Doc. JUDr. Martin Hapla Ph.D.

Otázka, jakým způsobem máme řešit konflikty mezi požadavky, které vyplývají z obecné morálky, a těmi odvozenými od určité profesní role (například advokáta), patří k tradičním problémům profesní etiky.

Ve dnech 1. až 2. června 2017 se v Brně opětovně uskutečnila konference Weyrovy dny právní teorie 2017. Její letošní hlavní téma „Právo a politika“ přilákalo více než sto účastníků nejen z České republiky, ale i Slovenska a Polska.

Dne 1. 6. 2016 se v Brně uskutečnilo finále prvního ročníku soutěže Právnický debatní turnaj, v němž poměřily své řečnické dovednosti soutěžní týmy z celkem pěti českých a slovenských právnických fakult (Bratislava, Brno, Olomouc, Plzeň a Praha). Tématem debatních duelů byla kontroverzní otázka uzákonění eutanázie.

Jaká je úloha důstojnosti při zdůvodňování lidských práv? Může představovat důstojnost jejich základ, nebo je v tomto kontextu pouhou frází?

Pokud vyslovíme slovo „důstojnost“, většina z nás zřejmě ucítí silný závan etiky, snad politické filosofie a samozřejmě i práva. Vzpomeneme si, že o ní hovoří Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – zkrátka mnoho mezinárodních smluv a významných dokumentů, stejně jako řada různých ústav včetně té naší.

V pátek 5. června se do Brna již podruhé sjeli příznivci právní teorie a filosofie. Konference, které se zúčastnilo na šedesát odborníků působících na fakultách v České, Slovenské a Slovinské republice, stejně jako celá řada právních praktiků, tentokrát přijala do svého názvu jméno významného prvorepublikového právníka prof. JUDr. Františka Weyra, dr. h. c., jehož odkaz by organizátoři do budoucna rádi připomínali a rozvíjeli.

Dne 30. 1. 2015 proběhlo v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity finále soutěže Cena Františka Weyra. Tato soutěž o nejlepší studentský esej o právní teorii a filosofii, kterou zorganizovali doktorandi z místní Katedry právní teorie, si kladla za cíl zejména rozvíjet stylistické a řečnické schopnosti studentů a zvýšit jejich zájem o právně teoretické obory.

Nakolik by mělo být postavení státního zastupitelství zakotveno přímo v ústavě? To je ústřední otázka této čtvrté a poslední části série článků o postavení našeho státního zastupitelství v systému dělby moci. Na úplný závěr samozřejmě nelze opomenout ani shrnutí celé problematiky.

S místem státního zastupitelství v systému dělby moci velice úzce souvisejí i otázky spojené s nezávislostí státního zástupce, personální správou státního zastupitelství a způsobem jeho financování.

James Madison se na jednom místě v Listech Federalistů zeptal: „K jakému vhodnému opatření se tedy nakonec uchýlíme, abychom v praxi zachovali dělbu moci mezi jednotlivé složky, jak ji určuje Ústava?“[1] a vzápětí odpověděl: „Problém musí být odstraněn takovým vnitřním uspořádáním vlády, v němž by se jednotlivé složky navzájem udržovaly v patřičných mezích prostřednictvím vzájemných vztahů.“[2]

Nakladatelství Masarykovy univerzity právě vydalo sborník z konference Den právní teorie, která proběhla dne 6. června 2014 na půdě brněnské právnické fakulty. Téměř dvou set stránková publikace je dostupná volně ke stažení v elektronické podobě. Obsahuje celkem šestnáct příspěvků, které se vztahují k různým aktuálním otázkám současné právní teorie a filosofie.

Nikoho nepřekvapí, že to byl právě rok 1989, který postavil naši soustavu orgánů veřejné žaloby před nutnost provedení mnoha změn, přičemž položil zejména otázku po jejím novém postavení v rámci čerstvě se formujícího právního státu. Leckdo by však již mohl být udiven, že ani více než dvacet let nestačilo k tomu, aby byly všechny problémy, které z výše uvedené situace vyplynuly, vyřešeny.

Nová cena, která nese jméno slavného prvorepublikového právního teoretika, si klade za cíl rozvíjet zájem studentů práv o oblast právní teorie, jakož i jejich stylistické a řečnické dovednosti. Bude udělována za nejlepší studentský esej o právní teorii a filosofii.

Jen málo spisovatelům se dostává v právnických kruzích takové pozornosti: na Kafkovo jméno můžeme narazit v právnických učebnicích[1] i v judikatuře[2]; v jeho dílech jsou hledány symboly a metafory postihující temné stránky moderního práva; běžně se říká, že je nějaká právní situace kafkovská, stejně absurdní a bezvýchodná jako příběhy tohoto autora.

Obecná reflexe práva se nemusí odbývat výlučně v hlavách právních teoretiků, ani nemusí mít formu objemných, zaprášených svazků. Právě to nám dokazuje film Tři barvy: Červená od polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Jedná se o závěrečnou část jeho proslulé trilogie pojmenované Tři barvy.

Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.

Dne 6. 6. 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskuteční první ročník Česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva: Den právní teorie. Cílem konference je uspořádat inspirativní setkání právních teoretiků z České a Slovenské republiky a všech příznivců tohoto oboru.