Použití cizí ochranné známky politickou stranou

Politická strana veřejně představila plán týkající se reformy azylové a přistěhovalecké politiky v Belgii, přičemž k posílení svého sdělení využila ochranných známek IKEA s dobrým jménem. K odůvodnění tohoto užití se tato politická strana dovolává svobody projevu. Soudní dvůr ve svém rozsudku uvedl, že za účelem určení, zda k uvedenému užívání dochází z „řádného důvodu“, musí vnitrostátní soud poměřit jednak vlastnické právo vlastníka ochranné známky a jeho zájmy a jednak právo na svobodu projevu, kterého se dovolává třetí osoba, a její zájmy, přičemž žádné z těchto dvou práv není absolutní. Soudní dvůr však konstatoval, že v projednávané věci může užívání těchto ochranných známek IKEA významně poškodit dobré jméno těchto ochranných známek a zájmy jejich vlastníka. Za těchto podmínek se nejeví, že by užívání ochranných známek IKEA s jediným cílem těžit z dobrého jména těchto ochranných známek za účelem posílení politického sdělení a zvýšení jeho šíření převážilo nad právy a zájmy vlastníka těchto ochranných známek, což však přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

V roce 2022 politická strana Vlaams Belang veřejně představila na tiskové konferenci svůj politický plán s názvem „IKEA-PLAN – Immigratie Kan Echt Anders“ („Plán IKEA – přistěhovalectví jde opravdu i jinak“), jehož předmětem je reforma azylové a přistěhovalecké politiky v Belgii. K těmto návrhům byly připojeny ilustrace obsahující označení odpovídající ochranným známkám IKEA, jakož i postavy podobné těm, které se objevují v návodech k montáži výrobků podniku IKEA. Tisková konference byla vysílána na sociálních sítích. Společnost Inter IKEA, která je vlastníkem těchto ochranných známek, podala u belgických soudů žalobu pro porušení práv z ochranných známek proti sdružení Vrijheidsfonds, které vedlo kampaň strany Vlaams Belang.

Vrijheidsfonds před vnitrostátním soudem uznalo, že užívalo ochranné známky IKEA bez souhlasu jejich vlastníka, ale tvrdí, že užilo dobré jméno těchto ochranných známek za účelem posílení svého sdělení, přičemž uvedlo, že to představuje „řádný důvod“ ve smyslu unijní právní úpravy, která tak chrání svobodu projevu, včetně svobody vyjadřovat politické názory a politické parodie[1]. Vzhledem k tomu, že měl vnitrostátní soud za to, že se jedná o kolizi mezi základními právy stejné právní síly, a sice právem na vlastnictví a právem na svobodu projevu, předložil u Soudního dvora žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Ve svém rozsudku Soudní dvůr nejprve konstatoval, že právní předpisy EU neobsahují v tomto ohledu žádná upřesnění pojmu „řádný důvod“. V bodech odůvodnění těchto právních předpisů však normotvůrce zdůraznil nutnost uplatňovat tyto předpisy způsobem, který zajistí plné dodržování základních svobod a práv, zejména svobody projevu.

Pouze to, že se uplatní právo na svobodu projevu, však nestačí k prokázání řádného důvodu. Třetí osoba, která užívá označení totožné s ochrannou známkou s dobrým jménem nebo jí podobné, musí uvést konkrétní důvody tohoto užívání spojené s výkonem její svobody projevu a prokázat, že tyto důvody převažují nad právy a zájmy vlastníka této ochranné známky.

Vnitrostátní soud, který musí určit, zda k užívání třetí osobou dochází z řádného důvodu, musí poměřit zaprvé vlastnické právo vlastníka ochranné známky s dobrým jménem a jeho zájmy, a zadruhé právo na svobodu projevu uplatněné třetí osobou a její zájmy, přičemž žádné z těchto dvou práv není absolutní.

V tomto rámci musí vnitrostátní soud určit, zda k užívání ochranné známky s dobrým jménem třetí osobou docházelo v dobré víře. Tak je tomu zejména v případě, kdy je uvedené užívání prováděno za účelem šíření myšlenky nebo názoru, které souvisejí s ochrannou známkou jako takovou, vlastníkem této ochranné známky, jeho obchodními praktikami, jeho výrobky nebo službami. Dalšími relevantními skutečnostmi je to, zda užívání ochranné známky přispívá k vedení diskuse v obecném zájmu, jakož i důsledky, které může užívání ochranné známky třetí osobou způsobit vlastníkovi této ochranné známky. Tomuto vlastníkovi zvláště nelze uložit, aby strpěl užívání, které by mu mohlo způsobit nepřiměřenou újmu, případně by mohlo zasáhnout do samotné podstaty výlučného práva vyplývajícího ze zápisu této ochranné známky.

V tomto kontextu je třeba zohlednit intenzitu užívání ochranné známky s dobrým jménem třetí osobou, rozsah tohoto užívání a způsoby zvolené za tímto účelem, jakož i skutečnost, že užívání třetí osobou může vyvolat dojem, že vlastník této ochranné známky sdílí šířené politické sdělení nebo propagované politické myšlenky, případně je jakkoli podporuje, zatímco hodnoty prosazované tímto vlastníkem spočívají na neutralitě vůči kterékoli politické straně nebo jsou s tímto politickým sdělením neslučitelné.

Soudní dvůr v tomto ohledu konstatoval, že v projednávané věci může použití ochranných známek IKEA významně poškodit dobré jméno těchto ochranných známek a zájmy jejich vlastníka. Za těchto podmínek se nejeví, že by užívání ochranných známek IKEA ze strany Vrijheidsfonds s jediným cílem těžit z dobrého jména těchto ochranných známek za účelem posílení jeho politického sdělení a zvýšení jeho šíření převážilo nad právy a zájmy vlastníka těchto ochranných známek, což však přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora

Celý text rozsudku ve věci C-298/23

[1] Článek 9 odst. 2 písm. c) nařízení Evorpského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie, jakož i čl. 10 odst. 2 písm. c) a odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.