Den právní teorie
Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.
Konference byla zahájena úvodním slovem profesora Miloše Večeři, po kterém následovalo dopolední plenární zasedání, jehož tématem byly zejména otázky metodologie právních věd a výuky právní teorie na právnických fakultách. Se zajímavými příspěvky zde vystoupili hosté z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě zastoupení mimo jiné docentem Jánem Cuperem. Vyučující pořádající brněnské fakulty pak v této části konference reprezentovala svým vystoupením docentka Martina Urbanová. Potěšující byl značný zájem ze strany diskutujících, který přednesené příspěvky provázel.
Po společném obědě se jednání pro velké množství vystupujících muselo rozdělit do dvou paralelních sekcí. Obsahem první sekce pojmenované „Aktuální problémy právní teorie a filosofie“ byla pestrá škála příspěvků, které se tematicky neomezovaly pouze na ryze teoretickoprávní problémy, ale v mnoha případech kombinovaly právní teorii s různými praktičtěji založenými obory jako třeba s daňovým nebo rodinným právem. Druhá sekce nesoucí název „Metodologie práva a nové přístupy v právní vědě“ byla zaměřena na otázky související s legislativní tvorbou práva, jeho interpretací, ale i průnikem fuzzy logiky a ekonomické analýzy práva do metodologie právních věd. V rámci obou sekcí se našla řada příspěvků, které vyvolaly živou, ale přátelsky laděnou výměnu názorů.
Připravovaným publikačním výstupem z konference je recenzovaný sborník, jehož vydání je plánováno na podzim tohoto roku. Kromě příspěvků přednesených na konferenci se mohou jeho případní čtenáři těšit i na řadu dalších zajímavých textů od autorů, kteří se nemohli konference z různých důvodů zúčastnit.
Pořadatelé této akce doufají, že se jí podařilo založit tradici přátelského a podnětného setkávání všech příznivců právní teorie, která se bude úspěšně rozvíjet i v následujících letech. Všem zúčastněným srdečně děkují.

Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


