Články s tagem: zdravotní služby

Spory mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb patří k jedné z nejnáročnějších oblastí civilního soudnictví, a to především z důvodu jejich vysoké odborné složitosti, časté informační asymetrie mezi stranami a časté důkazní nouze na straně pacienta. Tyto okolnosti se zvláště výrazně promítají do prokazování příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením při poskytování zdravotních služeb a vzniklou újmou na zdraví, která představuje klíčový předpoklad dovození povinnosti k náhradě újmy.

Mnohé z nás dnes již nepřekvapí upozornění, že komunikace je monitorována. Je to většina komunikací v bankách nebo pojišťovnách, uskutečněná zejména telefonicky. Stále se však setkáváme s otázkou na nahrávání zdravotníka v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Otázka tedy zní: Může pacient použít nahrávku komunikace s personálem nemocnice, který o nahrávání nevěděl?

Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Praha 30. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce umožnit firmám víc se podílet na zdravotní péči o zaměstnance, připravilo změnu zákona o zdravotních službách.

Potřeba adekvátní právní úpravy posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce je neoddiskutovatelná.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Problematika týkající se slušného minima zdravotní péče je v zahraničí předmětem zájmu množství odborné literatury vztahující se ke zdravotní péči.

Autonomie rozhodování je základním předpokladem výkonu zdravotních služeb, jak na straně poskytovatele, tak na straně pacienta. Odborník určuje, jaké léčebné a související postupy budou pacientovi navrženy. Pacient, na základě řádného poučení a informovaného souhlasu, tyto návrhy buď přijme, nebo odmítne.

Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka.

Standardů při poskytování zdravotních služeb je několik druhů - jde o standard medicínský, civilněprávní (deliktní) a standard zdravotních služeb pro účely práva veřejného zdravotního pojištění. Jaký je jejich vzájemný vztah?

Na začátku letošního března způsobilo rozruch testování ve společnostech, později se hodně mluvilo o testování ve školách a testování v souvislosti se „zahrádkami“ restaurací málem spustilo revoluci.

Na začátku letošního března způsobilo rozruch testování ve společnostech, později se hodně mluvilo o testování ve školách a testování v souvislosti se „zahrádkami“ restaurací málem spustilo revoluci.

Rozhovor s podnikovým právníkem Mgr. Milanem Filípkem o práci ve společnosti B. Braun Medical s.r.o., zdravotnických prostředcích a dialyzačních zařízeních.

Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Zásada volného pohybu služeb a směrnice o přeshraniční zdravotní péči brání vnitrostátní právní úpravě, která v případě absence předchozího povolení vylučuje náhradu nákladů spojených s neodkladným zákrokem, který podstoupila pojištěná osoba s bydlištěm v jednom členském státě v jiném členském státě

Dne 19. března tohoto roku vyšel v Advokátním deníku a dne 25. března byl publikován rovněž na Právním prostoru článek Ondřeje Dostála o právech pacientů v době nouzového stavu za epidemie onemocněním COVID-19. Konkrétně je v článku hodnocena situace po vydání Opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. března 2020 o omezení plánované nemocniční péče (dále jen „Opatření“).

Za tzv. postup lege artis se dle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZoZS“) považuje poskytování zdravotních služeb dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

Vztah mezi pacientem a lékařem můžeme vnímat jako specifický vztah, který se vyznačuje informačním deficitem na obou stranách, v důsledku čehož můžeme daný vztah vnímat jako nerovný. Každá ze stran má totiž znalosti o podstatných skutečnostech, o nichž druhá strana neví.

Brno 19. září (ČTK) - Homeopatie nenaplňuje znaky zdravotní služby, jak ji definuje zákon. Její účinky nejsou vědecky prokázané. Pokud nelze homeopatii poskytovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, pak se nemůže jednat o zdravotní službu, rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS).

Tento článek se zabývá právní povahou informovaného souhlasu a následky neúplného poučení z hlediska civilního práva. První část článku se věnuje problematice právního jednání a jeho náležitostí a zasazuje je do problematiky informovaného souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. Následně se článek zabývá problematikou vad právního jednání a jejich důsledků pro jeho platnost a vznik povinnosti k náhradě újmy.

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Ačkoliv v České republice existuje relativně rozsáhlá literatura k problematice udělení informovaného souhlasu pacientem, soustředí se tato literatura primárně na udělení souhlasu zletilým, svéprávným člověkem.

V nedávné době proběhla Českou republikou kauza matky, kterou chtěl lékař za pomoci policie násilím odvést od kojence hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče. Část této situace byla zachycena na video a jeho zveřejnění na sociálních sítích vyvolalo poměrně bouřlivé reakce odborné i laické veřejnosti. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu jsem si dovolila sepsat krátký právní rozbor k této situaci.