společnost České dráhy využívá i služeb advokátních kanceláří, a to v případech vysoce odborné problematiky, kterou není možné řešit interními silami, resp. tam, kde není pro společnost rentabilní, aby zaměstnávala úzce specializovaného právníka na určitou vysoce odbornou problematiku. Jako příklad mohu uvést např. finanční transakce se zahraničním prvkem nebo právní poradenství v řízeních před Evropskou komisí.
Probíhají debaty o liberalizaci trhu v oblasti železniční dopravy. Jaký je Váš pohled na tuto záležitost? Jak a v čem by se případně změnila náplň Vaší práce?
Od mého nástupu do společnosti se náplň práce změnila výrazně, a to nejen v souvislosti se změnou mé pracovní pozice. V průběhu času jsme jako právní odbor museli zvládnout spoustu nové právní agendy. Velký důraz je například kladen na právo na ochranu hospodářské soutěže a změnila se také legislativa v oblasti zákona o drahách a související regulatorika, uzavírání smluv k závazku veřejné služby (provozování osobní železniční dopravy na objednávku ministerstva dopravy a krajů). Samostatnou kapitolou je pak to, že, a to se dle mého názoru týká právníků obecně, jsme se museli naučit na téměř každodenní bázi pracovat s evropskou legislativou a judikaturou. Zdaleka si již nevystačíme jen s právními předpisy a judikáty na úrovni národního právního řádu.
Jste ráda, že jste se vydala cestou podnikové právničky? Udělala byste ve Vaší dosavadní kariéře něco jinak?
Pozici podnikového právníka jsem si vybrala poté, co jsem nějaký čas působila v advokacii jako advokátní koncipient, a jsem přesvědčena, že to bylo rozhodnutí správné, stejně tak jako rozhodnutí ucházet se o pracovní pozici ve společnosti České dráhy. Práce u Českých drah je zajímavá, pestrá, v příjemném kolektivu, v žádném případě není rutinní.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



