Dieselgate – majitelé aut by neměli váhat
Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.
Na tomto případě je přitom zajímavé, že ve vztahu k promlčení je nutné uvažovat o dvou právních režimech, tj. dle starého i současného občanského zákoníku („NOZ“). Jak se totiž ukazuje, koncern Volkswagen se podvodu v podobě instalace nedovoleného softwaru, jenž umožňoval manipulovat s hodnotami emisí oxidů dusíku při laboratorním testování, zřejmě dopouštěl minimálně v průběhu let 2009 až 2015.
Pro tento účel je proto třeba vzít v potaz i přechodné ustanovení v § 3036 NOZ, podle něhož platí, že dle dosavadních právních předpisů (tj. starého občanského zákoníku) se posuzují mj. i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti NOZ. Za předpokladu, že objektivně k porušování emisních norem stanovených evropským nařízením o emisích Euro 5 a Euro 6,[2] jakož i jiných ustanovení předmětného nařízení, ze strany automobilek docházelo před 1. 1. 2014 a zároveň před tímto datem uzavřeli své kupní smlouvy majitelé dotčených vozidel, budou se jejich právní poměry založené v souladu s § 3028 odst. 3 NOZ řídit i nadále starým občanským zákoníkem.
V praxi to znamená, že na mnohé majitele „cinknutých“ vozidel, kteří potenciálně mohou uplatnit své nároky na náhradu škody vůči koncernu, se tak nebude vztahovat tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 NOZ, nýbrž o rok kratší lhůta dvouletá dle § 106 starého občanského zákoníku. Počátek běhu lhůty se přitom dle tohoto ustanovení vztahuje ke dni, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Protože celý skandál vešel ve známost dne 18. 9. 2015, kdy americká Agentura pro životní prostředí obvinila určité společnosti z koncernu z toho, že do vozidel instalovaly nedovolený software,[3] a dotčené automobilky vyrábějící značky Volkswagen, ŠKODA, SEAT a Audi v řádu následujících týdnů spustily zvláštní webové stránky pro své zákazníky za účelem ověření, zda dané vozidlo je či není „cinknuté“, hrozí promlčení nároků výrazného množství spotřebitelů a jiných majitelů „cinknutých“ vozidel již na podzim tohoto roku.
V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že byť se Volkswagen AG vzdal práva uplatnit námitku promlčení v souvislosti s nároky souvisejícími s nedovoleným softwarem v dieselových motorech až do 31. 12. 2017,[4] nemá to na výše uvedené žádný vliv, neboť dle § 610 odst. 2 NOZ vzdání se námitky promlčení před uplynutím promlčecí lhůty nemá žádné právní následky. Stejný důsledek vyplývá i z § 574 odst. 2 starého občanského zákoníku.
Vzhledem k blížícímu se uplynutí promlčecí lhůty lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem dotčení spotřebitelé a jiní majitelé vozidel zareagují na nedávný vývoj v této kauze a zda se k výše zmíněné první žalobě přidají i další, či fakticky rezignují na možnost získání jakékoli kompenzace za podvodné jednání koncernu Volkswagen.
[1] Viz např. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/prvni-ctyri-cesi-podali-zalobu-o-odskodneni-v-kauze-dieselgate-28967
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla. Dostupné zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32007R0715
[3] United States Environmental Protection Agency, Notice of Violation, 18. září 2015. Dostupné zde: https://www.epa.gov/sites/production/files/2015-10/documents/vw-nov-caa-09-18-15.pdf
[4] Viz https://www.volkswagen-media-services.com/en/detailpage/-/detail/NOx-issue-customers-are-being-informed-implementation-is-starting/view/2995379
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



