Dobrá zpráva pro podnikatele: v případě online služeb běží jen jedna lhůta pro odstoupení od smlouvy
Téměř každý ví, že při obchodech uskutečněných online může spotřebitel odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. Při správném poučení musí k odstoupení dojít do 14 dnů.
Jak ale běží tato lhůta v případě, že si pořídíte online předplatné, které je na prvních 30 dnů zdarma? Běží tato lhůta od okamžiku pořízení předplatného, nebo až od začátku zpoplatněného období?
Na tuto otázku nám nedávno odpověděl Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 5. října 2023 ve věci C-565/22.
O co šlo?
Rakouská vzdělávací platforma Sofatutor nabízela 30denní bezplatné období, během kterého bylo možné odběr jejich služeb kdykoli zdarma ukončit. Po skončení této zkušební doby již musel spotřebitel za další pokračování v odběru služby platit.
Rakouský spolek na ochranu spotřebitelů (který v daném případě podával žalobu), tvrdil, že lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet až dnem, kdy se odběr stává zpoplatněným. V opačném případě by bylo právo na odstoupení od smlouvy neúčinné – během zkušebního období je totiž podle spolku právo na odstoupení od smlouvy k ničemu, neboť v tomto období lze odběr kdykoli zrušit.
Jak to viděl ESD?
Soud to však vyhodnotil jinak.[1] Lhůta pro odstoupení od smlouvy tak v těchto případech běží už od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel už v té době dostatečně poučen o tom, že po bezplatném počátečním období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude jeho cena.[2] Pouze v případě, že by tato informace nebyla poskytnuta nebo nebyla poskytnuta srozumitelným způsobem, by lhůta pro odstoupení začala běžet teprve v okamžiku vzniku povinnosti hradit předplatné.
Právo na odstoupení od smlouvy totiž má spotřebitelům kompenzovat nevýhody prodeje na dálku, které spočívají hlavně v tom, že si spotřebitel nemůže zboží (nebo službu) před jejím zakoupením prohlédnout a vyzkoušet. Tohoto cíle je dosaženo už v rámci zkušebního období.
Závěr aneb jaké jsou důsledky tohoto rozhodnutí
Nové rozhodnutí ESD dává právní jistotu podnikatelům, kteří chtějí nabídnout spotřebitelům bezplatnou zkušební licenci/předplatné (to dělají i některé sociální sítě, jako např. Linkedin, nebo streamovací platformy, z nichž můžeme jmenovat třeba Spotify). Podle tohoto rozhodnutí začíná 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy běžet od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel včas a dostatečně informován o tom, že po bezplatném období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude cena.
Podnikatelé si tedy musí dát pozor na to, aby spotřebitele řádně informovali o možnosti uplatnit práva na odstoupení od smlouvy, a dále o celkových nákladech služby potom, co bezplatné zkušební období skončí.
[1] Poměrně dlouhá právní věta rozsudku ESD zní takto: „Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je zaručeno pouze jednou, pokud jde o smlouvu o poskytování služeb, v níž je ve prospěch spotřebitele sjednána počáteční bezplatná doba, po které v případě, že spotřebitel během této doby smlouvu nevypoví nebo od ní neodstoupí, následuje placená doba, která se v případě, že tato smlouva nebude vypovězena, automaticky obnovuje na dobu určitou, jestliže je splněna podmínka, že při uzavření uvedené smlouvy je spotřebitel jasným, srozumitelným a výslovným způsobem informován obchodníkem o tom, že po uplynutí uvedené počáteční bezplatné doby se toto poskytování služeb stane placeným.“
[2] Tato poučovací povinnost nebude splněna typicky v případě skrytých doplňkových služeb, se kterými se můžeme setkat u nepoctivých podnikatelů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




