Články s tagem: veřejné zakázky

Dne 20. června uspořádala Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) již IX. ročník odborné konference, která se konala ve 27. patře pražské City tower. Záštitu nad akcí převzala Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, a Petr Rafaj, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) se rozhodla zprostředkovat MMR názor uživatelů s Národním elektronickým nástrojem (NEN) a jejich uživatelskou zkušenost se systémem. Za tímto účelem uspořádala mezi uživateli NEN, zadavateli, administrátory a dodavateli anketu, jejímž cílem je poskytnout MMR zpětnou vazbu v podobě škály možných zlepšení pro zvýšení celkové úrovně uživatelského komfortu práce s NEN.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1], ve své části šesté – tzv. zvláštních postupech – upravuje mj. rámcovou dohodu. Ve zkratce jde o dvoufázový postup, kdy zadavatel nejprve s jedním nebo více[2] dodavateli po provedení zadávacího řízení[3] uzavře rámcovou dohodu, na základě které pak zadává – tu již v rámci zvláštního postupu – dílčí minitendry, kterými realizuje samotné uspokojení vlastních potřeb.[4]

Neplatná zadávací dokumentace může zakládat odpovědnost za vynaložené náklady uchazečů.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky. Níže naleznete detailní ustanovení k základním rizikům, která je třeba ve smlouvě ošetřit, jako jsou např. požadavky na harmonogram, zpoždění a prodloužení, dodatečné práce a změny s vlivem na cenu a termín..

Prioritou není proces zadávání, ani zajištění plnění smlouvy pokutami – prioritou je úspěšné dokončení stavby! K tomu vede řádná příprava, srozumitelné zadání, projektové řízení a spolupráce účastníků výstavby (především objednatele, zhotovitele a projektanta) na základě dobré smlouvy.

U veřejných zakázek vstoupila od loňského října do hry povinná elektronizace. Znamená to, že od 18. 10. 2018 veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v procesu zadávání veřejné zakázky probíhá elektronicky, včetně podávání nabídek, dodávání dokladů apod. V současné době je to asi největší revoluce, která se v zadávání veřejných zakázek udála.

Od 18. října 2018 platí povinná elektronizace ve veřejných zakázkách, a to pro komunikaci v zadávacích řízeních podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) a pro zvláštní postupy, tedy dynamický nákupní systém a zadávání zakázek dle rámcových dohod.

Ke spáchání trestního činu zneužití pravomoci úřední osoby nebo zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě postačuje úmysl nepřímý, pokud jde o způsobenou škodu či získaný prospěch.

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

O změně smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy uzavřené na předmět plnění veřejné zakázky je nutno uvažovat jako o podstatné změně smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]. Je však ale také potřeba blíže specifikovat, co vše je nutno považovat za změnu smluvní pokuty, resp. změnu smlouvy, ve smyslu uvedeného zákona.

V souvislosti s blížící se povinností přejít na elektronickou komunikaci v procesu zadávaní veřejních zakázek (18.10.2018) se takzvaně ,,roztrhl pytel” se semináři a kongresy, jejichž obsah je zaměřen právě na toto téma a změny, které nás v oblasti veřejných zakázek čekají. Do této podzimní série akcí, jež se věnují veřejným zakázkám, patří i konference OTIDEA - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2018/2019.

Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?

Ve středu, 3. 10. 2018 se pod taktovkou společnosti Seminaria koná v Praze celostátní konference s názvem Povinná elektronizace veřejných zakázek. Mezi přednášejícími mimo jiné vystoupí zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, a to vedoucí legislativního oddělení odboru práva veřejných zakázek a koncesí Markéta Adámková a vedoucí oddělení Národního elektronického nástroje Jan Ségl.

Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) uspořádala dne 21. června v Praze 8. ročník odborné konference, která se konala pod záštitou Kláry Dostálové, ministryně pro místní rozvoj, a Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Konference se zúčastnilo bezmála 170 zástupců z řad odborné veřejnosti.

Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?

Po několikaleté snaze zákonodárců o koncepční úpravu přestupků a správních deliktů nabyl 1. 7. 2017 účinnosti tzv. rekodifikační balíček správního práva trestního. Tento balíček tvoří tři zákony: zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017 („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a tzv. změnový zákon, tedy zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“).

Evropská komise („Komise“) zahájila iniciativu, jež má za cíl zkvalitnit, tedy zefektivnit a zmodernizovat veřejné zadávání prostřednictvím několika nástrojů. Jedná se zejména o přípravu odpovídajících strategií v prioritních oblastech, vytvoření systému ex ante podpory ze strany Komise při velkých projektech a vytvoření metodiky k veřejnému zadávání inovací.

Nová právní úprava zadávání veřejných zakázek v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) s sebou přináší i změny a novinky v oblasti dozoru nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ, vykonávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad, ÚOHS). V následujícím příspěvku vám přiblížíme zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku, při jehož uložení Úřadem se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou.

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část třetí zákona č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“). Touto novelou se zřizuje Evidence údajů o skutečném majiteli; právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku jsou podle ZVR ve znění účinném od 1. ledna 2018 povinny uvést do neveřejné části veřejného rejstříku aktuální údaje o skutečných majitelích podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále „AMLZ“).

Praha 19. ledna (ČTK) - Za zmanipulování elektronického losování veřejných zakázek rozdal soud čtrnáctce obžalovaných tříleté a dvouleté podmínky, ale také citelné peněžité tresty v celkové výši 23 milionů korun. Dnešní verdikt není pravomocný. Mezi obžalovanými jsou někdejší aktéři tzv. karlovarské losovačky nebo Ivana Salačová, spolupracující obviněná z kauzy exhejtmana Davida Ratha. Podle státní zástupkyně skupina způsobila škodu přes 33 milionů korun.

Zadavatelé se často obávají subjektivních kritérií, neboť není mnohdy jednoduché je správně nadefinovat. V příspěvku se však dozvíte, na co je vhodné se soustředit a jak je důležité při závěrečném hodnocení vycházet z podmínek, které sám zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci.

Stav odpovědného zadávání i přístupu zadavatelů se v České republice nestále zlepšuje. Množí se množství dobré praxe, vznikají nové metodiky. Po celé republice nalezneme spoustu příkladů skutečně inspirativních praxí. Zajímavé je i to, jak k tématu odpovědného zadávání jednotliví zadavatelé přistupují.

Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.