Články s tagem: úřední osoba

Brno 3. března (ČTK) - Žena, která v úleku a ze strachu udeřila policistu, za to s konečnou platností nebude potrestaná. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, a potvrdil tak zprošťující rozsudek.

Brno 18. února (ČTK) - Podpis úředníka na správním rozhodnutí je sice osobním údajem, není však důvod jej začerňovat, pokud o dokumenty někdo požádá podle informačního zákona. Vypovídá totiž o úřední činnosti funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) v novém rozsudku, který dočasně zpřístupnil na úřední desce.

Ředitel magistrátu hlavního města Prahy je klíčovou osobou zajišťující správné fungování úřadu a plnění úkolů v oblasti samostatné i přenesené působnosti. V posledních dnech se na odvolání současného ředitele upíná pozornost médií i politiků a je zajímavé sledovat, kteří aktéři mají jakou úlohu či kompetenci v tomto procesu.

Od ledna 2026 vstoupí v účinnost novela zákona o státní službě, jejímž důsledkem bude přechod nejvyššího státního úředníka pod Úřad vlády. Tato změna, schválená Poslaneckou sněmovnou (sněmovní tisk č. 673/0 dne 16. 4. 2024. Senát má lhůtu na projednání do 12.12.2024), znamená zásadní přenastavení kompetencí v rámci řízení státní správy.

Brno 20. srpna (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v kauze Bečvářova statku. Směřuje v neprospěch bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové a jejího tehdejšího podřízeného Jana Horáka.

Vsetín 11. listopadu (ČTK) - Okresní soud ve Vsetíně zprostil starostku Velké Lhoty na Vsetínsku Jarmilu Melichaříkovou (nez.) obžaloby z nezákonného vybírání poplatků za užívání místních komunikací v obci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jí hrozilo až pětileté vězení. Starostka uvedla, že samospráva jednala v souladu se zákonem o obcích. Obec přijímala příspěvky formou darovacích smluv na obnovu dopravní infrastruktury. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se v neprospěch obžalované na místě odvolal.

Jmenováním do exekutorského úřadu stát přenáší na soudního exekutora část své vrchnostenské moci, neboť s pověřením exekutorským úřadem je spojena pravomoc vykonávat exekuční a další činnost. Při výkonu exekuční činnosti exekutor vystupuje v postavení orgánu veřejné moci a je úřední osobou. Vedením exekuce ho pověřuje exekuční soud.

U pojmu vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu [§ 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku] jde o porušování nebo obcházení konkrétního zákona nebo právní normy na podkladě zákona vydané. Pachatel jedná úmyslně aktivně v rozporu s takovou právní normou anebo úmyslně konkrétní právní normu obchází.

Posouzení konkrétních parametrů jednání podezřelých pachatelů v postavení úředních osob z hlediska trestního práva hmotného bývá nezřídka problematické a v teorii i praxi se na něj vyskytují rozdílné názory.

Počátkem letošního roku vzešla z iniciativy zastupitelstva Pardubického kraje novela zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, týkající se rozhodování o podjatosti úředních osob. Do ustanovení § 14 SpŘ se navrhuje vložit nový odstavec 2, v následujícím znění: „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku“.

Kdy zakládá neoznámení totožnosti rozhodující osoby takovou nezákonnost, že je třeba rozhodnutí vydané touto osobou zrušit?

Býti „úřední osobou“ (dříve se používal pojem veřejný činitel) ve smyslu trestního zákoníku přináší určité výhody, například, každý útok proti takové osobě je trestán výrazně přísněji. Na straně druhé ovšem, pokud úřední osoba například překročí své pravomoci, bude postižena podle trestního práva i za takové jednání, které by u jiných zaměstnanců bylo předmětem maximálně pracovně-právních sankcí.