Dobrá zpráva pro podnikatele: v případě online služeb běží jen jedna lhůta pro odstoupení od smlouvy
Téměř každý ví, že při obchodech uskutečněných online může spotřebitel odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. Při správném poučení musí k odstoupení dojít do 14 dnů.
Jak ale běží tato lhůta v případě, že si pořídíte online předplatné, které je na prvních 30 dnů zdarma? Běží tato lhůta od okamžiku pořízení předplatného, nebo až od začátku zpoplatněného období?
Na tuto otázku nám nedávno odpověděl Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 5. října 2023 ve věci C-565/22.
O co šlo?
Rakouská vzdělávací platforma Sofatutor nabízela 30denní bezplatné období, během kterého bylo možné odběr jejich služeb kdykoli zdarma ukončit. Po skončení této zkušební doby již musel spotřebitel za další pokračování v odběru služby platit.
Rakouský spolek na ochranu spotřebitelů (který v daném případě podával žalobu), tvrdil, že lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet až dnem, kdy se odběr stává zpoplatněným. V opačném případě by bylo právo na odstoupení od smlouvy neúčinné – během zkušebního období je totiž podle spolku právo na odstoupení od smlouvy k ničemu, neboť v tomto období lze odběr kdykoli zrušit.
Jak to viděl ESD?
Soud to však vyhodnotil jinak.[1] Lhůta pro odstoupení od smlouvy tak v těchto případech běží už od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel už v té době dostatečně poučen o tom, že po bezplatném počátečním období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude jeho cena.[2] Pouze v případě, že by tato informace nebyla poskytnuta nebo nebyla poskytnuta srozumitelným způsobem, by lhůta pro odstoupení začala běžet teprve v okamžiku vzniku povinnosti hradit předplatné.
Právo na odstoupení od smlouvy totiž má spotřebitelům kompenzovat nevýhody prodeje na dálku, které spočívají hlavně v tom, že si spotřebitel nemůže zboží (nebo službu) před jejím zakoupením prohlédnout a vyzkoušet. Tohoto cíle je dosaženo už v rámci zkušebního období.
Závěr aneb jaké jsou důsledky tohoto rozhodnutí
Nové rozhodnutí ESD dává právní jistotu podnikatelům, kteří chtějí nabídnout spotřebitelům bezplatnou zkušební licenci/předplatné (to dělají i některé sociální sítě, jako např. Linkedin, nebo streamovací platformy, z nichž můžeme jmenovat třeba Spotify). Podle tohoto rozhodnutí začíná 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy běžet od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel včas a dostatečně informován o tom, že po bezplatném období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude cena.
Podnikatelé si tedy musí dát pozor na to, aby spotřebitele řádně informovali o možnosti uplatnit práva na odstoupení od smlouvy, a dále o celkových nákladech služby potom, co bezplatné zkušební období skončí.
[1] Poměrně dlouhá právní věta rozsudku ESD zní takto: „Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je zaručeno pouze jednou, pokud jde o smlouvu o poskytování služeb, v níž je ve prospěch spotřebitele sjednána počáteční bezplatná doba, po které v případě, že spotřebitel během této doby smlouvu nevypoví nebo od ní neodstoupí, následuje placená doba, která se v případě, že tato smlouva nebude vypovězena, automaticky obnovuje na dobu určitou, jestliže je splněna podmínka, že při uzavření uvedené smlouvy je spotřebitel jasným, srozumitelným a výslovným způsobem informován obchodníkem o tom, že po uplynutí uvedené počáteční bezplatné doby se toto poskytování služeb stane placeným.“
[2] Tato poučovací povinnost nebude splněna typicky v případě skrytých doplňkových služeb, se kterými se můžeme setkat u nepoctivých podnikatelů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



