Nejvyšší soud potvrdil referentovi z kauzy Bečvářova statku pětiletý trest
Brno 16. října (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka, má si odpykat pět let ve vězení. Trest si vyslechl v kauze restituce Bečvářova statku. V minulosti se k neúmyslným chybám přiznal, tvrdil ale, že nechtěl způsobit škodu a rozhodně se neobohatil. NS rozhodoval bez veřejného jednání, výsledek ČTK sdělil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig.
Odůvodnění zatím není v databázi NS dostupné. Horák by ještě mohl podat ústavní stížnost, musel by ale argumentovat porušením svých základních práv.
Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, a způsobili tak škodu přes miliardu korun.
Policie trojici obvinila v roce 2016, pražský městský soud se případem začal zabývat o čtyři roky později. Kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé rozsudky nad Horákem včetně nepodmíněného trestu, ale také zprošťujícího výroku.
Vrchní soud loni Horákovi uložil podmíněný trest, verdikt ale zrušil NS. Nebyl prý důvod snižovat trest pod hranici zákonné sazby, která činí pět let. Názorem nejvyšší instance byl poté vrchní soud vázán a uložil nejmírnější možný trest, tedy pětiletý. Obhajoba poukazovala na to, že se nezjistil žádný motiv a že jakýkoli trest odnětí svobody je pro klienta, jemuž tehdy bylo 72 let, prakticky trestem doživotním.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Roční podmíněný trest nad Chmelíkem je dosud jediným verdiktem v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud. Benešová naposledy odešla od odvolacího soudu s podmínkou, rozhodnutí ale zrušil NS na podnět nejvyššího státního zástupce. Vrchní soud 13. září opět uložil podmínku, tentokrát se zdůvodněním, že je Benešová ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


