Jak na poskytování digitálního obsahu po novele - 1. díl
Novela občanského zákoníku zavádí od 6. ledna nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu. Zajímat by vás měla, pokud poskytujete digitální obsah spotřebitelům nebo podnikatelům. Dnes se podíváme na to, co je a není digitální obsah, jak je upraven proces zpřístupnění, proč aktualizovat digitální obsah a co byste měli upravit ve vašich smlouvách.
Co to je digitální obsah a digitální služba
Nová pravidla se na vás vztahují, pokud jste poskytovateli digitálního obsahu nebo digitálních služeb.
Digitálním obsahem jsou například videa, písničky, e-knihy, hry, mobilní aplikace nebo jiné počítačové programy. Občanský zákoník říká, že jde o věc v digitální podobě.
Poskytovateli digitálního obsahu jste jednoduše tehdy, pokud vydáváte e-knihy, vyvíjíte/šíříte počítačové i mobilní hry nebo vyvíjíte/šíříte software.
Digitální službou jsou například sociální sítě nebo SaaS (software jako služba), v rámci kterých má uživatel přístup např. k videím, podcastům, online hrám nebo k možnostem nahrávat svůj obsah. Zákon chápe digitální službu tak, že uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby anebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty.
Poskytovateli digitálních služeb jste zkrátka tehdy, pokud provozujete cloudové úložiště typu Ulož.to, streamovací platformu podobnou HBO Max či Netflix, online seznamku, pracovní portál nebo jinou aplikaci, ve které může uživatel sdílet svůj obsah nebo využívat obsahu nahraného jinými uživateli v aplikaci.
Pravidla pro digitální obsah i službu jsou obdobná. Pro zjednodušení proto budeme dále používat společný pojem „digitální obsah“.
Občanský zákoník zavádí v souvislosti se spotřebitelskými smlouvami také specifická pravidla pro tzv. věci s digitálními vlastnostmi. Jde o zboží, které je funkčně propojeno s digitálním obsahem. Třeba chytrý telefon nebo hodinky. Na věci s digitálními vlastnostmi se v zásadě použijí pravidla jako pro prodej zboží spotřebitelům.
Placení osobními údaji
Obecně se nová pravidla o digitálním obsahu použijí na smlouvy, za které dostanete zaplaceno. S placením to však není tak jednoduché. Můžete poskytovat spotřebitelům službu zdánlivě zdarma, ale když posbírané osobní údaje používáte ke svým účelům (např. pro statistiky ke zlepšování služeb nebo k reklamě), musíte se novými pravidly také řídit. Výjimkou jsou případy, kdy údaje potřebuje ke splnění smlouvy (tedy např. ke správě uživatelského účtu a poskytnutí nabízeného digitálního obsahu) nebo k plnění zákonných povinností.
Kdy se pravidla o poskytování digitálního obsahu nepoužijí
To, že v rámci svého podnikání poskytujete zákazníkům něco digitálně, ještě neznamená, že musíte nová pravidla dodržovat. Můžete spát klidněji zejména, pokud:
- poskytujete finanční služby, služby zdravotní péče či elektronických komunikací,
- poskytujete odborné služby (máte překladatelskou agenturu, děláte účetnictví, jste architekti, designéři apod.),
- bezplatně poskytujete svobodný nebo open-source software, pokud údaje poskytnuté uživatelem zpracováváte pouze pro zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability software, nebo
- pouštíte na akcích naživo např. videa nebo audionahrávky.
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.



