Jak prokázat skutečného majitele pro účely veřejné zakázky
Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?
Účelem této novinky je prevence střetu zájmů: tam kde koncový vlastník není známý, nelze ani vyloučit, že jím není například člen komise nebo jeho blízká osoba. Dodavatel proto musí před podepsáním smlouvy předložit identifikační údaje všech konečných vlastníků, respektive zadavatel si je od něj musí vyžádat, a to i tehdy, když v zadávací dokumentaci přímo nevyhradil, jaké doklady požaduje. Novou povinnost ukládá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a týká se všech typů veřejných zakázek. Jak si s novou povinností poradit?
Modelová situace: výběrové řízení je u konce, je na čase vydat rozhodnutí o výběru dodavatele a podepsat s ním smlouvu, ale neznáte jeho skutečné vlastníky. Doporučujeme postupovat následovně:
Proběhlo zjišťování už v průběhu výběrového řízení?
Doporučujeme nejprve ověřit, že vlastníky nejistila už komise v průběhu výběrového řízení. Jestli ano, zbývá se jen ujistit, že jsou doklady součástí dokumentace k veřejné zakázce. Jestli ne, je nutné skutečné majitele dohledat v evidenci nebo o jejich doložení požádat přímo vítězného uchazeče.
Evidence skutečných majitelů nebo výzva
Coby veřejný zadavatel byste měli mít přístup do Informačního systému skutečných majitelů, majitele v něm dohledat a doklad ze systému přiložit do dokumentace k zakázce. Problémem je, že ne vždy musí být nebo jsou skuteční majitelé v evidenci zapsáni. Může se také stát, že evidence obsahuje neúplné údaje. V takových případech vyzvěte vítězného dodavatele k předložení dokladů o vlastnické struktuře a poskytněte mu k tomu dodatečnou lhůtu (postup dle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek).
Co může být dokladem o skutečných majitelích
Jako doklad o skutečných vlastnících lze použít výpis z obchodního rejstříku, dohodu o rozdělení zisku, výroční zprávy, seznam akcionářů, společenskou smlouvu nebo stanovy, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na zisku, po konzultaci s právníkem případně i další dokumenty.
Lze uplatnit čestné prohlášení?
Čestné prohlášení lze jako doklady o skutečném majiteli uplatnit pouze tehdy, když dodavatel nemá skutečného majitele nebo jej nelze určit. Skutečným majitelem se přitom myslí osoba:
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv dané společnosti nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- která takovou osobu ovládá, sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě,
- která má být příjemcem alespoň 25 % zisku.
Čestné prohlášení v takovém případě jako skutečného vlastníka bude obsahovat identifikační údaje člena statutárního orgánu nebo osobu v obdobném postavení. Máte-li pochybnosti, rádi s vámi budeme prokazování skutečného majitele konzultovat. Rádi vám také pomůžeme nastavit kritéria kvality plnění, abyste nemuseli sáhnout po nejlevnější nabídce pochybné kvality.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




