V souvislosti s opatřeními orgánů veřejné moci vyvolanými nutností reagovat na pandemii viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19 (dále jen jako „koronavirus”) došlo k přijetí zákona č. 159/2020 Sb., o o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jako „zákon o kompenzačním bonusu” nebo jako „zákon o KD”).

Dne 13. 5. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 244/2020 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov.

Dne 13. 5. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 243/2020 Sb. zákon o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky.

Dovolím si dnešní úvahu zahájit trochu zpravodajsky. JUDr. Ján Šikuta, Ph. D., byl dne 11. 5. 2020 zvolen kandidátem na předsedu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Jeho jmenování navrhuje slovenské paní prezidentce Soudní rada poté, co dvanáct ze sedmnácti přítomných členů bylo pro, žádný nehlasoval pro druhého kandidáta JUDr. Ivana Rumanu. Pozoruhodný je způsob výběru slovenské hlavy justice, a to i ve srovnání s našimi poměry.

Praha 15. května (ČTK) - Finanční správa dosud podala dvě trestní oznámeni a další připravuje v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), informovala správa v tiskové zprávě. Dosud finanční správa zastavila u pokusů o neoprávněné vyplacení příspěvku vyplacení zhruba 1,2 milionu korun.

Pouze Rada obce může posoudit shodu projektové dokumentace s účelem převodu, potvrdil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1818/2018.

Iura novit curia („soud zná právo“ „the judge knows the law“) je fundamentální maximou v soudním řízení. První zmínka o této maximě se objevuje již v Aristotelově rétorice.[2]

„Jako žena samozřejmě nemám ambice ovládat práci s bouracím kladivem, ani tahat 50kg pytle s cementem, ale nevidím jediný důvod, proč v odvětvích, kde má žena prokazatelně tytéž predispozice jako muž, nepůsobit.“ Prozrazuje v rozhovoru Karmen Barsegyan, další z přednášejících říjnové konference Ženy ve stavebnictví. [1]

Každý rok se Vám na webu Právní prostor.cz snažíme přinášet novinky a vylepšení, aby Váš pobyt v prostoru plném práva byl co nejpřínosnější a nejpohodlnější. V šesti letech obvykle děti nastupují do školy, což je pro každého určitě velká změna. My jsme se v šestém roce fungování Právního prostoru odhodlali ke změně, která je pro portál podobně zásadní: přicházíme s jeho novou podobou – moderní, rychlejší, přehlednější.

V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?

Brusel/Budapešť 14. května (zpravodaj ČTK) - Maďarská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí podle europoslanců porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu. Většina poslanců se v dnešní debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru. Podle mluvčího Orbána zvláštní pravomoci mohou skončit v závěru června.

Dne 7. 5. 2020 byl vládou předložen Poslanecké sněmovně mediálně avizovaný návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020 [1]. Smyslem návrhu tohoto „speciálního pandemického zákona“ je vytvořit právní rámec pro přijímání opatření mimo režim nouzového stavu po jeho skončení, ke kterému by tak měl vytvořit politický prostor.

Hlavní otázku celého regulativního rámce přímého státního financování politických stran lze spatřovat v tom, kde se politické strany nacházejí na škále veřejné – soukromé organizace/subjekty. Jakkoliv je státní financování politických stran výsledkem autoritativní tvorby práva – legislativní právotvorby, otázkou zůstává, nakolik je přímé státní financování typově vybraného subjektu soukromého práva (tj. politických stran a hnutí) legitimní.

Dne 11. 5. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 236/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Institut darování představuje dvoustranné právní jednání, jehož pojmovým znakem je přijetí daru obdarovaným[1]. Současná právní úprava přiznává dárci dvě pojistky, kdy mu náleží právo dar odvolat, a to ocitne-li se dárce v nouzi nebo z důvodu nevděku obdarovaného.

V první fázi koronavirové krize řešili zaměstnavatelé zejména otázky, jak mohou zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a ušetřit tak mzdové náklady v situaci, kdy pro zaměstnance nemají v důsledku mimořádných opatření dostatek práce. Pro tyto případy přispěchal stát s cíleným programem na podporu zaměstnanosti Antivirus. Jelikož je však státní podpora velmi krátkodobá (program Antivirus platí nyní po prodloužení vládou do 31. 5. 2020), nevztahuje se na všechny podniky a ostatní podpora se jeví velmi omezená či neefektivní, začínají se množit dotazy na možné propouštění zaměstnanců.

Dne 12. 5. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 240/2020 Sb. rozhodnutí prezidenta republiky, kterým se stanoví dny konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky.

Dne 12. 5. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 237/2020 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Praha 13. května (ČTK) - Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Dne 12. 5. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 238/2020 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále též „zákon“) je jednou z bezprostředních a zčásti jednorázových legislativní reakcí na vládou vyhlášený nouzový stav a na něho navázanou řadu souvisejících opatření přijatých státními orgány, které v uplynulých týdnech zásadně ovlivňují celospolečenský život.

Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob.

Praha 12. května (ČTK) - Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek, které chce vláda ve středu ve zrychleném režimu schválit ve Sněmovně, může zneprůhlednit celý systém a vést k tomu, že státní peníze zamíří k firmám s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Dnes to v tiskové zprávě uvedla Transparency International (TI). Vláda návrh zákona schválila v pondělí, podle ní novela zajistí jednodušší nákup ochranných pomůcek proti novému typu koronaviru i po skončení nouzového stavu. Ten platí do neděle a vláda o další prodloužení žádat nechce.

Pokud zadavatel před vypuknutím pandemie a vyhlášením nouzového stavu zahájil zadávací řízení, ale kvůli změně okolností probíhající zadávací řízení již neodpovídá jeho potřebám nebo pro něj není prioritou, nabízí se pár základních řešení.

Předkupní právo k nemovitostem bude od 1. 7. 2020 (až na jedinou výjimku) zrušeno. Na začátku dubna (3. 4. 2020) prezident republiky podepsal novelu občanského zákoníku, díky které dojde s účinností od 1. 7. 2020 ke zrušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků nemovité věci.