Unikátní pohled renomovaných odborníků na problematiku evropského práva a také oblast práva mezinárodního. Články kladou důraz na souvislosti mezinárodního práva a českého právního řádu.
Článek se věnuje povinnosti států vyšetřovat porušení práva na život zakotveného v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Kde leží hranice mezi oprávněnou kritikou výkonu veřejné moci a nepřípustným zásahem do osobnostních práv na sociálních sítích? Nese autor kritického příspěvku odpovědnost i za urážlivé či difamační komentáře dalších uživatelů, které sám nenapsal? A jaké požadavky klade Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) na vnitrostátní soudy při vyvažování práva na ochranu pověsti s právem na svobodu projevu v online prostředí?
Vzhledem k rostoucímu důrazu na ekologickou odpovědnost a udržitelnost se stále více společností uchyluje k marketingové komunikaci zdůrazňující šetrnost svých produktů či služeb k životnímu prostředí, nebo dokonce celkovou udržitelnost svého podnikání.
Největší změna farmaceutických pravidel EU za posledních dvacet let je na světě. Rada EU a Evropský parlament se dohodly na podobě tzv. farmaceutického balíčku, který zásadně promění dostupnost léčiv, podmínky pro inovace i vstup generik na trh. Jaké konkrétní dopady bude mít nová legislativa na výrobce, držitele registrací a distribuci léčiv v celé Unii?
Veřejné zakázky představují jeden z nejvýznamnějších institutů redistribuce veřejných prostředků. Jejich prostřednictvím veřejný sektor zajišťuje nezbytné dodávky, služby a stavební práce. Spektrum těchto plnění sahá od výstavby dopravní infrastruktury přes digitalizaci státní správy až po vybavení nemocnic. Vzhledem k tomu, že se jedná o nakládání s veřejnými rozpočty, podléhá tento proces přísné regulaci, jejímž cílem je zajistit efektivitu a transparentnost.
Nakupování prostřednictvím internetu se v posledních dvou desetiletích stalo jedním z hlavních způsobů uzavírání spotřebitelských smluv. Tento vývoj přinesl nesporné výhody v podobě rychlosti, dostupnosti a pohodlí, zároveň však zásadně proměnil podmínky, za nichž dochází ke zpracování osobních údajů zákazníků.
Umělá inteligence nahrazuje herce a dabéry. Jaká právní ochrana existuje proti zneužití hlasu, podoby a hereckého projevu v ČR a EU?
V advokátní praxi se lze čím dál častěji setkat s (budoucími) manželi, v jejichž vztahu je přítomen mezinárodní prvek.
Listina základních práv Evropské unie (Listina EU) představuje hlavní pramen ochrany lidských práv v EU, avšak ne všechna její ustanovení obsahují subjektivní práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před soudy. Článek 52 odst. 5 Listiny EU rozlišuje mezi subjektivními právy a zásadami, přičemž právě určení charakteru konkrétního ustanovení má zásadní význam pro jeho právní účinky.
Evropské penze čelí demografickému tlaku a prohlubujícímu se „pension gap“. PEPP zatím selhává, ČR sází spíše na DIP.
Evropská unie připravuje významnou změnu pravidel pro boj s neférovými praktikami v potravinovém řetězci. V březnu 2024 představila Evropská komise návrh nového nařízení , jehož cílem je posílit ochranu zemědělců a dalších slabších aktérů proti nespravedlivému jednání velkých společností, zejména v přeshraničním obchodu. Pravidla nyní procházejí závěrečným schvalovacím procesem.
Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.
Školy často chybují při zpracování osobních údajů dětí. Článek přehledně popisuje nejčastější pochybení v přijímacím řízení i běžné praxi.
Evropský trh se čím dál častěji setkává s produkty, jejichž povaha se nachází na hranici mezi léčivy, potravinami, doplňky stravy či potravinami pro zvláštní lékařské účely, což vytváří značnou regulační nejistotu pro podniky i vnitrostátní orgány.
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.