Den právní teorie
Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.
Konference byla zahájena úvodním slovem profesora Miloše Večeři, po kterém následovalo dopolední plenární zasedání, jehož tématem byly zejména otázky metodologie právních věd a výuky právní teorie na právnických fakultách. Se zajímavými příspěvky zde vystoupili hosté z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě zastoupení mimo jiné docentem Jánem Cuperem. Vyučující pořádající brněnské fakulty pak v této části konference reprezentovala svým vystoupením docentka Martina Urbanová. Potěšující byl značný zájem ze strany diskutujících, který přednesené příspěvky provázel.
Po společném obědě se jednání pro velké množství vystupujících muselo rozdělit do dvou paralelních sekcí. Obsahem první sekce pojmenované „Aktuální problémy právní teorie a filosofie“ byla pestrá škála příspěvků, které se tematicky neomezovaly pouze na ryze teoretickoprávní problémy, ale v mnoha případech kombinovaly právní teorii s různými praktičtěji založenými obory jako třeba s daňovým nebo rodinným právem. Druhá sekce nesoucí název „Metodologie práva a nové přístupy v právní vědě“ byla zaměřena na otázky související s legislativní tvorbou práva, jeho interpretací, ale i průnikem fuzzy logiky a ekonomické analýzy práva do metodologie právních věd. V rámci obou sekcí se našla řada příspěvků, které vyvolaly živou, ale přátelsky laděnou výměnu názorů.
Připravovaným publikačním výstupem z konference je recenzovaný sborník, jehož vydání je plánováno na podzim tohoto roku. Kromě příspěvků přednesených na konferenci se mohou jeho případní čtenáři těšit i na řadu dalších zajímavých textů od autorů, kteří se nemohli konference z různých důvodů zúčastnit.
Pořadatelé této akce doufají, že se jí podařilo založit tradici přátelského a podnětného setkávání všech příznivců právní teorie, která se bude úspěšně rozvíjet i v následujících letech. Všem zúčastněným srdečně děkují.

Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.



