Jak prokázat skutečného majitele pro účely veřejné zakázky
Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?
Účelem této novinky je prevence střetu zájmů: tam kde koncový vlastník není známý, nelze ani vyloučit, že jím není například člen komise nebo jeho blízká osoba. Dodavatel proto musí před podepsáním smlouvy předložit identifikační údaje všech konečných vlastníků, respektive zadavatel si je od něj musí vyžádat, a to i tehdy, když v zadávací dokumentaci přímo nevyhradil, jaké doklady požaduje. Novou povinnost ukládá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a týká se všech typů veřejných zakázek. Jak si s novou povinností poradit?
Modelová situace: výběrové řízení je u konce, je na čase vydat rozhodnutí o výběru dodavatele a podepsat s ním smlouvu, ale neznáte jeho skutečné vlastníky. Doporučujeme postupovat následovně:
Proběhlo zjišťování už v průběhu výběrového řízení?
Doporučujeme nejprve ověřit, že vlastníky nejistila už komise v průběhu výběrového řízení. Jestli ano, zbývá se jen ujistit, že jsou doklady součástí dokumentace k veřejné zakázce. Jestli ne, je nutné skutečné majitele dohledat v evidenci nebo o jejich doložení požádat přímo vítězného uchazeče.
Evidence skutečných majitelů nebo výzva
Coby veřejný zadavatel byste měli mít přístup do Informačního systému skutečných majitelů, majitele v něm dohledat a doklad ze systému přiložit do dokumentace k zakázce. Problémem je, že ne vždy musí být nebo jsou skuteční majitelé v evidenci zapsáni. Může se také stát, že evidence obsahuje neúplné údaje. V takových případech vyzvěte vítězného dodavatele k předložení dokladů o vlastnické struktuře a poskytněte mu k tomu dodatečnou lhůtu (postup dle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek).
Co může být dokladem o skutečných majitelích
Jako doklad o skutečných vlastnících lze použít výpis z obchodního rejstříku, dohodu o rozdělení zisku, výroční zprávy, seznam akcionářů, společenskou smlouvu nebo stanovy, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na zisku, po konzultaci s právníkem případně i další dokumenty.
Lze uplatnit čestné prohlášení?
Čestné prohlášení lze jako doklady o skutečném majiteli uplatnit pouze tehdy, když dodavatel nemá skutečného majitele nebo jej nelze určit. Skutečným majitelem se přitom myslí osoba:
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv dané společnosti nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- která takovou osobu ovládá, sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě,
- která má být příjemcem alespoň 25 % zisku.
Čestné prohlášení v takovém případě jako skutečného vlastníka bude obsahovat identifikační údaje člena statutárního orgánu nebo osobu v obdobném postavení. Máte-li pochybnosti, rádi s vámi budeme prokazování skutečného majitele konzultovat. Rádi vám také pomůžeme nastavit kritéria kvality plnění, abyste nemuseli sáhnout po nejlevnější nabídce pochybné kvality.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




